Weron z Liščích dolů
Na začátku června, zrovna když jsem konečně dodělala poslední zkoušku a stejně jako Dobby byla volná (i když jen v kontextu prváku), jsem se dostala k tomu, abych si konečně zahrála první díl Zaklínače. Bohové, jak já se do toho zažrala! A taky jsem si během hraní tak nějak vzpomněla na Weron z Liščích dolů, svoje alter-ego na loňském vědmáckém táboře.
Kdo četl článek "Má táborová alter-ega", mohl si teď vzpomenout, že už jsem tu o ní mluvila. Jenže, přiznejme si to, ta postava tehdy existovala v sakra hrubých náčrtech. Plus mínus čtyři informace o ní & tahle kresba. Jop, dost málo. Tady si někdo říkal o rozvoj. A redesign.
A tak jsem se do toho dala.
Weron je mladá dívka, přibližně podobně stará jako Ciri, leč pocházející ze značně obyčejnějších poměrů. Sama o sobě by nebyla nejspíš ničím zajímavá, nefiguruje v žádném proroctví, a kdyby šlo všechno normálně dál, prostě by byla další z vesnických dívek, které to dotáhly na post ženy v domácnosti a matky nejméně tří dětí. Jenže to by se její otec nesměl dostat do značně nepříjemného setkání s potvorou strašlivou, které by pravděpodobně bylo ještě ke všemu smrtící, nebýt včasného zásahu zaklínače Coena.
Který si za odměnu vyžádal to, co zachráněný najde doma a neví o tom, a že se pro to za šest let vrátí. No... nikdo netušil, že se Weron narodí o pár dní dřív, než správně měla.
Uběhlo šest let, Coen se vrátil pro svou splátku a odvezl s sebou děvčátko na Kaer Morhen. Bylo celkem jasné, že z ní zaklínačka v pravém slova smyslu nikdy nebude, jelikož tou dobou už nikdo z obyvatel hradiště neznal přesný postup zkoušky trav a tak podobně... Všechno se změnilo jednoho dne první zimy, kterou malá Weron trávila mimo domov. Při toulkách po pevnosti se nějak dostala až dolů do laboratoria, něco tam vypila a když se po několika dnech konečně probrala z bezvědomí, změnily se jí oči, měla natrvalo poškozenou paměť a naprosto rozházenou kontrolu nad emocemi. Nikdo se nikdy nedozvěděl, co že to vlastně vypila. Tak či tak zůstává posledním člověkem, který na Kaer Morhen prošel mutací, byť nebyla plnohodnotná a došlo k ní omylem.
Z toho plyne morální ponaučení - nepijte nic, co se tváří jako malinovka a mají to zaklínači ve sklepě.
Inu, když byla malá, bylo potřeba ji čas od času vykoupat, shodli se zaklínači. Což nakonec vždycky obnášelo spoustu ječení (jejího), nahánění po téměř celém hradišti, neúspěšné schovávání se (kvůli rozbité paměti pořád na témže místě) + ledovou vodu (viz kombinace předchozího). Když trochu vyrostla a přišla koupání na chuť, divila se, že voda může být i teplá.
Chlapi na Kaer Morhen jí taky svým způsobem nahradili rodinu. Všem říkala strejdo, teda kromě Vesemira, to byl prostě děda. Nejlepší děda, abych byla přesná.
Komentáře
Okomentovat