Vědmino teritorium

Hellou! Můj táta je členem prostějovského Aeroklubu Josefa Františka a vzal mě a mamku včera na sraz na letiště. Kdo mě a můj blog znáte trochu déle, víte, že to pro mě muselo být jak druhé Vánoce. Taky že jo! Navíc mi bylo slíbeno, že se možná proletím, což mému zklidnění vůbec nepomohlo :D Dojeli jsme, táta mě provedl po hangáru (všimla jsem si zvláštní věci - dámské WC mělo ve dveřích kukátko...), seznámila jsem se s některými ostatními členy a pak jsme si šli prohlédnout letadla. A teď se dostáváme k tomu úplně nejdůležitějšímu - naši mi zaplatili okružní vyhlídkový let a pak ještě let kluzákem :D Všechno mám samozřejmě pečlivě zdokumentované :D Pusťme se do toho: 1.) Výběr Jop, to jsem ještě nevěděla, že poletím i tím motorovým (konkrétně tou Z-43). * 2.) Hledání stylového dopravního prostředku Na Kaléšku jsem si vybrala zimní pozemní, tak tady byl na řadě reprezentativní vzdušný :D * 3.) A tak proč ne, že... * 4.) Jde se na to :D Ještě se mnou letěli nějací dva kluci. Prý - pilo...

Hellou! Kdysi jsem slibovala, že sem přidám úplně první fotky s modýlkem Doctorovy budky. Dlouho jsem se k tomu nějak neměla, tak to chci napravit dneska. Okolnosti onoho výletu byly takové, že Luna byla otravná jak vřed na p**eli - samo o sobě stačí jako výmluva, proč na půl dne vypadnout a nevracet se před večeří. Obešly jsme si s Marikou malý okruh (pět kilometrů, přes dvě vesnice). 1.) Kolotoč Určitě je znáte - takový ty rozvrzaný kolotoče zdobící některá dětská hřiště. Jsou stejně nejvíc super :D * 2.) Boží muka * 3.) Hřbitov * 4.) Kostel 1 Haha, kvůli tomuhle jsem Mariku donutila se válet v černým oblečení po štěrku :D * 5.) Kostel 2 Načež ona donutila mě k tomu samýmu... :D * 6.) V listí * 7.)Se šlahouny * 8.) Modrá s modrou :D *** Promiňte za tu malomluvnost, ale píšu to jen tak narychlo, protože se učím pravidla ke stolní RPG Pán prstenů a snažím se dodělat herní tabulky s vypsanými prémiemi na hody. Jop, budu poprvé v životě dělat GameMastera (nebo líp - Vypravěče) a chci se ...

Hellou! Nevím, kolikrát už jsem si na to stěžovala, ale řeknu to znovu a rozhodně ne naposled - NENÁVIDÍM ZIMU! Zvlášť v létě. Ano, správně - nemyslím teď zimu jako roční období (i když to částečně taky), ale jako vyjádření okolní teploty. Jak je méně než 20°, JE to zima :D No, jak jsem slibovala posledně, v dnešní části NSP! na vás čeká další zajímavé odhalení. Myslím si, že na to aspoň pravidelní čtenáři čekali od doby, kdy se to v předchozích částech dověděli :D Ano, mluvím o tom "tajemném" dítěti :D Tak co, co jste si mysleli, že to bude? Minule jsme skončili zde: "Jak tohle řekneme Luně?" "Opatrně." "Luno-o?" zavolala Vědmi váhavě, když došly zpět do domu. Plánovaly losovat, kdo o Panu Ťapkovi jeho majitelce řekne, a když Marika udělala z té sirky, co měla v kapse a kterou chtěly tahat, nedopatřením hromádku nepoužitelných odštěpků, nakonec se domluvily, že jí to řeknou obě. Nechtěla to ale udělat ani jedna. "No?" ozvala se volaná ...

Hellou! Včera jsem měla vyjímečně plodnej den - zvládla jsem spatlat náramek, upíct brambory, nakreslit vtípek s Kitty a dopsat stranu k NSP. Něco takovýho jsem už dlouho potřebovala. Škoda, že zítra už jedu domů. Sakra! Dneska to bylo poměrně zajímavé. Strejda mě vzal s sebou do práce - musel zkntrolovat stav jedné části kolejí u Kutné Hory. Prý: "Vezmeš si tu vestu (reflexku) a kdyby se někdo ptal, jsi nádražák." No, kontrola dopadla dobře - žádná Bartošová :D A teď k tomu hlavnímu. Minule jsme skončili zde: "Počkej, za chvilku máme půl jedné," odbyla ji Marika, "to začne blbnout splachovadlo. To aspoň zkontroluju a uvidím, co s tím je…" Pro Vědmi byl zbytek noci úplně na nic. Nemohla usnout, a když už se jí to náhodou povedlo, zdály se jí samé divné sny, které měly jedno společné - pořád ji někdo sledoval. Nevěděla, kdo to je, a jakmile se zjištění byť jen přiblížila, probudila se. Výsledkem tohoto "spánku" byly nakonec jen nepříliš příjemné p...

Hellou! Tak se už pátý den poflakuji u tety ve Třech dvorech, odkud taky logicky píšu. Pokud budete chtít, spáchám zase něco na způsob loňského "Pozdravu z Polabí". Proč jsem nepřidala další část CdA 2 - nechce se mi. Ale zkusím to nějak v bližší době napravit. A nyní k podstatě článku! Ne, zrak ni smysly nešálí vás (a je to tady, musím přestat na nějakou chvíli se staršími knihami, než začnu mluvit úplně archaicky). Čtete dobře - opravdu se jedná o pokračování povídky zvané "HODNĚ živá hra". Přestala jsem ji psát, když se mi začalo zdát, že je to až přílišná blbost. Hra navíc z PC kvůli chybě nečekaně a bez rozloučení zmizela a dlouho se nikdo (papá) neměl k tomu, aby ji znovu stáhl. Ale docela nedávno jsem ji tam objevila znovu a oživily se mi vzpomínky! A přišlo mi, že s menším přepracováním původního příběhu by to bylo i čitelné... Nu, ale dnes jen taková ochutnávka. První dokončím NSP, než zase začnu přidávat nějakou jinou povídku. Snad se aspoň trochu pobavíte...

Hellou! Jak jste si asi (ne)všimli ( protože - upřímně - , kolik vás CdA2 čte? ), vynechala jsem přidávání ve středu a v pátek. Má to docela přízemní příčiny - bylo mi špatně a pak jsem hlídala děti, čili jsem se ani jeden z těch dnů na blog nedostala. Dnes se podíváme na vyhodnocení sázky "Kdo všechno nespal" a navštívíme další historické místo. (ráno)(na recepci) Marika: Mám pocit, že jsi pěkně kecala, když jsi předvídala, že se nevyspíme, ne? V: No jo, je to zvláštní... ale jsme určitě jediný! (připortnou se Sev a Lusíí) L: Tak jak jste se vyspaly, dámy? My přímo senzačně! S: Stačila rychlovka před spaním a jak se potom krásně usínalo... A: (připlazí se zničeně ze schodů) No jak komu -_- S: Jáj, Alice! Tak jsi přežila, žádnej bubák... A: (naštvaně) Bubák sice ne, ale protože jsem to slyšela pořád, stejně jsem nakonec odešla! Spala jsem na chodbě! Marika: Tak to bude jedinej člověk, co se nevyspal. No vidíš! Z: (přináší Tamaru na rameni) Vzbuďte mi ji prosím někdo...(poklád...

Hellou! V minulém díle se noci moc neřešily, proto jsme se s Marikou tento nedostatek rozhodly napravit. Bude sranda? :D (Vědmi mezitím obešla všechny s tím, že je večeře a jde se na ni do hospody) (z sedmadvacítky vyleze Seví) S: Proč mám tu gumičku?! Vždyť mám z vás nejkratší vlasy! L: (vyleze za ním, zapíná si košili) Ale takhle ti to sluší taky... A: (vyleze za nimi, nahoře bez) Pánové, ne že bych byla neslušná, ale kam jste dali to moje triko? S: (vrazí jí do ruky svůj hábit) Obleč si to! A: (neschopna slova) Ty... ty jsi mi opravdu... S: Já se na tebe koukat prostě NECHCI. (o dost později se všichni vrátí z hospody sice zničení, ale střízliví) (pokoj 13, na balkoně) V: Mariko, opravdu jsi se nemusela s tím číšníkem prát, že ti neudělal ten krevnicový čaj . Mariko: A tak když nechápal, že je to prostě KREV a potom NIC? Proč mi tam lil tu horkou vodu? Stačilo zehřát krev! V: (kouká do dálky) Tady se dneska v noci něco stane a já za to ponesu zodpovědnost... Marika: Bude sranda... V...

Hellou! Vzpomínáte ještě na tu ubytovnu z minulého dílu? Nejen Dobří holubi se vracejí :D (v autobuse) Marika: A že neuhodnete, jaký hotel máme zamluvený letos? Nuada: Když se tak blbě ptáš, tak asi ten co loni. V: Ja! Ti, co jeli loni: (všeobecné nadšení) L: Huíííík! Totiž...(hrubším hlasem) hurá! B: Myslíte ten vedle toho bordelu? Nuala: (nebezpečně na Abea) Pokusíš se o jedinou myšlenku a já ti nasadím pás cudnosti a vyženu tě v bouřce na pole! Abe: (zmateně) Zlato? Nuala: (uvědomí si, že řekla něco chytrého) Totiž... hihihi... Abe: (myslí si) Takže ona asi nebude tak blbá. Naděje na potomka stoupá! (v "hotelu" na recepci) A: (odkašle si) (přehnaně optimisticky) Dobrý den! :) Recepční: (zmizí za pultem, když se vynoří, má na hlavě helmu a v ruce baseballovou pálku) Jděte ode mě! Ůchyláci! Z: Co jste té nebohé paní provedli? A: My? V podstatě nic. Recepční: N... nemám volné pokoje! V: Ale my máme rezervaci. (vytáhne z kapsy papír) Tuhle. Recepční: (vyjeveně kouká na papír) ...

Hellou! Plním svůj slib - snažím se najet na pravidelné PSP přidávání. Lusíí počítá, V+MT chodí pozdě a naučíte se možná nějaké to nové kouzlo :D (po dvou hodinách se slezou téměř všichni před vchodem na molo) Abe: Tak... měli bychom se spočítat, ne? L: Já! Já! Já už zvládám počty do dvaceti! Mohl bych si to procvičit! Abe: No dobrá. Do dvojic, ať mu to usnadníme! L: Mnjo... dva, čtyři, šest... osmnáct! HA! Někdo tu chybí! Já vím, že do dvaceti chybí DVA! (ukáže na prstech) To je tolik! (někdo ironicky zatleská) L: Nemáte jmenný seznam? E: Není potřeba, sledujte. Ehm... JEJ! Někdy mi ukradl kalhoty! (nic se neděje) E: Takže tu není Vědmi... S: Já už to pochopil! Zkusím to!... takže...(výraz usilovného přemýšlení)... nic nemám... E: (povzdychne si) Takže zase já... ehm... ale co to je? Lízátko Chupa Chups! A já ho nebudu! (nic se neděje) E: A není tu ani Marika. To už by mi tu ruku ukousla až k lokti. Liz: Toho by byla schopná? Snad ne... Nuada: A to bych se mohl hádat! Víte, co udělala...

Hellou! Ne, nemáte halucinace, tenhle článek je OPRAVDU CdA2! Měla jsem tu Mariku týden "na hotelu" a psaly jsme a psaly. Je jasné, že tohle bude věc na dlouho. Na moc dlouho, protože máme teprve třetí večer a už je to strana 34 - tolik jich neměla ani jednička :D Proto bylo přijato opatření, že sem bude CdA2 přibývat pokud možno v pondělí, středu a pátek. Dnešek je výjimkou, protože se zítra k blogu nedostanu. Jinak se ale budu snažit držet se svého slova. Jo, a části budou tím pádem delší. Když se to povede, stihne se to dokončit do konce prázdnin. Ke dnešní části jen tolik - jde se nakupovat :D L: Jé! London eye! My už jsme v Londýně? (ukáže na zmenšené LE) Z: Mladý muži, jsme v Brightonu. Už se to přece říkalo. L: Naše hlavní město! (uvědomí si, kde je) Totiž... P: Toho si nevšímejte, to je náš cestovní debil. Nuada: Kdo mu udělil tvůj titul? P: (odevzdaně zavrtí hlavou) Marika: Tak se jdeme rozpustit na molo!... teda jdeme rozpustit molo... teda... prostě jdeme na molo! ...