Vědmino teritorium

Tak nám ta stovka, co se knih týče, loni úplně nevyšla. Vlastně si ani nejsem jistá, čím to bylo. Možná kombinovaná příčina. A taky, že je blbost se do něčeho tlačit, když to nejde. Je mi jasné, že bych si tím knížky na nějakou dobu určitě minimálně znechutila. Za uplynulý rok jsem dala 74 75 (zapomněla jsem na tu knížku k seminárce) děl. Dobře, většina z toho je prakticky totéž, co každý rok, protože smiřme se s tím, já se ke knížkám vracím. ALE podařilo se mi zařadit i něco nového. A pozor, tu loni zařazenou HP FF Mé jméno, má krev mám už doma ve fyzické (velmi fyzické - 7 kilo dohromady) podobě, takže už je to legitimní zářez. Tak. Bez dlouhého kecání dejme se do díla bohůmlibého: /1/ Příšerné příběhy vánoční /2/ Skleněný trůn /3/ Půlnoční koruna /4/ Dědička ohně /5/ Královna stínů /6/ Říše bouří /7/ Hladová přání /8/ Vílí kruhy /9/ Děti vánice /10/ Úžasná Zeměplocha: Soudné sestry * /11/ Úžasná Zeměplochy: Pyramidy /12/ Robinsoni z And /13/ Úžasná Zeměplocha: Stráže! Stráže! /14/

Je to tak. Straším tady už celých osm, opravdu OSM let. To už je slušné číslo. A slibný nášlap směrem k celé jedné dekádě. A, jak je už v posledních několika letech nejspíš novou tradicí, opět s řádně přestřeleným výročím založení. Ale co se dá dělat, ono se to tak má snad se všemi články. Mně to psaní poslední dobou zkrátka fakt nejde. To není jak kdysi, když jsem to tady ze sebe sypala s určitou pravidelností. I když - poslední dobou ani do toho čtení chuť nemám. Obrátili jsme výrobu, teď jedu kreslení. Fakt moc. Ale zapomínám produkty udávat tady. A jsme zas tam, kde jsme byli. Ale to nevadí a není to ani předmět článku. Ten je o něčem úplně jiným. Co se obsahu tohohle blogu za rok 2018 týče, značně jsem se hrabala v zapomenutých hro... teda v nostalgii. Říkejme tomu nostalgie. Radši. Ehm... Tak například to, že mám kreativní střevo a že sama takovým kreativním střevem tak trochu jsem, to vše samozřejmě odjakživa, nám připomněl článek hned v začátcích uplynulého roku - a kterýžto č