Otevíráme staré hroby 3
Přicházím s poslední částí březnové retronálože. Ne snad, že bych neměla dostatek materiálu, to rozhodně ne. Nicméně si říkám, že tohle je ještě to lepší, co se v té obrovské hromadě dalo najít a vystavit veřejnosti, aniž bych u toho musela umírat studem a trapností.
Dobře, to možná trochu přeháním. Zas tak strašné to nejspíš nebude. Ale znáte to. :D
Dneska se konečně dostaneme k něčemu "aktuálnějšímu". Tedy opustíme to, co jsem nakreslila zhruba do období páté třídy a podíváme se na to, co vzniklo už za doby, kdy jsem si založila blog, ale nikdy jsem to nezveřejnila.
Začněme touhletou pirátkou. Nejsem si úplně stoprocentně jistá, kdy přesně jsem ji nakreslila, ale myslím, že to muselo být někdy během jarních prázdnin 2010 ve Třech Dvorech (prázdniny a Tři Dvory sedí, jen to roční období bude nějak mlhavé). Měla jsem tam s sebou tehdy na čtení Bravíčko a v něm se mi strašně líbila jedna fotka P!nk - právě v pirátském. Bohužel nejsem schopna ji dohledat, ještě to zkusím a možná sem přistane ex-post.
Každopádně, líbila se mi. Hodně. Hlavně ten kostým. Takže jsem ho obkreslila, i když jsem do něj ohákla někoho jiného. Doteď nevím s jistotou, co to má být zač, ale nejspíš to bude nějaká alternativní verze tehdy hodně kreslené a psané upírky Kelly...
*
Dále tu máme princeznu Ari, naprosto netypicky v bílém. Pro svoje dobro budu předstírat, že si příběh za touhle kresbou už nepamatuju, ale bylo to zasazeno do moderní doby a o svatbu tam vůbec nešlo. Vzniklo to někdy během mé docházky do sekundy, čili v letech 2010-2011 (s příklonem k druhému datu).
Na to, že k tehdejším kresbám nemám z dnešního hlediska zrovna vřelý vztah, se mi tady tohle ještě relativně líbí. Vynechme teď celkovou prkennost postavy, tady rozhodně vede obličej (pravda, nižší čelo by bylo lepší, ale to teď už nespravím). A co se těch šatů týče - protože tady jde hlavně o ně -, kdyby se ta sukně posunula z boků do pasu, přidalo se jí na objemu a vůbec se tam narvala pořádná nálož kýče...
Myslím, že je asi někdy z hecu překreslím.
*
Posuňme se v čase ještě o rok dál, tedy do chvíle, kdy docházím do tercie a styl kresby prochází přerodem. Nejde o nic divokého a dramatického, změna přichází postupně. Tenhle... eh... portrét, kde se ale pozornost má zaměřit stejně na ty šperky, je toho pěkným dokladem - tedy hlavně v obličejových rysech a šíleně roztřepených čarách. Na plesknutí přes prsty, fakt.
*
A dejme si teď trochu barvy. Možná to dělá ta nádherná zelená (tenhle odstín můžu i dneska), možná ne... ale ať už tak či onak, nemám potřebu hledat na tom chyby. Milý úsměv, obří oči, plno barvy... Čichám v tom doznívající účinky přílišného sledování Moulin Rouge stále dokola. :D
*
O tohle vás prostě nemohu připravit. Nejde o žádné formální ani obsahové mistrovstí, ale tahle propisková skicka má za sebou Příběh!
To jsme totiž jeli zrovna se školou do Prahy na výstavu The Human Body 2012 a já si tam potom kromě haldy knížek pořídila i bloček a propisku, jelikož jsem vyjela zoufale nepřipravená a po návštěvě výstavy mě napadaly samé hovadiny, které byly tak připitomělé, že byla škoda je nechat zaniknout. A tohle je zrovna jedna z nich. Načmáraná v noci v pokoji jedné šílené ubytovny při chcípajícím světýlku. K pocitu autentičnosti chybí snad už jen to, že jsem skicu po příjezdu domů zmrzačila pastelkami. Bez nich by to bylo svým způsobem i dokonalé.
*
A Kelly je zpátky! I s jednou ze svých dvou nejlepších přítelkyň, Katjou (pracuje se na přejmenování). Tohle byl jakýsi pokus o redesign, ale moc s úspěchem se to nesetkalo, jelikož jsem se k ní potom dlouho nevracela a když už jsem tak učinila, byl to rovnou DALŠÍ redesign.
Můžeme tady již pozorovat o něco výraznější změnu stylu... a stejně jako u "zeleného" obrázku, i tady na mě má celková barevnost pozitivní účinky, i když to není tolik jásavá záležitost.
*
A exkurzem do přelomu let 2012/2013 (kvarta) bych uzavřela tenhle výlet do minulosti. Nejdříve se podívejme na Ashley Jacksonovou, mladou ženu se schopností ovládat oheň. Zase jsem zkoušela profil a překvapivě to není zas taková hrůza jako většina podobných pokusů z tehdejška.
*
A na úplné finále tu máme jeden ze zapomenutých fanfikčních fantomákovin. Skutečně nerozumím tomu, jak se stalo, že zrovna tohle jsem tehdy zapomněla oskenovat a zveřejnit, jelikož se za to překvapivě nestydím ani dnes a určitě tomu tak nebylo ani tehdy. Je to taková... miloučká blbůstka. :D
EDIT: Nezapomněla oskenovat, nezapomněla! Našla jsem to dneska večer na záložním CD!
Na podobné téma:
Komentáře
Okomentovat