Vědmino teritorium

Hellou! A je to tu! Dámy se jdou šťourat ve vesnických drbech! :D Mám takovou novinku - chci napsat bonusovou povídku k NSP. Děje se to týká celkem dost. Dovolím si dokonce prozradit, že to jezírko, kde chtěla Marika utopit Lunu na začátku příběhu, tam bude mít dost velkou roli. Nuže, dejme se do díla, že... Minule jsme skončili tady: Vložila opět dopis do knížky, prstýnek si ryze prakticky nasadila na jeden z volných prstů a i s Marikou vyrazila do ložnice. Následujícího rána se Vědmi klasicky vzbudila nejdřív ze všech. Přemýšlela, zda své přítelkyně nechat spát ještě chvíli, ale smysl pro povinnost, to, že byla jejich hostitelkou a fakt, že už nezbyly k jídlu ani ty hnusné tatranky s prošlou lhůtou trvanlivosti, ji přiměl k tomu, že obě téměř doslova dotáhla do vstupní haly a vyšly na procházku do obchodu. Luna po cestě Marice, která měla co dělat, aby ji nezabila, pořád předhazovala, jak šla křovím a Vědmi tekly nervy. Ne z kamarádek, ale z toho, jak si připravovala otázky pro někoh

Hellou! Znovu, po delší odmlce, se vám hlásíme. V minulých dnech šlo hlavně o šílenství z uzávěrky známek, což znamenalo jeden test za druhým a jeden den jsme psali písemku ze šesti předmětů z osmi ( jedna z těch dvou zbývajících byla volná hodina ). No ale já teď skripta odhazuji do tašky a hodlám spáchat článek :D Trochu jsem přemýšlela a napadlo mě, že bych vás mohla trochu seznámit s některými "projekty" své dílničky. Mám povídek rozepsaných moc. MOC. Z toho sem dávám tři. Zbytek si píši takzvaně "do šuplíku" a nechci je v nejbližší době zveřejňovat, protože a) nejsou dopsané, b) možná zkusím štěstí a pokusím se něco vydat (to ale není jisté ani trochu) Můžu vás s nimi ale seznámit aspoň prostřednictvím obrázku a krátkého povídání. Nuže, dejme se do díla: 1.) DV Jednoduché "V" ve zkratce je zcela záměrné, jedná se totiž o malou fanfikci na Doctora Who, s pracovním názvem Doctor Vědmi. Děj v kostce : Vědmini staří spolubydlící vytáhnou nový přírůstek, p

Hellou! Chm... měla bych se stydět -_- Poslední článek jsem přidala někdy začátkem měsíce a pak jsem tu na to skoro hodila bobek. No jo, to pololetí... mé mozkové závity bolí a volají po pomstě na učitelích :D Ale!! Velké, silné, červené a kurzívou napsané Ale!! Mám v zásobě dopsané "NSP!". Snažím se vyprodukovat co nejvíc smysluplného textu, který má navíc i nějaký děj a logiku, dokud to jde. Znáte tu *vložte sprosté slovo*, co se vydává za mou múzu, že... Zjistila jsem šokující věc, a sice že už děj nepostává a dokonce se hnul! Minule jsme skončili tady: Takové vyhlídce se nedalo odolat, a tak holky vykročily směrem ke knihovně. "Jeden by neřekl, co se tu dá najít za poklady…," prohlásila Marika, když si prohlížela jeden z regálů, "tohle jsem si chtěla přečíst…tohle taky… jé, Villon!..." "Souhlas," zamumlala Vědmi od Goetheho Fausta, kterého si sice již zapsala do čtenářského deníku, ale nečetla to. Respektive četla, ale jen metodou rychločten

Hellou! Tak se mi zdá, že jsem právě trhla osobní rekord v počtu uveřejněných částí povídky na pokračování :D No vážně, kdo by(ch) čekal(a), že se dopracuji až k části číslo 10... Trochu se kaji, že poslední část jsem uveřejňovala ještě loni v listopadu. Chudáci tatranky, takhle je zepsout... :D Vůbec jsem v posledních dnech nějak víc psala. A už vím, co si dám za (opožděné) předsevzetí - musím letos dokončit, když už ne NSP, nějakou delší povídku! S tím NSP mám ale nadějné vyhlídky, protože se dostáváme do části ještě záživnější! ( POZOR!! SPOILER!! Možná přijde i duch :D ) Tak, páneček elfíček si pustil hubu na špacír už dostatečně a já se dostávám k podstatnému. Minule jsme skončili tady: Když Vědmi zahlédla, že Marika mává ve vzduchu překladem dopisu, znechuceně odložila ožužlanou tatranku poloviční velikosti na kuchyňskou linku a řekla: "Já dojedla…" Zamířila ke schodům a celou cestu si vyčítala, proč měla ten blbý nápad lézt pod tu postel a poté ten ještě blbější o př