Vědmino teritorium

Ahoj, drazí čtenáři :D Tento článek tu teoreticky měl být už včera, ale kvůli vadnému připojení z toho nakonec sešlo. Ale dnes to doufám nic nezkazí, takže přejdu k věci. Obsah článku se sestává z pečlivě sesbíraných hlodů naší třídy. Některé stojí za to. Jiné už o něco méně. To ale rozhodněte sami. A ještě jedna věc - pokusím se sepsat další kousek HODNĚ živé hry. Ale nic moc neslibuju. Nuže, pěkné počtení: před němčinou: spolužák - "Ich gehe čurat, komm mit!" * němčina ("fantastické" překlady jednoho ze spolužáků): "Bratranica a sestřenec!" "Překládat = translantieren" "Jít na záchod = WC gehen" * pracák - debata o sádrokartonu: učitel - "Co je to sádrokarton?" spolužačka - "Sádra a karton, že by?" ... spolužačka (vážný tón) - "Ale já z toho mám skříň!" spolužák (posměšně) - "... a mikrovlnku! A postel!" * biologie: učitelka - "Tak mi řekněte, co je podle vás tak přitažlivýho na dinosaurech

Voilá! Vědmi konečně překonala vrozenou lenost a napsala další kousek. Ehm...tohle není kec. Jen bylo kapku těžké navázat na tu pitomost, co jsem napsala minule. Jenže... nechci vám tvrdit, že je to nějaká výhra, tahle část. Psala jsem ji docela pozdě a ani malinový čaj nepomáhal. To znamená, že se zítra budu divit, co že jsem to napsala. Mezitím, užijte si počteníčko. Když Marika Vědmi donutila, aby Corvyho pustila ("Fuj, Vědmi! Nechej pána!"), se mohli konečně vydat na cestu směr Andoria. Putování darkmireskými močály nebylo snadné, ačkoli jak pro koho. Marika to zvládala dobře. Vědmi dokonce velmi dobře. Jen Corvy by asi byl rád, kdyby mu Vědmi slezla ze zad a kdyby Marika pustila jeho levou nohu. Po, pro některé jedince, dlouhé cestě se konečně dostali před bránu Andorie. Jenže, nic nebylo tak jednoduché, jak se mohlo nezasvěceným na první pohled zdát * . Kvůli vysoké vlhkosti byla půda velmi rozmoklá - mluvíme o bažinách - v důsledku čehož ztratila podstava jednoho z ozd

Hola, amigos :D Mám pokračování od naší verze "Debilních keců studentů" Tentokrát jde spíš o věci, které nasbírala už dřív Nikita, když jsem týden nebyla ve škole. Nevím, jestli to má cenu ještě nějak rozvádět ( aby vás neodradila délkou úvodu ) Jo a ještě jedna věc - zdál se mi strašně ujetej sen, tak až se nám rozjede skener, možná budou obrázky! :D fyzika: spolužák - "A kam to mám strčit?" učitel - "Strč si co chceš kam chceš..." * zeměpis: učitelka - "Proč se staví přehrady?" spolužák - "Z hecu?" * angličtina: spolužačka - "I didn't be..." * přestávka (učitel hlídkuje u dveří): spolužák (uvědomujíc si přítomnost učitele) - "Já si zajdu pro cíígo!" učitel - "Mně je to jedno, třeba zdechni" * zeměpis: učitelka - "Jak se přesouvá voda?" spolužačka - "V kontejnerech?" * literárka (referát): spolužák - "Válka s varanem..." učitelka - "Mlok je moc malej, jo?" * mati

Zdarec, mí drazí a veleúžasní čtenáři. Věřím, že už snad musíte mít svatozář, protože já něco slíbím a pak na to dlouho kašlu... Nicméně, teď je to ve škole docela záhul, což vysává inspiraci. Proto se omlouvám, že jsem ještě nedodala žádný pořádný článek. Ačkoli na druhou stranu - škola je i k něčemu dobrá ( a nemyslí to, že bez ní bychom asi byli úplně blbí ). Jde o to, že se tam člověk i pobaví ( když už nic jiného ) Já a moje sousedka v lavici/školní parťák na plný úvazek jsme se ve středu rozhodly zapisovat všechny blbosti, které budou vypuštěny do ovzduší v naší třídě. Od té doby jsme popsaly dva a půl papíru, tak nevím, co budeme dělat, bude-li vtipnost a blbost v naší třídě ve stejné míře jako doposud :D Příjemné počtení a snad vám moc nepoškodím bránici: poslech v němčině: učitelka - "Ale pozor, říká víc, než tam máte!" spolužačka - "A proč to dělá?" * němčina (stále): učitelka - "Na kterých řekách leží Berlín?" spolužák - (probral se z hlubokého

Tadáá! :D Sice to vypadá, jako bych na vás snad kašlala ( jak jsi na to přišla, prosímtebe?? :D ), ale není to pravda. Dopisovala jsem totiž další část vaší oblíbené ( ehmehmsamochválaehmehm ) povídky. Dnes o tom, co se to tam vlastně stalo, proč byl ten chlap v přístavu mrtvý a jak Vědmi neumí ovládat svoje emoce. "A… kam máš vlastně namířeno?" zeptala se po chvíli Vědmi. Bylo totiž už celkem trapné ticho, nepočítáme-li Corvyho nadávky, že ho nenapadlo jít kanálem. A Vědmi navíc už nebavilo jen tak stát a blbě se hihňat, i když jí to jistě velice šlo. Corvy, vyrušen touto náhlou aktivitou ze strany přihlížejících dam, na chvíli ztratil nit, ale naštěstí se chytil dostatečně rychle na to, aby to nepůsobilo trapně. "Tohle je možná ještě na déle než vaše vyprávění," řekl s rozpačitým úsměvem a odhodil si z obličeje pramen vlasů. "Což znamená, že pokud se nechceme nijak zdržovat, měl bych to trochu zkrátit. Před nějakým časem jsem byl vyslán, abych zničil nechval