Vídeň, 8.5.2018

V podstatě by se tenhle článek mohl jmenovat taky "Už zase", což by skutečně vystihovalo podstatu věci v plném rozsahu - UŽ ZASE jsem byla ve Vídni. UŽ ZASE na těch stejných místech. A UŽ ZASE to byla akce svým způsobem spojená se školou, jenže tentokrát ne zrovna oficiálně.

S partou spolužáků kolegů (když už ta vysoká) jsme si takhle jednou naplánovali, že by nebylo od věci během jednoho z květnových státních svátků někam vypadnout. Jak jsme došli na Vídeň, to netuším, ale každopádně se ne-dvakrát-plynule přešlo k zařizování lístků, k plánování... což vše vyvrcholilo tím, že jsme osmého května ráno naskočili do vlaku nach Wien. A já jako obvykle s sebou pašovala svůj známý doprovod.

---

*

A i když to vypadalo všelijak, nakonec jsme dojeli. Jestli to nebude tím, jak nám v Olmützi na nádru požehnal takový podezřelý, krajně podivný týpek s dekou přes hlavu...

*

A tady už máme něco zajímavějšího: jedna ze dvou secesních stanic od architekta Otto Wagnera na Karlsplatz, od kterých je to co by kamenem dohodil k...

*

... baroknímu kostelu Karlskirche.

*

*

Naší hlavní zastávkou byla galerie Albertina (pokud si někdy naplánujete výlet do Vídně a zajímá vás umění aspoň okrajově, rozhodně si ji nenechte ujít). V centru je tak vůbec všechno blízko sebe - přímo naproti galerii je Opera (viz foto), hned vedle palác Hofburg, odtamtud je to už jen pár kroků k Stephansdomu...

*

No podívejme, my o Hofburgu... To je ta stavba támhle vzadu. A hned před ní kouká vršek známého motýlího skleníku (Schmetterlinghaus), kam už si plánujeme příští návštěvu, protože my. Chceme. Motýlky!

*

Po cestě ke katedrále sv. Štěpána (Stephansdom), čili k druhé a poslední PLÁNOVANÉ zastávce naší cesty, jsme spáchali drobnou odbočku po Ringstraße k Parlamentu (kterážto budova byla bohužel celá obskládaná lešením), divadlu Burgtheater a radnici (opět viz foto).

*

Od radnice jsme to crossnuli skrz park Volksgarten zpátky k Hofburgu, odkud jsme to vzali Michalskou bránou a vylezli jsme přímo naproti Looshausu, což je funkcionalistické dílo architekta Adolfa Loose, který prosazoval zásadu "Ornament je zločin" a jelikož se hodně realizoval už před první světovou válkou, Vídeňáci zvyklí na dekorativnost secese z jeho staveb byli dost vedle.

Ta zídka, která tak pěkně zavazí za Doctorem a brání pořádnému výhledu na zmíněný Looshaus, ohraničuje archeologické naleziště zbytků římského tábora.

*

Začali jsme fotkou z nádru, tož to taky fotkou z nádru ukončíme.