Inu, přišlo to tak, že někdy ke konci listopadu, vlastně celkem zničehonic, jsem byla zezadu zákeřně přepadena idejkou na jeden moment, co by se i celkem hodil do Literárního piráta. Ok, proč ne, zapsala jsem si to pěkně v klasickém scénářovitém formátu, co kdyby z toho něco bylo, že... A hele, ono bylo. A to ve formátu, se kterým jsem fakt nepočítala. Na tvorbu komiksů mě zrovna neužije, většinou je zkrátka nedotáhnu do konce. Tentokrát jsem ale představu měla v poměrně dost stabilní podobě od začátku do konce... a při rozložení to dalo jen tři stránky, což není neudělatelný. Et voilà , je to tady: . . Irma, produkt dospívání v letech 20. a 30. minulého století, jde rovnou na pěsti. María naopak je v tomhle taková klasická mexická máma. Preferovaná zbraň? La chancla . Konverzace pravděpodobně pokračovala následujícím způsobem: Isaac: " Gut , tak tohle by bylo vyřešený, kafe je vypitý... Co teď?" Vědm...