Povídky "do šuplíku"
Hellou!
Znovu, po delší odmlce, se vám hlásíme. V minulých dnech šlo hlavně o šílenství z uzávěrky známek, což znamenalo jeden test za druhým a jeden den jsme psali písemku ze šesti předmětů z osmi (jedna z těch dvou zbývajících byla volná hodina).
No ale já teď skripta odhazuji do tašky a hodlám spáchat článek :D
Trochu jsem přemýšlela a napadlo mě, že bych vás mohla trochu seznámit s některými "projekty" své dílničky.
Mám povídek rozepsaných moc. MOC. Z toho sem dávám tři.
Zbytek si píši takzvaně "do šuplíku" a nechci je v nejbližší době zveřejňovat, protože a) nejsou dopsané, b) možná zkusím štěstí a pokusím se něco vydat (to ale není jisté ani trochu)
Můžu vás s nimi ale seznámit aspoň prostřednictvím obrázku a krátkého povídání.
Nuže, dejme se do díla:
1.) DV
Jednoduché "V" ve zkratce je zcela záměrné, jedná se totiž o malou fanfikci na Doctora Who, s pracovním názvem Doctor Vědmi.
Děj v kostce: Vědmini staří spolubydlící vytáhnou nový přírůstek, posledního Pána času Doctora, na uvítací kalbu a když se vrátí domů, jsou totálně na šrot (včetně toho Daleka, co vzali omylem s sebou... ehm...). Vědmi toho využije a vleze do TARDIS, ledabyle zaparkované na zahradě a otevřené. Chudák TARDIS je ze všeho předchozího tak zmatená, že vezme Vědmi do Berlína v roce 1937, kde se potká s Margit.
Styl vyprávění: Er forma
Doděláno: Ani zDaleka. I když vím, jak to skončí. Trošku...
***
2.) Vědmin noční prožitek
Název je, pravda, taky v podstatě pracovní, ale nechce se mi měnit, protože k tomu docela sedí.
Děj v kostce: Během letních prázdnin Vědmi zůstává jednoho večera doma sama a když se snaží usnout, vyruší ji podivné dunění, připomínající motory letadla. Opravdu - na zahradě jí přistane německé letadlo z druhé světové války a k jejímu ještě většímu překvapení jsou piloti dvě postavy z jejího příběhu (viz. další). Dostává nabídku, jestli se nechce proletět s nimi a jelikož jí zvědavost nedá, ochotně přijímá. Proletí časovou trhlinou a Vědmi se ocitá ve svém vlastním příběhu - na německé letecké základně někdy v létě 1944 a setkává se i s ostatními aktéry.
Styl vyprávění: Ich forma (z pohledu Vědmi)
Doděláno: Ne. Nicméně, mám napsané již tři kapitoly.
***
3.) "Jak mi Luftwaffe vzala ideály"
Děj ve zkratce: Celý příběh začíná, jak osmnáctiletý Erich von Wirtheim (na obrázku), mladý německý pilot u Luftwaffe, jehož největší vášní je lepení papírových modýlků letadel, ukradne pravé letadlo a chce zmizet do Anglie. Za letu vzpomíná, proč se musel dát k Luftwaffe, jak se seznámil s ostatními nováčky a co zažili během nekonečných instruktáží, vedených samotným Göringem, jelikož je nikdo nechtěl pustit k letadlům blíž než na 10 metrů. Nutno dodat, že složení skupiny je opravdu různorodé - kluk, jehož otec tajně utekl do Anglie; Žid; homosexuál; jeden jediný typický árijec, kterému nacismus přijde jako obrovská hovadina...
Styl vyprávění: zezačátku a později ke konci Er forma, jinak Ich forma (z pohledu Ericha)
Doděláno: Zatím to ani nepíšu a to už to mám vymyšlené od léta :D Ale chci s tím v blízké době začít...
***
Chtěla bych se vás zeptat - až dopřidávám NSP!(s HODNĚ živou hrou se mi nechce pokračovat a upřímně ani nevím, jestli někdo četl "Prej světovou metropoli"), chci sem dát některý z těchto (tedy až je dopíšu na dostatečnou délku). Který byste si přečetli?
Komentáře
Okomentovat