Vědmino teritorium

Hellou! V minulém díle se noci moc neřešily, proto jsme se s Marikou tento nedostatek rozhodly napravit. Bude sranda? :D (Vědmi mezitím obešla všechny s tím, že je večeře a jde se na ni do hospody) (z sedmadvacítky vyleze Seví) S: Proč mám tu gumičku?! Vždyť mám z vás nejkratší vlasy! L: (vyleze za ním, zapíná si košili) Ale takhle ti to sluší taky... A: (vyleze za nimi, nahoře bez) Pánové, ne že bych byla neslušná, ale kam jste dali to moje triko? S: (vrazí jí do ruky svůj hábit) Obleč si to! A: (neschopna slova) Ty... ty jsi mi opravdu... S: Já se na tebe koukat prostě NECHCI. (o dost později se všichni vrátí z hospody sice zničení, ale střízliví) (pokoj 13, na balkoně) V: Mariko, opravdu jsi se nemusela s tím číšníkem prát, že ti neudělal ten krevnicový čaj . Mariko: A tak když nechápal, že je to prostě KREV a potom NIC? Proč mi tam lil tu horkou vodu? Stačilo zehřát krev! V: (kouká do dálky) Tady se dneska v noci něco stane a já za to ponesu zodpovědnost... Marika: Bude sranda... V

Hellou! Vzpomínáte ještě na tu ubytovnu z minulého dílu? Nejen Dobří holubi se vracejí :D (v autobuse) Marika: A že neuhodnete, jaký hotel máme zamluvený letos? Nuada: Když se tak blbě ptáš, tak asi ten co loni. V: Ja! Ti, co jeli loni: (všeobecné nadšení) L: Huíííík! Totiž...(hrubším hlasem) hurá! B: Myslíte ten vedle toho bordelu? Nuala: (nebezpečně na Abea) Pokusíš se o jedinou myšlenku a já ti nasadím pás cudnosti a vyženu tě v bouřce na pole! Abe: (zmateně) Zlato? Nuala: (uvědomí si, že řekla něco chytrého) Totiž... hihihi... Abe: (myslí si) Takže ona asi nebude tak blbá. Naděje na potomka stoupá! (v "hotelu" na recepci) A: (odkašle si) (přehnaně optimisticky) Dobrý den! :) Recepční: (zmizí za pultem, když se vynoří, má na hlavě helmu a v ruce baseballovou pálku) Jděte ode mě! Ůchyláci! Z: Co jste té nebohé paní provedli? A: My? V podstatě nic. Recepční: N... nemám volné pokoje! V: Ale my máme rezervaci. (vytáhne z kapsy papír) Tuhle. Recepční: (vyjeveně kouká na papír)

Hellou! Plním svůj slib - snažím se najet na pravidelné PSP přidávání. Lusíí počítá, V+MT chodí pozdě a naučíte se možná nějaké to nové kouzlo :D (po dvou hodinách se slezou téměř všichni před vchodem na molo) Abe: Tak... měli bychom se spočítat, ne? L: Já! Já! Já už zvládám počty do dvaceti! Mohl bych si to procvičit! Abe: No dobrá. Do dvojic, ať mu to usnadníme! L: Mnjo... dva, čtyři, šest... osmnáct! HA! Někdo tu chybí! Já vím, že do dvaceti chybí DVA! (ukáže na prstech) To je tolik! (někdo ironicky zatleská) L: Nemáte jmenný seznam? E: Není potřeba, sledujte. Ehm... JEJ! Někdy mi ukradl kalhoty! (nic se neděje) E: Takže tu není Vědmi... S: Já už to pochopil! Zkusím to!... takže...(výraz usilovného přemýšlení)... nic nemám... E: (povzdychne si) Takže zase já... ehm... ale co to je? Lízátko Chupa Chups! A já ho nebudu! (nic se neděje) E: A není tu ani Marika. To už by mi tu ruku ukousla až k lokti. Liz: Toho by byla schopná? Snad ne... Nuada: A to bych se mohl hádat! Víte, co udělala

Hellou! Ne, nemáte halucinace, tenhle článek je OPRAVDU CdA2! Měla jsem tu Mariku týden "na hotelu" a psaly jsme a psaly. Je jasné, že tohle bude věc na dlouho. Na moc dlouho, protože máme teprve třetí večer a už je to strana 34 - tolik jich neměla ani jednička :D Proto bylo přijato opatření, že sem bude CdA2 přibývat pokud možno v pondělí, středu a pátek. Dnešek je výjimkou, protože se zítra k blogu nedostanu. Jinak se ale budu snažit držet se svého slova. Jo, a části budou tím pádem delší. Když se to povede, stihne se to dokončit do konce prázdnin. Ke dnešní části jen tolik - jde se nakupovat :D L: Jé! London eye! My už jsme v Londýně? (ukáže na zmenšené LE) Z: Mladý muži, jsme v Brightonu. Už se to přece říkalo. L: Naše hlavní město! (uvědomí si, kde je) Totiž... P: Toho si nevšímejte, to je náš cestovní debil. Nuada: Kdo mu udělil tvůj titul? P: (odevzdaně zavrtí hlavou) Marika: Tak se jdeme rozpustit na molo!... teda jdeme rozpustit molo... teda... prostě jdeme na molo!

Hellou! Jak vám asi neušlo podle nadpisu, dopsala jsem konečně k přečtení vhodnou část "NSP!". Však už bylo na čase, poslední část jsem tu přidala kdy... pfff... v květnu? :D A ještě něco - nakreslila jsem několik postav! Ne tedy úplně všechny, nicméně i tak se o tom dá mluvit. Jednou z postav je ono dítě, o němž byla řeč a stále se o něm toho moc neví. Hodlám o něm ale víc odhalit v některé z dalších částí ( no, víc - aspoň to, jestli to byl kluk nebo holka ). Nicméně, dopředu prozradím, že to nakonec je úplně jinak, než jsem původně plánovala. Jo, a asi mě ukamenujete, až se dozvíte, co jsem mu vymyslela za osud :D A vzhledem k tomu, že kvůli chybě píšu tenhle úvod už podruhé a nevím, co jsem všechno chtěla původně říct, přejdeme k podstatnému :D Minule jsme skončili zde: Málokdo by dokázal snést nenávistný pohled své mrtvé příbuzné. Vrazila do ložnice, chytla Mariku za ruku a se slovy: "Jdeš se mnou!" ji doslova a do písmene vytáhla na chodbu. "Hej, hej, hej

Hellou! Jo, takové věci obvykle vycházejí z toho, když se někdo moc nudí :D Že si jednoho večera nějaká Vědmi projde Archiv a zjistí, kolik nepublikovaných obrázků kde má :D Většinou je to tak, že jsem jich spoustu naskenovala s tím, že "z toho udělám pěkně tematický článek" ( např. o jednom starém příběhu, co nikdy nezačala psát ) nebo "co to tady sakra dělá??" ( čili nevzpomíná si, že by to kdy skenovala ) Občas to bylo i "To oskenuju, se to neztratí..." A právě z těchto se-to-neztratí obrázků jsem dneska sestavila tenhle článek. Varování - pravděpodobně se to tu bude jen hemžit odkazy na jiné články, s nimiž mají ty obrázky přímou či nepřímou souvislost. 1.) SS-Scharführer Johannes "Hanzi" Sinner Drahého a všemi milovanéh... dobře, už toho nechám, stejně tomu nikdo nevěří... prostě Hanziho známe už z facebookového Ehm zvaného "Vykradači hrobů" . Nicméně, Ilía o něm taky psala - v článku o "nejoblíbenější postavě z nějaké povídky