Chibíci aneb Útok cukrem #4
Je to tady zas. A zas je to sladký, až z toho brní zuby.
Myslím, že už jsem to jednou říkala - chibíci jsou vděčný materiál. Je to roztomilé nehledě na to, koho kreslím, má to mega oči, třpytí se to...
Kurnikšopapes. Nejspíš zas nějakého udělám. Postav na to mám dost... A je to prostě vděčný materiál!
Alice
O něco málo starší dvojče pána zla, potvora potvorná. A pravděpodobně poprvé kreslená od doby Cesty do Anglie (i když to možná kecám, byl tu ten obrázek s Marigoldem...) (vlastně ne! Ten jsem kreslila až potom! Ha!)
*
Lio ri
Humanoidní kočičí bojovnice, hodně jsem ji měla v oblibě tak deset let zpátky, jak ostatně dokazuje třeba loňské otevírání starých hrobů.
*
Mai
Vášnivá návštěvnice nejrůznějších hudebních festivalů, milovnice conversek a bikin... a taky ne tak úplně člověk. Projde mi tvrzení, že je to vodní víla? Mohlo by :D
*
Morgath
A já bych řekla, že tohle VELKÉ zlo netřeba představovat, jeho pověst ho předchází už dostatečně. Zkrátka uvolněte cestu... a koukejte pod nohy, ať mi ho nezašlápnete.
*
A to nejlepší na konec. Jediný, jehož vlastnictví si nepřipisuji, druhý největší záporák (hnedle po Morgym)...
... bubny prosím...
Lordíček Voldíček!
Lordie Voldie? Lordík Voldík? Meh. Zkrátka tady přesně platí ta poučka o roztomilosti ze začátku článku. Nevím jak vy, ale já bych si ho v tomhle stavu klidně poňuchňala. Že by to bylo nejspíš to poslední, co bych kdy udělala, je už potom věc vedlejší.
***
Je to málo? Pro doplnění hladiny sacharidů hledejte třeba tady:
Komentáře
Okomentovat