Menší výlet 2 - část 7.
No, a je to tady.
Finále Menšího výletu #2! Absurdnějšího a tak trochu i blbějšího pokračování oné "legendární" jedničky :D
Poslední dobou nemám vůbec nápady k tomu, abych cokoli okecala - jak jde vidět na posledních článcích, eheh :D
Tak doufám, že si to užijete. A pozor! Nedávno jsme s Marikou před spaním vymýšlely kraviny a několik věcí vypadalo velice podezřele jako potenciální repliky do trojky... Auva :D
W: (rozhlídne se po místnosti) No co to... vidím tu jen dvě postele a matračku. Kde mám spát já?
V: (chytla se slova schlafen) (ukáže se škodolibým výrazem na matračku)
W: A Hessie?
V: (ukáže tamtéž)
W: To jako spolu?!
M: (při slově zusammen chytla záchvat smíchu)
H: A proč bychom nemohli spát spolu? Vám to snad vadí, mein Führer?! Vždyť ještě docela nedávno se vám to tak nepříčilo!
W: (snaží se to ukecat) Ale Hessie, to nemůžeme. Teda, ne před nimi.
H: A proč ne? Vždyť nejsou blbé! Dávno už musí určitě všechno vědět! Vy se za mne prostě stydíte, je to tak?! Že já blbec jsem nezůstal v té Anglii!
W: Ale nedělej, prostě s tebou teda spát budu.
H: Psche, jestli vás vůbec nechám!
V: Kdybych nevěděla, že je to chlap, řekla bych, že má mensky.
M: Třeba má. Ale tak nějak... vnitřně. Imaginárně, rozumíš.
V: Myslíš jako Cesta do hlubin Hessovy duše?
M: Pozor na to. Aby to nakonec nebyly úplně jiný hlubiny. (opět záchvat smíchu)
W: (s posměšným odfrknutím si lehne na matračku)
H: (s vlažným úsměvem zalehne vedle něj, natočí se k němu obličejem)
W: To si děláš srandu. Tak já nejen, že nemůžu, ale ještě se ti musím koukat do toho naštvaného obličeje?
H: Wolfi, podívej, kdybych se k tobě otočil zády, bylo by to jen horší...
W: Hezký. Tak teď jsem NAJEDNOU Wolfi, jo?
(děvčata právě dokončila dost zajímavou debatu o polonahých krásných mužích)
M: (zařve, že je to slyšet až na Buznově) SHUT UP a SCHLAFEN! (hodí botou po vypínači)
(na místnost padne absolutní tma, to i přes přítomnost měsíce tam venku za oknem)
(tak nějak postupně všichni usnou)
(Buznov, kancelář velitele základny, 1944)
W: (vzbudí se v křesle s tím, že mu Hessie spí na klíně)
(do kanclu vpadne polonahý velitel, v každé ruce jednu "dámu")
velitel: (pustí děvy, zahajluje) Mein Führer! Co vy tady tak teď v noci? Teda, dostal jsem hlášku, že se sem chystá neočekávaná kontrola, ale že až takhle neočekávaná... a vy osobně... a...
W: (zastaví ho) Člověče, buďte normální a neřvěte tu tak. On (ukáže na Hessieho) právě usnul. Tak buďte PROSÍM tak laskav a doneste nám aspoň něco normálního na sebe. Cestou jsme zmokli a museli jsme si půjčovat oblečení od... eh... partyzánů, co jsme je úplně původně chtěli zlikvidovat. A když už tak nemáte teď s těma rukama co dělat, využijte je k tomu, že si zapnete poklopec.
velitel: (provede) Ja, mein Führer! (zmateně zahajluje a celý zblblý odpochoduje vyhlásit poplach)
H: (velitelův řev ho vzbudí) K-kde to jsme?
W: Vždyť já už sám nevím. Pravděpodobně tam, kde jsme měli být...
H: Ale n-naposledy jsme přece byli na té divné chatě s těmi divnými ženami...
W: Tak nějak jsem doufal, že se mi to jen zdálo. No ale teď, když i ty to říkáš... to musela být nějaká divná kolektivní halucinace.
H: (zmateně) (ještě se zcela neprobral) To... to ano.
W: Ale každopádně, ať už to byl sen nebo ne, viděl jsem budoucnost. A jestli to s Německem bude v budoucnosti stejně v (cenzura) jako teď, pokud ne hůř... No nejradši bych se střelil.
And das ist... tento... šlus! :P
Komentáře
Okomentovat