Vědmino teritorium

A máme tu druhý hřbitov, který jsme se třídou navštívili během "kulturního týdne" v Praze. Určitě jste o něm slyšeli aspoň jednou, minimálně v souvislosti s úmrtím někoho slavného, protože od devatenáctého století slouží jako "národní pohřebiště" našich významných osobností. I když, nejen jich, samozřejmě. Z těch slavných jmenujme namátkou například Karla Čapka, Vlastu Buriana, Jana Nerudu, Antonína Dvořáka či Miladu Horákovou (která zde však má hrob pouze symbolický). Pokud dokážete náležitě ocenit umění, mohlo by vás to tu zajímat i z tohoto hlediska, v případě mnohých náhrobků jde skutečně o umělecká díla. Rozlohou je hřbitov spíše malý, aspoň mně to tam přišlo stejně velké jako tady u nás. Ovšem stát se může i to, že byste se tam mohli ztratit, jak se stalo i naší učitelce, která tam ale rozhodně nebyla poprvé a já se jí vůbec nedivím. * * * * * * * * Nachází se zde také obrovská hrobka známá pod názvem Slavín - jinak také "společná hrobka nejzasloužilejšíc...

Už zase se nám tu pěkně práší, jak koukám. Chtělo by to nějak oživit, nejlépe napravováním restů. I když... V případě tohohle restu to o oživování zrovna nebude... :D Vrátím se až do září, a to nejen v tomhle článku. Byli jsme někdy v půlce měsíce na tradičním školním výletě v Praze, kam jezdí každá oktáva z našeho gymplu na "divadelní týden". Čili večer do divadla a přes den po památkách. A jeden den jsme celý věnovali prohlídce židovské čtvrti a logicky i tamnímu známému hřbitovu. Je možná nejvýznamnější a nejstarší dochovaný u nás, nicméně ač se mu říká Starý, nejstarším známým židovským hřbitovem v Praze byla tzv. Židovská zahrada (i když konkrétně Wikipedie tvrdí, že jde až o druhý nejstarší, mnohem víc zdrojů tvrdí přesně to, co já). Jenže ta už dnes neexistuje ve své původní podobě. Proto se vrátíme k předmětu článku. Starý židovský hřbitov fungoval někdy od první poloviny patnáctého století, a svému účelu přestal sloužit až za Josefa II., který zde pohřbívání z hygie...

Tak jsem zase zpět, opět po malé... no, malé... zkrátka po přestávce. Mám dojem, že se dny začínají čím dál víc zkracovat, a není to jen tím, že se stmívá dřív. Prostě - přijdu dom, chvíli se zdržím nad lehkým učením do čehokoli (v květnu dělám tu blbost na M), projedu Wattpad, lehnu s knížkou... najednou je večeře, půlnoc, čas spát... Hrůza a katastrofa. V poslední době se má drží navíc jakási nechuť ke psaní. Něco jako stará (ne)dobrá kletba bezinspirace (děkuji, Lysandro , za obohacení slovníku tímto geniálním termínem). Tohle jsou chvle, kdy se mi stýská po té hrozné blbině, kterou znáte pod názvem NSP a která mě dřív do toho psaní nutila :D No, ale abych si jen nestěžovala, že jo... V říjnu proběhla na fóru webu Gothicz.net povídkářská fanfikční soutěž. Co mě zlákalo nejvíc bylo, že se hrálo o knihy. A tomu jsem jako správný bookaholic nemohla odolat, že jo? :D Co kdyby se na mě usmálo štěstí a tak... Jo, usmálo se na mě, pak se otočilo a šlo dál. Skončila jsem jen o několik málo...

Jak jsem slibovala posledně, vracím se k obvyklému obsahu článků. Skoro si ani nemůžu vzpomenout, kdy jsem naposledy vydala článek o kresbách... No jo, když se nechce jít ke scanneru, nechce se jít ke scanneru :D Jde o další z těch všemožných míchanic, ono to nakonec vlastně vyjde líp, než čekat, až nakreslím dostatek tématických věcí, aby z toho byl aspoň částečně homogenní článek :D Alyss Jedna z novějších (míněno rokem vzniku, nikoli měsícem) postav. vymyslela jsem ji během jednoho hraní Gothica. Patří k banditům z Nového tábora. Hrubá, agresivní, cholerická ženská, kterou si ale vzhledově - není zrovna... nejvyvinutější - všichni pletou s mladým chlapcem. Má úžasnou schopnost - může se nalejvat, jak moc chce, a vydrží neuvěřitelně dlouho (hovoří se dokonce o kroku od absolutní imunity vůči alkoholu) . O to horší jsou však ta rána... (A: "Hej! Který hovado mi poblilo postel?!") * Autorka VS postava Tohle mi v hlavě leželo už delší dobu. Popravdě zhruba něco málo přes dva ...

Voilà, máme tu poslední fotočlánek z prázdnin! Totálně rezignuji na jakoukoli informační fuknci, z dnešního obsahu se o žádném více či méně atraktivním turistickém cíli. Jen vám trochu přiblížím svoje prázdniny :D Pořídila jsem si Destrukční deník a rovnou jsem na něm začala pracovat. Jedna z instrukcí byla "Ať tahle stránka plave!" (nebo tak něco ). Tak jsem ji tedy vzala "zaplavat si" :D A u toho jsem zjistila, že vážně neumím skládat lodičky. Kdybyste viděli, kolik izolepy to drží pohromadě... Taky se ono plavidlo nejmenuje Titanic #2 jen tak pro nic za nic :D Dojedu k rybníku, položím lodičku na vodu - a ona PLESK! na bok. A znova. A zase. A pro změnu ještě jednou. No dobře. Nebylo zbytí, musela jsem ji na břehu v podstatě "zahrabat" na dně, aby mi nepadala a já ji mohla konečně vyfotit :D Z těch četných potopení je taky ta modrá čára - totiž bývalý nápis rozpouštivou fixou :D * A toto je ten legendární rybník Písečák. Tam už jsme si taky různě zažili ...