Vědmino teritorium

Na Tumblru jsem našla takovou... výzvu? Tag? Těžko říct, viděla jsem to u víc lidí a každý to nazýval jinak. Jde o to vzít deset svých psaných věcí - fanfikcí, drabblat, povídek a tak podobně - a z nich vytáhnout první odstavec a hodit jej na net. I napadlo mne: "Jéj, může být sranda!" A to jsem si myslela tak dlouho, než jsem se začala prohrabávat tím svým bordýlkem na flashce. Povím vám, to je něco. U dobré poloviny jsem zapomněla, že jsem to kdy psala (a v mnoha případech to bylo cíleně), další čtvrtina jsou scénáře... a tak vůbec. Mám dokonce dojem, že budu muset vzít několik věcí, o kterých jsem tady už někdy v minulosti mluvila, abych se vyhnula nutnosti použít některé ne-tak-úplně čitelné exempláře. Ale což. Mohla bych udělat i pokračování - pro změnu "Poslední odstavec". Mimochodem, přivedlo mě to ke zjištění, že mi fakt nejdou začátky. A taky k překvapení nad tím, kolik těch povídek funguje pouze pod pracovním názvem. Spoiler - je to většina ze zde uvedenýc...

Cirilla Fiona Elen Riannon aka Ciri, Dítě Překvapení, Paní světů... a taky Potfora, Pičičmunda a Mládě. Aneb od včerejška s námi bydlí kotě, pojmenované podle jedné z mých oblíbených literárních hrdinek. Dítě Překvapení by se jí dalo říkat celkem oprávněně, ačkoli ne v původním slova smyslu (rozhodně si ji nezamluvili u původních majitelů před šesti lety s tím, že "dáte nám to, co máte doma a nevíte o tom") . Naše osudy se provázaly tak, že včera tata přišel z práce, řekl, že lidi-které-rodiče-znají-od-vidění mají koťata a že se na ně zajdeme podívat... a já hned po obhlédnutí "nabídky" valila s přepravkou zpět pro kotě. Jak jsem následně zjistila, titul Paní světů jí náleží zjevně taky, neb se zjevuje tak rychle a nečekaně, že by se to dalo svést na teleportaci mezi dimenzemi. Vůbec nevím, co to je zač. Matka má údajně být nějaký mix mezi mainskou mývalí a britskou a otec je maiňák určitě, viděla jsem ho při odchodu. Jenže jak na ni koukám, tu mainskou ne a ne nají...

Opět jsem propadla částečné reorganizaci vlastních stránek ( že by si reorganizovala pokoj, to nehrozí... Pst!) a vznikla z toho nová rubrika. Posbírala jsem po blogu všechny ty dialogické a všelijak jinak různě šílené články a nasypala to do jednoho pytle, což jsem měla udělat už dávno. Minimálně na Wattpadu * jsem to tak udělala. Zalíbilo se mi říkat si Literární pirát už před nějakou dobou, není to zrovna novinka. A sama si za to rozhodně nemůžu, podporujeme se v tom navzájem s Marikou - zvlášť když chatujeme a vpisujeme do svých zpráv repliky našich fiktivních "spolubydlících". Literárního piráta můžu nejlépe přiblížit pomocí popisu, jehož jsem užila již na řečeném Wattpadu: " Nikdo neví, ze kterého okruhu pekla se zde objevila. Navenek běžná mladá dívka, možná jen se zvláštní úchylkou na knihy, filmy a seriály. Jakmile si však oblíbí nové dílo, stává se z ní děsivý uzurpátor, mezidimenzionální poutník s poněkud pirátskými sklony. A co je její kořistí? Přitažliví f...

Zvláštní probuzení z kreslicího "zimního spánku", pravda... O víkendu jsem si vzpomněla, že mám někde na stole grafický tablet a na flashce GIMP, a tak jsem se nakopla, že bych se s tím mohla taky konečně naučit zacházet. Teda jo, už kdysi jsem s tím chvíli dělala, ale s každým zvlášť - třeba v GIMPu jsem jen chvíli ve druháku na střední upravovala fotky. Ale za zkoušku nic nedám, řekla jsem si, a tak jsem k tomu sedla. Tohle není prvotina, i když bych ji za to mohla vydávat. Předchází tomu několik neuložených obrázků, na kterých jsem se seznamovala s médiem + jeden random chudák chibík. Pak mě napadlo, že s králíky jde všechno líp... a už to nebudu zdržovat, dopadlo to takhle: Kdy jsem se v průběhu kreslení rozhodla pro scene, to fakt nevím, protože je to pro mě tak trochu velká neznámá. Po prohlédnutí několika referenčních fotek mám nicméně pořád dojem, že tenhle styl rozhodně musel vzniknout tehdy, když se mýval spustil s Hello Kitty a na výsledného kříženečka se pozvracel...

V podstatě by se tenhle článek mohl jmenovat taky "Už zase", což by skutečně vystihovalo podstatu věci v plném rozsahu - UŽ ZASE jsem byla ve Vídni. UŽ ZASE na těch stejných místech. A UŽ ZASE to byla akce svým způsobem spojená se školou, jenže tentokrát ne zrovna oficiálně. S partou spolužáků kolegů (když už ta vysoká) jsme si takhle jednou naplánovali, že by nebylo od věci během jednoho z květnových státních svátků někam vypadnout. Jak jsme došli na Vídeň, to netuším, ale každopádně se ne-dvakrát-plynule přešlo k zařizování lístků, k plánování... což vše vyvrcholilo tím, že jsme osmého května ráno naskočili do vlaku nach Wien. A já jako obvykle s sebou pašovala svůj známý doprovod. * A i když to vypadalo všelijak, nakonec jsme dojeli. Jestli to nebude tím, jak nám v Olmützi na nádru požehnal takový podezřelý, krajně podivný týpek s dekou přes hlavu... * A tady už máme něco zajímavějšího: jedna ze dvou secesních stanic od architekta Otto Wagnera na Karlsplatz, od kterých...

Tak je zde konečně to, co jsem slibovala a za co se budu jednou strašně stydět, že jsem to sem vůbec dala - další výběr z archivu, tentokrát komiksového. Někteří už mě nejspíš znáte, co se komiksové tvorby týče. Zvlášť té části, kdy udělám stranu nebo dvě a nějak to nechám ležet. Jako například tu... věc... velkolepě plánovaný fankomiks na Hellboye ... co to vůbec nedopadlo... Ach jo. Ono se to se mnou táhne už tak od základky, kdy v momentě, kdy jsem vymyslela příběh, připadlo mi jednodušší ho nakreslit než napsat, zatímco dneska to vidím úplně opačně. Sranda, jak se to mění. Pravda, příběhy tehdy... Když řeknu, že nešlo o ty nejpromyšlenější věci pod sluncem, možná to bude ještě moc jednoduchá formulace. Nalejme si čistého vína, spousta z toho by k plnohodnotnému příběhu sloužila možná tak jako nástin situace. Děj ve zkratce, vysvětlení nula-nula-nic. A jak trapné některé ty nápady byly! Ale o tom tady mluvit nebudu. Kdybych si to řekla u každého ze zde představených komiksů, nemám s...

Pojďme se ohlédnout za posledním z březnových vycestování. Místem tohoto přistání se stala, jak už název prozradil, národní přírodní památka Kosířské lomy , do loňského března ještě národní přírodní památka Státní lom . Jak říká tetička Wiki , máme tu co do činění s paleontologickým nalezištěm. To ostatně netvrdí jenom Wikipedie, po chvíli hovoru se známými z blízkého okolí na tohle téma z oněch řečených většinou vypadlo, že "tam jako malí chodili na trilobity". Já tam sice už nic takového neobjevila, ale kyberlezzí kytkožroutské příšeře se tam zalíbilo až moc. * * Od jistého přistání v zámeckém parku v Čechách pod Kosířem má Dany nutkání prolézat každou díru do skály, protože co kdyby tam byl drak, že jo... * Á, výborně. Tady za naší známou skupinkou cestovatelů už konečně můžeme vidět část lomu. * * Budka využila náhlé chvilky klidu a zmizela si na moment oddechnout. * A zde máme lom i z druhé strany. Poměrně fotogenické místo, což? * * Na louce nedaleko od lomů rostou běhe...

Po zhruba půlroční odmlce se v téhle rubrice zase něco děje! Na druhou stranu, tohle mělo vyjít tak před dvěma týdny a já to nějak zazdila. Ééé... Poslední březnovou neděli jsme se s tím, že nebudeme jenom tak sedět doma, sbalili a vyrazili na Litovelské Pomoraví podívat se po sněženkách. No dobře, to Pomoraví je trochu široký pojem, jedná se o území povětšinou lužních a bažinných lesů mezi Olomoucí, Mohelnicí a částečně i Šumperkem. Co se tedy našeho výjezdu týče, zamířili jsme nedaleko Mladče, tam to máme prakticky nejblíž. Nevím tedy, jak moc mohu doporučit i jiné části CHKO, každopádně tahle část mezi Mladčí a Novými Zámky zaujmout dokáže. Brzo na jaře stoprocentně, ale řekla bych, že i jindy je to parádní místo na krátkou či delší procházku. Pravda, podle barevnosti fotek to moc nevypadá, ale my zrovna vychytali ne-úplně-ideální počasí. :D * Není to sice úplně všude, ale na hodně místech sněženky rostou tak zhusta, že tvoří celé koberce. A naživo je to něco opravdu úžasného, byť t...

Přicházím s poslední částí březnové retronálože. Ne snad, že bych neměla dostatek materiálu, to rozhodně ne. Nicméně si říkám, že tohle je ještě to lepší, co se v té obrovské hromadě dalo najít a vystavit veřejnosti, aniž bych u toho musela umírat studem a trapností. Dobře, to možná trochu přeháním. Zas tak strašné to nejspíš nebude. Ale znáte to. :D Dneska se konečně dostaneme k něčemu "aktuálnějšímu". Tedy opustíme to, co jsem nakreslila zhruba do období páté třídy a podíváme se na to, co vzniklo už za doby, kdy jsem si založila blog, ale nikdy jsem to nezveřejnila. Začněme touhletou pirátkou. Nejsem si úplně stoprocentně jistá, kdy přesně jsem ji nakreslila, ale myslím, že to muselo být někdy během jarních prázdnin 2010 ve Třech Dvorech (prázdniny a Tři Dvory sedí, jen to roční období bude nějak mlhavé). Měla jsem tam s sebou tehdy na čtení Bravíčko a v něm se mi strašně líbila jedna fotka P!nk - právě v pirátském. Bohužel nejsem schopna ji dohledat, ještě to zkusím a možn...