Vědmino teritorium

 Právě jsem ve zdraví přežila a snad úspěšně zakončila další období své kariéry průvodkyně na zámku v Čechách pod Kosířem. Ráda bych tvrdila, že už to tam znám po třech letech jako svoje boty... ale upřímně? Ani prd.  Je pravdou, že jste-li průvodce, detailů v instalaci si nemáte kolikrát možnost ani pořádně všimnout, když primárně hlídáte lidi, hlavně kde zas na co sahají, i když jim můžete stokrát říkat, že "prosímvás, NEsahat, děkuji"... Mohla bych tvrdit, že se tam snad každý den naučím něco nového (třeba že maturitní vysvědčení pana hraběte, na které skoro celé tři roky ukazuji přesvědčená o této skutečnosti, vlastně není ani maturitní, ani jeho)(ach jo) A právě to je důvod, proč chodím ráda do expozice otevírat a zavírat okna. Vždycky mám možnost prohlédnout si jednu po druhé všechny ty věci, o kterých se během výkladu zmíním, stejně jako ty, na které už nevyjde čas. Tady jsem posbírala pár svých oblíbených: Ukázka literární tvorby hraběte Františka Josefa II. Silva-Tar

 Těžko říct, kolik tehdejších čtenářů ještě chodívalo na můj původní blog, než navěky a neodvratně zdechnul, takže tady je rychlé uvedení do situace - nadpis zmiňuje tento článek .  Osm let, pff, co to je? To je přece takové... hm... módní zpoždění, řekněme. A ne, rozhodně to není kvůli tomu, že jsem po přestěhování sem procházela všechny články, jestli si Blog.cz nepřipravil nějakou zradu při zálohování podle jejich návodu, ne ne... Inu, každopádně jsem tehdy slibovala, že eventuálně dodám ještě zbývající dvě díla ve formátu A3, to jest příliš velkém na to, abych je bývala mohla rozumně oskenovat (tzn. ne na dvakrát a následně zase spojovat), a u nichž jsem byla příliš líná, abych je tehdy vyfotila. Ale tak což. Jsou tady teď a to je to hlavní, na čem by mělo momentálně záležet. /1/ "Velkoplošná niť v tuši" (slovy mého 14letého já) Oficiální verze té "abstraktní kočky", která je v původním článku asi třetí odspoda. Tahle už je nudná. Není tam kočka. I když... /2/ P