Vědmino teritorium

Jak název říká, jedná se o obrázky z období páté a šesté třídy, kdy se můj styl začal trochu zdokonalovat (hahaha). 1.) Kočičí dívka Lio ri Měla jsem od kámošky vypůjčený Witchky, a tenhle obrázek mne natolik zaujal, že jsem ho prostě musela nakreslit s mou postavičkou v hlavní roli (na originále byla tuším Cornelia) Chyby: naprosto nemyslitelné položení uší, obličej je tak vůbec pěkně mimo a tělo má taky jakýsi podivný tvar Na druhou stranu se mi líbí, jak jsem něco takovýho dokázala udělat jenom tužkou a bez náčrtu (a ta levá ruka je taky dobrá) 2.) Kočičí dívka Lio ri v indickém stylu Tohle je už od pózy až k oblečení moje (ale stále pátá třída)  Chyby: možná tak ty uši (to byla vždycky pohroma to kreslit) (a co tak dělaj ty fleky????) Plusy: už trochu "vymakanější" účes, obličej a ruce. Taky to obtáhnutí zlepšilo výsledný efekt 3.) Pink Konečně něco ze šesté třídy. Brávo mne začalo zajímat trochu víc než před rokem, a proto jsem si začala brát jako terč celebrity (a dlouh

Co já s těma záchodovejma záležitostma furt mám? Možná je to tím, že se dobře kreslej (nemusím vymejšlet chlapům kalhoty XD) Áno, to co tam visí jsem já :)

Který model se vám zdá nejlepší? Svou odpověď napište dolů do komentů...

Chachá... kdepak demokracie, kamarádi... :D (není to očíslovaný pro nic za nic!)

Z fleku bych brala toho černovlasýho (teď ho jen nakreslit zepředu :D)

Něco z mého skvěloúžasného (samochvála smrdí!) života: Kdysi dávno o prázdninách (asi 13. srpna) jsem si u tety zapla v deset hodin večer telku. Projížděla jsem programy, až jsem narazila na Primu (či co). Zrovna dávali film "Král Škorpion" a já u toho jaxik vytuhla. Hmmm... komupak jsem asi fandila...

To jsem si takhle v srpnu četla starší Bravíčko a napadlo mě nakreslit tohle: Amy Winehouse, Katy Perry a Lady Gagu (doufám, že si jsou aspoň podobný)

Slíbila jsem vám Lemurianu, tak tady ji máte:

To jsem asi před týdnem četla pověst o tom, jak byli podle mexickejch indiánů stvořeni lidi, a tak jsem se rozhodla k tomu něco nakreslit.

Tož jsem dneska měla jakousi básnickou náladu a s kámoškou jsem v češtině stvořila básničku *ukloní se* Tady je: Krtek Dneska je pondělí, krtka zas hlava bolí. Tatínek ráno ho spatřil a lopatou silně ho praštil. Dneska je úterý, krtka hlava nebolí. ...To ovšem nic netuší... ...asi ztráta paměti... Dneska je středa, na zahradu přišel děda. Protézou po krtkovi hodil, ten to taktak přežil. Dneska je čtvrtek, vyplaven byl krtek. Přestěhoval se o kus dál kde já s dynamitem stál. Dneska je pátek, krtek má svátek. To dědovi nevadí, krtka kop' do pozadí. Dneska je sobota, krtek ryje u plota. Číhá tam však čivava... ...Rozzuřená čivava... A dnes je neděle, krtek už neryje...

Před několika měsícema probíhala na jednom webu soutěž o navrhnutí písmen na dětský samolepky. Taťka mě do toho honil, aby to bylo do uzávěrky a pak to zapomněl (!!!!) poslat! Tak jsem se to aspoň rozhodla dát sem Na obrázkách jsou Fancy (ta holka), Mickey (ta jaguářice) a Čiki (to bílý srandovní zvířátko)

Takže lidičky... mám tu jednu takovou zprávu: končím s Blackií jako svým netovým já(ale ne nadobro)! Seběhlo se to tak, že už pro mě není zrovna aktuální. Začlo to s ní takhle: v šestce jsem si přečetla Stmívání (četla jsem všecky čtyři a STYDÍM SE ZA TO!) a chtělo se mi vymyslet ke svojí verzi (kterou si tvořím vždycky po přečtení nějaké dobré knihy) vhodný ženský protějšek k Jacobovi. Po několika neúspěšných pokusech se mi povedlo vytvořit tu blonďatou šestnáctiletou holčinu. Zezačátku to nebylo nic moc, opravdu se to s ní rozjelo až o prázdninách toho roku (2010). Stala se z ní vlkodlačice, která zpívá ve skupině "The Black Hearth", umí cestovat časem a mluvit s mrtvými. (Vědmi 2017: "A tomu, milé děti, se říká Mary Sue a takhle se to NEdělá...") Tohoto léta k ní přibyly i její dvě nejlepší kámošky Iris Carreyová a Erin Lycca. Všechno bylo v pohodě až do léta 2011. Tehdy mě začalo pomalu, ale jistě, opouštět to nadšení, se kterým jsem se do toho pustila. Prostě

A nyní samba (už trochu lepčéší) (mimochodem, ti dva jsou dvojčata)

Tak jsem se po zhlídnutí jednoho filmu rozhodla nakreslit pár tanečních stylů, který mě momentálně dost berou. Toto by mělo bejt tango Jsou to sourozenci (ona je albínka). A teď vidím, že má divnej obličej a děsivou sukni

Mno... vzhledem k tomu, že to zde jaksi pochcípává, rozhodla jsem se dnes něco vložit. Tentokrát to jsou moje autoportréty (většinou ze snů): Tohle bylo ze snu o tom, že jsem usnula v hodině dějáku a zdálo se mi, že jsem se přenesla do doby válek mezi křesťany a muslimy ve Španělsku