Vědmi v Kolonii - část 3.
Cože? Že mi došly nápady? Ale vůbec, pfff, kde jste na to přišli...? Náhodou, to jen tak vypadá, že mi trvalo dlouho napsat další kapitolu tohohle "bezva" fanfikčního scénáře. Já mám, abyste věděli, napsáno dopředu. Sice jen tak na tři pokračování a pak šlus, ale i to se počítá. A vůbec. Chtělo by to trochu se hnout z místa. Posledně jsme zanechali mé alter ego v momentě, kdy začala navazovat nové známosti (to je taková ta věc, která mi fakt nejde a ačkoli si věčně slibuju, že příště si to musím někde zapsat, stejně se vracím z akcí s tím, že mám nové kamarády a vůbec netuším, jak jsem to udělala). Dnes se přesvědčíme o tom, že chodí štěstí dokola, občas sedne na... Vědmi! Chapter Drei – Narkoleptické načasování (uběhne pár dní od Vědmina objevení se pod Bariérou; život v Kolonii už pomalu přechází naší hrdince do krve – meč už konečně nedrží jako klacek, s lukem umí zacházet podstatně lépe než předtím, a dokonce nejspíš i trochu zesílila) Vědmi: (sedí ve stínu a zase si
