Vědmino teritorium

Hellou! Kdysi jsem slibovala, že sem přidám úplně první fotky s modýlkem Doctorovy budky. Dlouho jsem se k tomu nějak neměla, tak to chci napravit dneska. Okolnosti onoho výletu byly takové, že Luna byla otravná jak vřed na p**eli - samo o sobě stačí jako výmluva, proč na půl dne vypadnout a nevracet se před večeří. Obešly jsme si s Marikou malý okruh (pět kilometrů, přes dvě vesnice). 1.) Kolotoč Určitě je znáte - takový ty rozvrzaný kolotoče zdobící některá dětská hřiště. Jsou stejně nejvíc super :D * 2.) Boží muka * 3.) Hřbitov * 4.) Kostel 1 Haha, kvůli tomuhle jsem Mariku donutila se válet v černým oblečení po štěrku :D * 5.) Kostel 2 Načež ona donutila mě k tomu samýmu... :D * 6.) V listí * 7.)Se šlahouny * 8.) Modrá s modrou :D *** Promiňte za tu malomluvnost, ale píšu to jen tak narychlo, protože se učím pravidla ke stolní RPG Pán prstenů a snažím se dodělat herní tabulky s vypsanými prémiemi na hody. Jop, budu poprvé v životě dělat GameMastera (nebo líp - Vypravěče) a chci se

Hellou! Nevím, kolikrát už jsem si na to stěžovala, ale řeknu to znovu a rozhodně ne naposled - NENÁVIDÍM ZIMU! Zvlášť v létě. Ano, správně - nemyslím teď zimu jako roční období (i když to částečně taky), ale jako vyjádření okolní teploty. Jak je méně než 20°, JE to zima :D No, jak jsem slibovala posledně, v dnešní části NSP! na vás čeká další zajímavé odhalení. Myslím si, že na to aspoň pravidelní čtenáři čekali od doby, kdy se to v předchozích částech dověděli :D Ano, mluvím o tom "tajemném" dítěti :D Tak co, co jste si mysleli, že to bude? Minule jsme skončili zde: "Jak tohle řekneme Luně?" "Opatrně." "Luno-o?" zavolala Vědmi váhavě, když došly zpět do domu. Plánovaly losovat, kdo o Panu Ťapkovi jeho majitelce řekne, a když Marika udělala z té sirky, co měla v kapse a kterou chtěly tahat, nedopatřením hromádku nepoužitelných odštěpků, nakonec se domluvily, že jí to řeknou obě. Nechtěla to ale udělat ani jedna. "No?" ozvala se volaná

Hellou! Včera jsem měla vyjímečně plodnej den - zvládla jsem spatlat náramek, upíct brambory, nakreslit vtípek s Kitty a dopsat stranu k NSP. Něco takovýho jsem už dlouho potřebovala. Škoda, že zítra už jedu domů. Sakra! Dneska to bylo poměrně zajímavé. Strejda mě vzal s sebou do práce - musel zkntrolovat stav jedné části kolejí u Kutné Hory. Prý: "Vezmeš si tu vestu (reflexku) a kdyby se někdo ptal, jsi nádražák." No, kontrola dopadla dobře - žádná Bartošová :D A teď k tomu hlavnímu. Minule jsme skončili zde: "Počkej, za chvilku máme půl jedné," odbyla ji Marika, "to začne blbnout splachovadlo. To aspoň zkontroluju a uvidím, co s tím je…" Pro Vědmi byl zbytek noci úplně na nic. Nemohla usnout, a když už se jí to náhodou povedlo, zdály se jí samé divné sny, které měly jedno společné - pořád ji někdo sledoval. Nevěděla, kdo to je, a jakmile se zjištění byť jen přiblížila, probudila se. Výsledkem tohoto "spánku" byly nakonec jen nepříliš příjemné p

Hellou! Tak se už pátý den poflakuji u tety ve Třech dvorech, odkud taky logicky píšu. Pokud budete chtít, spáchám zase něco na způsob loňského "Pozdravu z Polabí". Proč jsem nepřidala další část CdA 2 - nechce se mi. Ale zkusím to nějak v bližší době napravit. A nyní k podstatě článku! Ne, zrak ni smysly nešálí vás (a je to tady, musím přestat na nějakou chvíli se staršími knihami, než začnu mluvit úplně archaicky). Čtete dobře - opravdu se jedná o pokračování povídky zvané "HODNĚ živá hra". Přestala jsem ji psát, když se mi začalo zdát, že je to až přílišná blbost. Hra navíc z PC kvůli chybě nečekaně a bez rozloučení zmizela a dlouho se nikdo (papá) neměl k tomu, aby ji znovu stáhl. Ale docela nedávno jsem ji tam objevila znovu a oživily se mi vzpomínky! A přišlo mi, že s menším přepracováním původního příběhu by to bylo i čitelné... Nu, ale dnes jen taková ochutnávka. První dokončím NSP, než zase začnu přidávat nějakou jinou povídku. Snad se aspoň trochu pobavíte

Hellou! Jak jste si asi (ne)všimli ( protože - upřímně - , kolik vás CdA2 čte? ), vynechala jsem přidávání ve středu a v pátek. Má to docela přízemní příčiny - bylo mi špatně a pak jsem hlídala děti, čili jsem se ani jeden z těch dnů na blog nedostala. Dnes se podíváme na vyhodnocení sázky "Kdo všechno nespal" a navštívíme další historické místo. (ráno)(na recepci) Marika: Mám pocit, že jsi pěkně kecala, když jsi předvídala, že se nevyspíme, ne? V: No jo, je to zvláštní... ale jsme určitě jediný! (připortnou se Sev a Lusíí) L: Tak jak jste se vyspaly, dámy? My přímo senzačně! S: Stačila rychlovka před spaním a jak se potom krásně usínalo... A: (připlazí se zničeně ze schodů) No jak komu -_- S: Jáj, Alice! Tak jsi přežila, žádnej bubák... A: (naštvaně) Bubák sice ne, ale protože jsem to slyšela pořád, stejně jsem nakonec odešla! Spala jsem na chodbě! Marika: Tak to bude jedinej člověk, co se nevyspal. No vidíš! Z: (přináší Tamaru na rameni) Vzbuďte mi ji prosím někdo...(poklád