Korálky - karanténní speciál, pt. 1
Ale ale, co to tady je... že by aktivita? Mám dojem, že nestíhám vůbec, ale vůbec nic. Natož pak to, co bych chtěla a na co mám teoreticky dost času. Vůbec nemluvě o té debilní vysoké. Nejsem akademik, já ty srágory píšu jen proto, že za to dostanu kredity a deadline mi drží kudlu pod krkem, rozhodně mě to nenaplňuje touhou po poznání, to fakt ne. Mám chuť si v deset večer zařvat z okna: "Barokáři všech zemí, vyližte si P*DEL!" Nestíhám odepisovat na dopisy (obnovila jsem si členství u International Pen Friends, možná tu o tom v budoucnu taky něco pořádně utrousím), nestíhám psát sem (jak jste ostatně viděli... tedy NEviděli v dubnu), nestíhám ani to, co stíhat nemusím. Až na korálky. Korálky jsou útěk před realitou. Abyste věděli, dala jsem se znova a pořádně do výroby domácích šperků. Ale posunula jsem to na úplně jiný level než doteď. Vyhrabala jsem časopisy s návody, na které jsem dřív neměla z nějakého nepochopitelného důvodu odvahu, a rozjela se. Jakmile tenhle blázinec