Vědmino teritorium

Hellou! Připadám si trochu jako žába - jak začíná venku být tepleji, vstávám z mrtvých :D Baví mě víc chodit na procházky, víc fotit, víc kreslit... Ještě bych mohla víc psát a bylo by to ideální. Jak jsem řekla, rozkreslila jsem se po době tvůrčí neaktivity.  Částečně to bylo dáno o něco uvolněnějším režimem ve škole ( ale to nevydrží dlouho, neboj... ), částečně tím, že jsem se zapsala do další soutěže a jelikož jsem z díla, které chci poslat, dostávala osypky pokaždé, když jsem se na ten papír jen podívala, takže jsem ještě do toho rozdělala X dalších věcí ( a u těch si zase nadávala, že tu první a nejdůležitější nestihne dodělat... a furt dokola ). Ale konec kecání :D Dole v dole ( to je ale laciný pojmenování... ) Ku překvapení jistě všech - opět fanart ke hře Gothic. Přivedla mě k tomu jedna zabugovaná část prvního dílu, a jelikož mě napadají kdejaké ptákoviny, vymyslela jsem k tomu logické vysvětlení. Takže to vlastně vůbec nebyl bug, ale ta všudypřítomná rýžovica :D * Tak troc

Hellou! Přichází pokračování kolektivního článku, u kterého 3/4 autorů vůbec neví, že se na něm podíleli. No jo, další hromádka hlášek mé třídy, které jsem se tento školní rok rozhodla zapisovat skutečně pečlivě. Ale ještě není všem dnům konec, a tak uvidíme, jak dlouho mě to bude ještě bavit :D Biologie Učitelka: "Která část mozku je alkoholem nejvíc zasažena?" Víc lidí: "Ucho?" Učitelka: "Uděláme si menší brainstorming..." Spolužačka "génius": "Co to je, jako?" Učitelka: "Tak jo, pojďte na mě házet nějaký pojmy." Ich: (píšu na pouzdro fixou POJEM) "Jak je libo..." Učitelka: " Miserere je takovej stav, kdy zvracíte až natrávený obsah střev..." Spolužák: "Hej, to už se mi taky stalo!" Učitelka: "... před smrtí." Spolužačka "génius": "Skok do neznáme vody? Co to je, jako?" Ich: (sarkasticky) "No co to asi může bejt?! To by mě hrózně zajímalo!" Učitelka: &quo

Hellou! Vítejte u pořadu "Otevíráme staré hroby"! :D Ale vážně. Tahle věc vypadá, že je nejen mrtvá, ale i celkem dost v rozkladu, jinak to snad nejde popsat. Cesta do Anglie někam... vyšuměla. Asi jen bohové ví, jestli to vůbec kdy dokončíme, protože mezitím jsme rozdělaly spoustu dalších společných projektů a když jsme se o tomhle bavily naposled, zjistily jsme, že si nepamatujeme, jak jsme to chtěly zakončit :D Takže takto - budoucnost tohoto onoho je značně nejasná. Ale napadlo mě, že bych mohla dokončit přidávání toho, co zatím máme, a kdybychom nedopsaly nic navíc, ať je to ukončeno aspoň symbolicky. Myslím, že by se mohl objevit aspoň jeden člověk, co by si rád připomněl zlaté časy tohohle... katastrofického scénáře :D Co si přečíst, aby to navazavalo? (zpět v autobuse) (Marice dojdou všechny narážky s háčkováním) Marika: ÁÁÁÁÁ!!! Vždyť já už nebudu v životě moct háčkovat! Nuada: Ty háčkuješ? Marika: (vyděšeně) Háčkovala jsem... doteď... Abe: Háčkování... to mi připomí