Vědmino teritorium

Aneb Jak jsme se vykašlali na nějaké tradice. U nás v rodině se Velikonoce moc nedrží. Jistě, vajíčka barvíme, beránka pečeme, výzdobu děláme rovněž. Na druhou stranu na návštěvu za příbuznými jezdíváme už v neděli. Táta nás vymrská, to je pravda, nicméně jen narychlo ufiknutým proutkem. Pomlázka nehrozí, na to prý nemá nervy. Pokud se mohu stoprocentně spolehnout na svou paměť, snad odjakživa předstíráme, že nejsme doma. A případně tam opravdu nejsme. Jako letos. Jelikož bylo venku vážně hezky a teplo, mamka se rozhodla, že se vyrazíme projít. Taťka nemohl, něco robil na zahradě, tudíž šlo o čistě dámskou jízdu a mohly jsme si dovolit naplánovat i něco delšího (což by vzhledem k stavu zad dříve řečeného nebylo jen tak). A mě tak napadlo - proč bych s sebou nevzala TARDIS? I když... to není tak úplně pravda. Rozhodně jsem Budku nevzala samotnou. Několik dní předtím jsem shodou náhod po nějakých téměř dvou letech našla v kocouřím pelechu figurku 11 th Doctora, kterou jsem od zájezdu do