Cesta do Anglie 2 - část 14.

Hellou!

Ne, nemáte halucinace, tenhle článek je OPRAVDU CdA2! Měla jsem tu Mariku týden "na hotelu" a psaly jsme a psaly.

Je jasné, že tohle bude věc na dlouho. Na moc dlouho, protože máme teprve třetí večer a už je to strana 34 - tolik jich neměla ani jednička :D Proto bylo přijato opatření, že sem bude CdA2 přibývat pokud možno v pondělí, středu a pátek. Dnešek je výjimkou, protože se zítra k blogu nedostanu. Jinak se ale budu snažit držet se svého slova.

Jo, a části budou tím pádem delší. Když se to povede, stihne se to dokončit do konce prázdnin.

Ke dnešní části jen tolik - jde se nakupovat :D

---

L: Jé! London eye! My už jsme v Londýně? (ukáže na zmenšené LE)

Z: Mladý muži, jsme v Brightonu. Už se to přece říkalo.

L: Naše hlavní město! (uvědomí si, kde je) Totiž...

P: Toho si nevšímejte, to je náš cestovní debil.

Nuada: Kdo mu udělil tvůj titul?

P: (odevzdaně zavrtí hlavou)

Marika: Tak se jdeme rozpustit na molo!... teda jdeme rozpustit molo... teda... prostě jdeme na molo!

(dojdou na molo)

Marika: A tady si dáme rozchod... kolik... hodinu, jo?

"někdo": To je málo! Hlasuju pro dvě!

Marika: (přihlásí se) Já taky! Nadpoloviční většina, takže za dvě hodiny tady.

V: A všichni! Běda těm, kdo přijdou v počtu o jednoho víc! Jako loni!

Marika: Abych parafrázovala cedulky Karla 2 - zákaz plození a rození na zájezdu!

A: Takže to znamená, že celou dobu nesmíme...TO?

Marika: Jako... to né, snad by se to dalo nějak upravit... Tak jen dneska ne.

(páry, které spolu vedou milostný život, si oddechnou)

T: Já vam névim, tén muj je takóvy nádržény...

Z: Tamarko, to jsme řešili doma...!

T: (zavrčení ruské nadávky) ... Da...

L: (rozhlédne se) (přiskočí k Alici) (šeptem) Když budeš předstírat, že jsi moje žena, dám ti stovku v té nejsilnější měně!

A: (úsměv) Tak jo, manžílku! (pomstychtivě) A co ty vzdycháš, Seví? Vždyť jsi tu sám. Já tu mám Luciuse a ty?

S: Samohana se nepočítá -_-

(po skupinkách pozdrhají na rozchod)

V: Tak... kam půjdeme první?

Marika: Tam do té cukrárny! (rozplývavý výraz) To obří lízátko čeká jen na mě!

V: Dovolila bych si citovat Tři sestry - a bude ti blbě!

Marika: (nevšímá si jí) To lízátko, to jest můj osud. Je to vše, co poznala jsem dosud...

V: Chudák Nezval, ten v hrobě rotuje...

(Seví, Lusíí a Alice ještě postávají na mole u vchodu)

S: Lusíí, kam chceš jít první?

L: No to nevím, ale musím s sebou vzít svou ženu.

S: To nemyslíš vážně...

A: Ale myslí!

S: Proč jsi na mě tak zlá?

A: Skončila jsem s promiskuitou a chybí mi to. Musím si to vynahrazovat něčím jiným, netopýre! (zlý úsměv)

S: Takže já abych šel jako ocásek?

A: Jop!

S: A tohle měla být naše svatební cesta...

L: A nestěžuj si pořád, jdeme do hračkářství.

A: No to ne! Jednou jsi můj manžel, tak mě budeš poslouchat! Jdeme nakupovat trička!

L: Seví, pomoc!

(Andy s Greenie v kapse se prochází po mole)

Andy: Tak co, kam půjdeme?

Greenie: (z kapsy) Někam, kde nefouká!

Andy: Třeba do toho hračkářství? Tam možná budou mít oblečení tvé velikosti.

Greenie: Jo! A... koupíš mi ten barák, jak jsi říkal?

Andy: A v čem bych to tahal? Po něčem se podíváme až v Čechostánu, dobře?

Greenie: (zklamaně) Tak jo. Ale chci k tomu auto a koně!

Andy: Snad ne živého?

Greenie: Jo, živého!

Andy: Tak malí koně nejsou.

Greenie: Ale ty bys to uměl oživit...(zamrká)

Andy: Oživlý plast je nebezpečný!

Greenie: Tak chci místo toho bazén!

Andy: Stačí ti zakopaná misečka?

Greenie: S bublinkami a skluzavkou.

Andy: Ale to už si vážně vymýšlíš. Jdeme (zavře kapsu)

(Petr se táhne za Nuadou jako ocásek)

Nuada: (naštvaně)Sakra! Ty jsi jako bumerang! Já už tě pryč poslal snad třikrát a ty se vždycky vrátíš!

P: A když já nechci chodit sám, natož pak s bráchou! Já nemám rád, když se olizuje s Blonďákem!

Nuada: Ale... vždyť mají s sebou Alici, ne?

P: Jo, to vůbec nevadí...(otráveně) Kdybys věděl, co dělali před mou zlatou rybičkou! Než chcípla, všechno mi řekla!

Nuada: Ty mluvíš se zlatýma rybkama?

P: U nás existujou mluvící.

Nuada: (chvíli přemýšlí) Tak mluvící zvířátka, jo? A že bych si pořídil mluvící kočku? Kde jsi to sehnal?

P: No, to musíš nejdřív projít přes Děravej kotel do Příčné a tam se dáš vlevo...

(Blondie a Liz něco hledají v obchodě s dárkovými předměty)

B: A stejně to byl dobrej nápad, abychom šly my dvě zvlášť a naši chlapi zvlášť.

Liz: Aspoň nás to nebude svádět k nepravostem, když nám zakázaly TO...

B: Co myslíš, líbilo by se Dannymu tohle...? (ukáže na něco)

(Hellboy a Danny postávají před kasinem)

H: Tak hele, budeš na mou sestru hodnej, jasný?!

D: Já na ni hodnej jsem, není problém.

H: To je jedině dobře.

D: (vytáhne peněženku) Jdeme hrát, šváro?

H: No počkej! Ještě jsem ti nedovolil, abys mi tak mohl říkat!

D: Ale... když si beru tvou sestru?

H: Aha... tak jdeme!

(Alex se pořád po něčem rozhlíží)

Garret: Co hledáš, Lexí?

Alex: (něco mu pošeptá a ukáže k budově, co vypadá jako záchody)

Garret: No... tak jo. Tady by nám to snad mohlo vyjít...

Mai: Jé, ahojte! To jsem ráda, že jsem vás našla! Víte, já se ztratila a tak... můžu chodit s váma?

Alex: (neochotně) A tak dobře...(pro sebe) Já snad umřu jako panna...!

(Tamara a Zkouřenec procházejí obchod s tričkama)

T: Héj! Néšahéj mi ná stojéček!

Z: (stahuje ruku zpátky) Promiň...

T: A có kedybys byl có k čému a rádši se kóuknul po nějákych nahrádnich dilech? Zás jsem ztrátila tén tvuj šróubek ósmičku!

Z: Osmičku? A čím si budu přišroubovávat...

T: Mlč a hlédej!

(Nuala a Abe se prochází po pobřeží)

Nuala: Tady je to tak romantic... AY! (vítr jí nadzvedne sukni)

Abe: (na rybáře) Pane, nemáte dalekohled?

(Erik se prochází okolo nějakých obchodů a nadává)

E: Tady není ANI JEDINÝ krám s hudebními nástroji?!

María: Jsme na mole, Kytičičínečku.

E: (tak ledový výraz, že mrznou kytky na půl kilometru daleko) Říkal jsem ti, že mi tak nemáš říkat!

María: Jsme tu sami!

E: A půlka přihřáté Anglie!(na okolo procházejícího buzíka) Nečum!

María: A ty neřvi! Kouká po nás celé molo!