Příspěvky

Tumblr Request Special 4 - Outfit Meme 3

Obrázek
 Ale to se podívejme, kdo se nám to tu zase pro jednou zjevil? :D Jdu se pokusit o kousek dotáhnout rozdíl mezi tím, co jsem nazveřejňovala na tumblru a tím, co se objevilo tady.  Let's go! 10. Victorian era clothing - Eskel On za to nemůže... ale já ho zkrátka nedokážu nakreslit tak, aby si byl podobnej. Měla jsem dojem, že to ten papír nedá, když jsem už nejméně popatnácté přemazávala obličej... a došlo i na chvíle, kdy vypadal spíš jako Héctor Rivera.  Chtěla jsem tam zakomponovat i meče, jenže to esteticky vypadalo přinejmenším podivně. A tak dostal aspoň kord. Maskovaný jako hůlka špacírka :D   * Yennefer + 3C   Že by nákupní výlet s Ciri do jiné dimenze?   (Ciri sedící na Kelpii: "Get on, mama, we're goin' shoppin'!")(odkaz na Mean Girls (2004) zcela záměrný) * Weron + 3A   A pro dnešek to tu ukončíme vědmačkou Weron - poněkud mimo vlastní komfortní zónu, co se stylu oblékání týče. . . . Tumblr Request Special 1 - Outfit Meme Tumblr Request Special 2 -

Korálkový speciál - VELKÉ šmuky 2

Obrázek
 Aneb Sbohem, poslední zbytky příčetnosti.  Jelikož evidentně nesnáším mít cit v prstech, pustila jsem se ke konci loňského roku do dvou nových velkých projektů. Ó jé, to zas stálo za to ...  V minulém díle jsem na konci jen tak v rychlosti zmínila, na co se chystám příště. To "příště" konečně přišlo - a přineslo s sebou " Mexico ": Vzato kolem a kolem, ono to složitě jenom vypadá. Je to jeden z nejjednodušších stehů, obyčejná síťka, kde je hlavní dávat pozor jen na to, kolik se přidává od které barvy.  Jasně, pořád mi to zabralo dohromady tak týden (a půl... dost možná) a nepočítaně opakovaných poslechů nahrávek pětadvacátých výročí Fantoma Opery a Les Miserables. Řekla jsem, že je to jednoduchý. Ne rychlý. "Trpělivost a příčetnost se přeceňujou," řekla jsem si. "Střihnu na to čtyři metry niti." A druhý projekt, o který dneska půjde, je tentokrát bez návodu. Znovu tu byla použita technika peyote trojúhelníku , v tomto případě ale podle vlastníh

11

Obrázek
Tolik let už si tady tak pro sebe bloguju do prázdný plechovky od granulovanýho kafe , budu-li citovat. Kdyby mi tohle někdo oznámil tehdy v těch podivných začátcích, těžko říct, jestli bych uvěřila. Ono se tomu celkově skoro nedá věřit ani teď, když už ta doba skutečně uplynula.  Jedenáct let nemá úplně stejnou váho jako výročí jiná, kupříkladu těch deset let, která se tu slavila loni . I tak to ale je - zvlášť pro takovouhle pitominku - poměrně obdivuhodná výdrž. Blogování je rozhodně jeden z mála koníčků, u nichž jsem zůstala takhle dlouho.  Zároveň je s přibývajícími lety stále těžší udržet si nějakou motivaci pro pokračování, jelikož ta pro změnu zase ubývá. Nehledě na to, co všechno jsem za ty roky vyzkoušela, čtenářskou základnu mám prakticky tutéž jako kdysi - veškerou žádnou, těch pár lidí, kteří čas od času přišli něco okomentovat na staré doméně, s blogováním skončilo ještě dřív, než blog.cz definitivně zdechnul... Občas mě napadá, co tady ještě dělám, proč se to tu snažím

Korálky - nové projekty, pt. 10

Obrázek
 Na chvíli jsem zmizela ze scény, i když pochybuju, že si někdo všiml.  Tak si dneska dáme další korálky, na skladě jich je ještě mnoho.  /55/ "Podzimní náušnice"  Když nepočítám ty s třásněmi , jsou tohle asi největší náušnice, jaké jsem zatím vyrobila.  * /56/ Na dobré účely Tyhle čičmundy jsem "ulovila" na kreativním veletrhu, připadají mi trochu jako moje Ciri.  Nakonec jsem je darovala (společně s dalšími čtyřiadvaceti páry) do aukce jednoho místního sdružení, které pomáhá s odchyty a kastracemi toulavých koček.  * /57/ "Pokus-omyl" To jsem si tak hrála s technikou, každý krok byl doslova: "A teď zkusím tohle a uvidíme, co z toho vyleze!"  Celkem to zafungovalo, zdá se. A dneska už tyhle náušnice "straší" až v Izraeli - vyměnila jsem je s internetovou kamarádkou za obraz kočky. * /58/ Náramek s pyramidkami * /59/ Peyote trojúhelník Na korálkářské FB skupině nedávno probíhala soutěž se šperky vyrobenými touhle technikou. Zkusila jse

Triumfální návrat Irmy Fawllerové

Obrázek
 Nedávno jsem se tak bokem zmínila, že jsem zase začala číst svoje knížky o WW2. Nějak se stalo, že jsem do toho zas zapadla až po uši (a úplně nespěchám s vyhrabáním se ven)... a začala jsem procházet i všechno to, co jsem posepisovala tehdy zhruba v šestnácti, kdy jsem se o tohle období začala zajímat poprvé.  Mám dojem, že to vyjde zhruba nastejno jako dostat drátem do oka... eh...  Zvýšenou pozornost jsem díky tomu začala opět věnovat mé kdysi tak drahé Irmě a jejímu příběhu. Začala jsem upravovat její timeline, přidávat více či méně důležité detaily... A už toho mám zase plnou hlavu.  A vůbec mi to nevadí.  Tady je první dávka:  Portrét Chtěla jsem zase pro jednou nakreslit něco, co by vypadalo relativně reprezentativně, ale asi nikoho nepřekvapí, že snaha se trošku minula účinkem :D S portréty prostě moc kamarádi nejsme. * Karlskirche, Wien L.p. 1928 - Irmina matka má v plánu vyjet si s dcerou na týden do Vídně. Irma se rychle chopí příležitosti a přemluví matku, aby s sebou vza

Korálky - nové projekty, pt. 9

Obrázek
 Dejme si nyní pro změnu menší odbočku od výtvarně zaměřených článků poslední doby.  Než však přistoupíme k náplni dnešního článku, potřebuju se podělit o jednu věc, která se korálků týká taky.  Jak možná víte, přes léto provádím už několikátým rokem na zámku v Čechách pod Kosířem. Na základě všemožných zážitků (z nichž většina začíná mutací věty: "Hele, jak jsem byl/a v expozici otevírat/zavírat okna...") jsme se s kolegy shodli, že nám tam pravděpodobně zůstalo několik duchů Silva Tarouců. Obecná shoda panuje nejen ohledně hraběte Augusta Alexandra (pozn. - za něj na zámku čas od času pobýval Josef Mánes), ale i jeho staršího bratra Ervína Viléma, který se podle všeho zastřelil buď v místnosti, kde prohlídka začíná, nebo v té, kde končí. Mimochodem, tuhle skutečnost jsem se dozvěděla okamžitě poté, co jsem se jednou vrátila po kontrole expozice - kde jsem byla 100% SAMA - s tím, že jsem slyšela ještě jedny kroky. To ale není ta věc, kterou jsem měla na mysli. Co se neklidný

OC-tober 2021, část 3. (21-31)

Obrázek
 A dneškem to zapíchneme. Nejen celý říjen, ale i tuhle už v podstatě tradiční minisérii. Poslední desítka, jdeme na to!  /21/ FLOWER CROWN (Hanzi Siegler) Nenechte se zmást, on tak nevinně jen vypadá. * /22/ WITH THE CREATOR (Isaac Rosenstein) Původně bylo na tenhle den v plánu něco úplně jiného. Ale kombinace toho, že jsem šla do kina na Zprávu (2020) , návratu k válečné literatuře a návštěvy Dobré čajovny vedla k tomu, že jsem si to původní zadání rozmyslela a nakonec vytvořila tohle. A naprosto upřímně - byly momenty, kdy jsem si za to říkala, že jsem vůl :D * /23/ FAKE MOVIE POSTER (Ester & Greta) Ale podívejme, další příběh, který se mi zabydlel v hlavě, aniž by platil nájem, a který zas nejspíš nikdy nenapíšu. A o kterém ví kromě mě ještě asi další dva lidi, eh... Jedním z nich je Aki, které jsem to taky slíbila. Taková připomínka doby, kdy jsem mívala kvalitní sny, ha.  * /24/ SWAPPED HAIRSTYLES (Alyss, Jemma & Margit) Ehh... už zas mě postihlo to prokletí, po kterým

OC-tober 2021, část 2. (11-20)

Obrázek
Dalších deset kreseb hotových, je čas na pokračování téhle série.  /11/ PLAYING AN INSTRUMENT ( Viktoria Steinbrenner ) Klasika - samochvála smrdí a tak podobně, ale v tomhle případě se pochválit prostě musím. Nestává se pravidelně, že by se mi povedl profil(!) i ruce(!!) v rámci jednoho(!!!) obrázku.  * /12/ IN THE MORNING ( Irma Fawller ) Návrat ke starší kresbě, u níž jsem cítila potřebu to po čase zkusit znovu. Už zas pročítám svou "Úchylnou sbírku" knih o válce, a tyhle příběhy se už zas začaly vracet. Skoro to vypadá, že se tohle váže k určité roční době, loni to zrovna tak přišlo v říjnu... Ale co. Popravdě -  don't mind if I do . * /13/ PLAYING A GAME ( Blondie ) Prostě... démon, co hraje Doom... :D Perspektiva a anatomie u tohohle kousku je fakt divná (ne že by jindy nebyla), navíc se mnou fakt vyjeb... vyběhla perspektivní zkratka na té levé ruce. Na druhou stranu je to aspoň určitá změna proti mé běžné produkci (překonej-nutnost-tam-dát-uvozovky) * /14/ PRE-