Lord Mord aneb Sex, drogy a asanace

 Já na té filologii totiž občas vyprodukuju i něco... inu... produktivního. Třeba když pitvám obsah knížek, abych si vysloužila zápočet a několik mrzkých kreditů na své chudé konto.

Subjektem těchto pitev se v rámci volitelného semináře o historickém románu po roce 1945 stalo i dílo jednoho z nejznámějších autorů současné literární postmoderny, Miloše Urbana. Jde o - jak napovídá nadpis - o Lorda Morda aneb Pražský román (2008, Argo). Kromě uznaného předmětu mi ta analýza vynesla i nové oblíbené čtivo, ač uznávám, že vůči ostatním "urbanovinám" mám trochu love-hate relationship (to ty zatracený sexscény, sakra)(sorry, to nežeru).

Co dodat? Odprezentovala jsem, odevzdala, bylo uznáno. Takže se domnívám, že tuto nimračku můžu bezostyšně pustit na internet. Ačkoli knihu rozhodně doporučit můžu, recenzi v tomhle moc nehledejte. 

Text jsem neupravovala, házím to sem tak, jak to pan docent dostal (mínus krátký segment o autorovi a jeho dalším díle).  

----------

ČASOPROSTOROVÉ ZASAZENÍ

     Děj se odehrává na samém konci 19. století, lze jej dokonce datovat přesně za pomoci pamfletu Viléma Mrštíka Bestia Triumphans, jehož úryvek tvoří první z celkem dvou prologů – jde o rok 1897. Z naprosté většiny je příběh situován do Prahy, kde v té době probíhá asanace – radikální přestavba za cílem vylepšení hygienických podmínek – především čtvrti Josefov, tedy oblasti, v níž se nacházelo bývalé židovské ghetto, a taktéž částí Starého města. Vedlejším dějištěm je potom venkovské sídlo Stránov.

POSTAVY

    Jsou s naprostou převahou smyšlené. Vyskytují se zde dvě výjimky, a to spisovatel Vilém Mrštík a chemik Felix Hofman, výrobce heroinu. Oba mají reálnou předlohu.

    Hlavní postavou a zároveň vypravěčem je mladý hrabě Karel Adam Arco-Zinneberg, nazývaný povětšinou Adi. Pochází ze zchudlého šlechtického rodu, trpí tuberkulózou. Kategorizovat se dá prakticky jako antihrdina, o vyloženě kladnou postavu určitě nejde. Má řadu charakterových nedostatků, kterých si je plně vědom. Jeho hlavními zájmy jsou ženy a sex. Pohrdá společností.

    Jeho osobnost má ovšem i světlé stránky, které zvýrazňují spíš činy než slova. I přesto, že tvrdí, že nesnáší lidi, pomáhá – nezištně – těm, kteří to potřebují.

    Jelikož se vše dozvídáme pouze jeho prostřednictvím, jde o vypravěče homodiegetického.

    Vedle Adiho jsou dalšími důležitými postavami jeho nejlepší přítel Solomon Weiss (alias Soli), Žid, majitel obchodu s látkami a Adiho partner v šermu. Dále je to Karel Emmanuel řečený Mani, bratranec hraběte, a také dvě pro Adiho důležité ženy. První z nich je Gita, služka, kuchařka a milenka v jedné osobě, a takzvaná „židovská princezna“, šestnáctiletá Berenika, kterou Adi bere jako svou chráněnku, i s ní však v průběhu děje naváže intimní vztah.

    Z důležitějších blízkých postav je nutno zmínit ještě otce Karla Adama, který je velmi protirakousky založený vlastenec a snaží se syna získat pro svou věc.

    Na „druhé straně“ stojí zastánci a propagátoři asanace – radní Bürger a místostarosta Meister (kombinace jejich jmen je odkazem na pražského starostu v devadesátých letech minulého století), vedle nich také detektiv Listopad, který má co do činění s tajnou policií a chce Adiho donutit ke spolupráci.

    Nakonec jde ještě o záhadné stvoření pražského židovského folkloru – Kleinfleisch čili Masíčko –, plížící se po nocích po Josefově, vraždící prostitutky.

JAZYK DÍLA

    Je rovněž jazykem vypravěčské promluvy. Z většiny spisovný, na několika místech ozvláštněný expresivními výrazy a vulgarismy. Promluvy vedlejších postav vykazují značné užití obecné češtiny a nespisovného vyjadřování.

KOMPOZICE

     Kniha je rozdělena do jednadvaceti kapitol, v jejichž názvech se vždy objevují dva klíčové momenty dané kapitoly. Součástí jsou také dva prology, z nichž jeden je již zmiňovaný úryvek Bestie Triumphans, epilog a seznam důležitých inspiračních zdrojů.

MOTIVY

    Dá se říct, že ústředním motivem celého díla je střet. Ať už střet starého s novým prostřednictvím asanace, potom střet národnostní mezi Němci a Čechy, podporovateli rakousko-uherské monarchie a vlastenci, či doslovný střet v soubojích cvičných i skutečných. Příběhem také neoddělitelně prochází téma smrti, nemoci a erotiky.

DĚJ (upozornění: hic sunt spoilery)

    Karel Adam hrabě Arco-Zinneberg, záchvaty kašle sužovaný častý návštěvník nevěstinců v pražské židovské čtvrti Josefov, přihlíží zániku města takového, jaké je znal a jeho přerodu v město nové, odpovídající dobovým moderním standardům. V téže době začíná docházet k záhadným vraždám místních prodejných žen, mezi kterými má hrabě i několik dobrých a blízkých známých, situace se jej tedy týká prakticky osobně. Proslýchá se, že za vraždami stojí strašidlo Kleinfleisch.

    Hrabě se dozvídá, že do Prahy přijela neznámá a údajně velmi krásná dívka, přezdívaná židovská princezna, a dává si za cíl zjistit o ní víc informací. Přijíždí též jeho bratranec Mani. Následuje návštěva u Adiho rodičů na rodinném sídle Stránov.

    Zpět v Praze se dozvídá o přítomnosti chemika Hofmana, vynálezce „heroického prášku“, téměř zázračně působícího léku.

    Chemik mu přenechává dva kufry plné těchto tabletek a Adi je eventuálně přeprodává dál. Vydělá si takto dostatečnou sumu na koupi historického domu na okraji asanační zóny jako určitou formu rebelie proti úřadům.

    Daří se mu také vypátrat místo pobytu „židovské princezny“, mladé dívky Bereniky, de facto ji kupuje od jejího opatrovníka a bere ji jako svou chráněnku s tím, že jí zajistí patřičné vzdělání a dobrý život. Jelikož je Berenice teprve šestnáct, hrabě se brání myšlenkám na sex s ní.

    Kleinfleisch mezitím nadále řádí a k tomu se snaží detektiv Listopad vtáhnout Adiho do spolupráce s tajnou policií, které by potom měl donášet na vlastního otce kvůli jeho názorům. Adi nabídku vytrvale odmítá. Stále se také snaží bojovat s úřady, které mu ztrpčují život tím, že se jeho nový dům „náhodou“ ocitá v příhodně rozšířené asanační zóně. Antagonismus ze strany radnice se zvyšuje přímo úměrně snahám hraběte.

    Tento střet eskaluje zatčením Solomona Weisse na zasedání městské rady. Adi v přímém důsledku urazí místostarostu Meistera a to vyústí ve výzvu na střelecký souboj. V noci předcházející tomuto souboji do domu, kde hrabě žije se svými dvěma přítelkyněmi, vnikne Kleinfleisch a dochází ke střetu, při němž Adi „strašidlo“ fatálně zraní a přiměje k útěku.

    Ze střeleckého souboje se vyklube past na Adiho a Soliho, ti ale nakonec vychází ze situace vítězně (a živí). Je také odhalena identita vraždícího fantoma.

    Celý román končí tím, že se hrabě ze svého pražského domu navzdory všemu musí skutečně vystěhovat, a tak se vrací na venkov k rodičům. Zjišťuje zde, že jeho otec byl zatčen za protistátní činnost.

    Nakonec je záhadně a brutálně zavražděn detektiv Listopad. 

---------- 

 

+ zajímavost na konec:

 

Jakub Schikaneder, Vražda v domě (1890, nestydatě šlohnuto ze stránek NG Praha) 

 

V dílě se objevuje i scéna vycházející z tohoto obrazu.