Další "inteligentní" debata

Tentokrát na téma "Nuadův první moravskej sníh"
Kecy až nemožné... Hlavně některých, že?

Elfův první sníh na Moravě


("Elf pitomá" stojí u okna a zasněně čumí ven)
V: "Co tam máš?"
N: "No, to ten sníh."
V: "Neříkej, že jsi sníh ještě nezažil."
N: "Ale jo, to jo. Jenom, tady je to zase takový jiný…"
V: "Jasně. Nebude to třeba tím, že je říjen a většinou sněží až v prosinci?"
N: "Uhm… možná…"
V: (prsty si u hlavy naznačím kolečko) "Na to, že žiješ v podstatě dýl než já, jsi nějakej hodně překvapenej."
N: (přestane se zajímat o sníh) "Dneska nějaká hodně vtipná, co?"
V: "Já prostě tu hnusnou mokrou hmotu, co tam padá, nesnáším!"
N: "A já mám zase sníh rád. Kdybys věděla, jak jsme se ségrou blbli, když jsme byli menší. To bylo koulovaček. A výroby sněhuláků. A…"
V: "Brzdi, to znám. To dělá skoro každý dítě."
N: "Jo, to teda jo. A nejen děti."
V: "Eh… what?"
N: "Jsem včera prohledával…totiž KOUKAL jsem ti na mejl…"
V: (vražedný tón) "Tys mi koukal na mejl? A kdo ti to jako dovolil?"
N: (dělá, že to neslyšel) " No, kouknul jsem ti na mejl a viděl jsem ty fotky, co ti poslala Ash."
V: "A? Nedocházejí mi souvislosti."
N: "Ty asi nevíš, který fotky mám na mysli, že jo?"
V: "To máš pravdu. Já dostávám takovejch fotek…"
N: (zamumlá "Však jasné", já to neslyšela) "No přece ty, jak na nich blbne Červenej s Emily na sněhu a ona nad ním viditelně vyhrává."
V: "Tak tyhle… no, to byl ale trapas. Přitom ona je o tolik mladší a menší. To mu budu muset připomenout…"
N: "Můžu to udělat já? Prosíím…"
V: "Tak jasné. Vy dva byste se dřív zabili, než bys mu něco řekl - a to i pokud by se v té větě nevyskytovalo aspoň šest miliónů urážek"
N: "Děláš, jako by mě neměl rád…"
V: "Ještě nějaká poslední slova?"
N: "Děláš, jako bych se ho bál…"
V: (zapisuji) "… bál. No? Ještě něco? Mám totiž v hlavě skvělěj návrh na šaty na pohřeb. Bylo by škoda, kdyby se nevyužily…"
N: "Ty jseš ale…" (odchází ke dveřím)
V: (schválně nahlas) "Čicíí… Kikinku… dones tetičce lopatku, smetáček a když už tam budeš, vem i nějakou krabičku…"
N: (najednou stojí zase u okna a čumí ven)
V: "Ale copak, hrdina vyměk?"
N: "Nakonec mi došlo, že se nebojím Červenýho, ale že mám mnohem větší strach z Ash…"
V: "Ty jo… konečně z tebe vypadlo něco rozumného! No nic, dáš si kafe?"
***
Takové... ehm... zpestření večera? Nevím jak vy, ale už se těším na Vánoce. Jo, možná ti dám novou pracovní smlouvu. Takovou, která nepůjde zaklít zatmívacím kouzlem. Ty jsi zlá... A ty ukecanej!
p.s. - ta krabička je na popel. Ashley je pyrokinetička (TADY to o ní máte napsaný).

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

(nejen) Korálkový speciál

Do hospody přijde netopýr, čarodějnice a hraběnka...

Korálky - nové projekty, pt. 14