Sládkova skála a Javoříčko, 30.4.-1.5.2016

Zase jsme capkaly a zase jsme nadávaly.
Oč jde?

Nejdřív tedy o to, že jsme si s Marikou naplánovaly malou procházku od jejich chalupy až k místu v jednom lese, kde se mezi skalami nachází jezírko, kde se někdy v létě 1917 utopila osmnáctiletá dívka. Jmenuje se to tam Sládkova skála, my tomu říkáme U utopené mařky. No nedalo mi to, abych si nevzpomněla na NSP :D A po cestě jsem samozřejmě zase fotila svou "Bandu"

Tak toto je ono lesní jezírko. Dneska by se tam už nikdo nekoupal - voda je hnusná a smrdí takovým tím rybničním pachem, ale podle kroniky tam voda ještě ke konci minulého století byla "čistá a studená i v největším letním parnu". Nikdo neví, jak se stalo, že se holka utopila, jestli z teplotního šoku nebo jestli tam někde byl vír, každopádně ji kamarádka našla mrtvou.


*

*
Opět nadešla má chvíle válení se v trávě. Jsem jen ráda, že zrovna nejel vlak, protože tenhle plácek byl doslova jen metr a půl od kolejí... e-hm...

*

*
Co vám mám povídat, bolely nás nohy fakt hodně. Ono se to nezdá, cesta od jejich chalupy ke Skále je cca 5 km. Jenže to samo jsme musely zvládnout i zpátky a rozhodně se nejednalo o nejrovnější terén - tenhle kraj je znám tím, že ať už jdete, kudy chcete, pořád to máte do kopce.

A aby toho nebylo málo, na druhý den jsme s mamkou už tradičně vyrazily do Javoříčka na výročí vypálení obce nácky na konci WW2.

Následující dvě fotky jsou ještě u nás v lese. Nezdá se to, ale i na tom řečeném konci světa umí být docela hezky, když se chce.

*
Dany: "Tak jdete?!"

*
Odpočinek na trochu toho opalování...

*

*
Ani jsme nečekaly, až vzpomínková ceremonie skončí, vzaly jsme to direkt na jeskyně. Tohle je z čekání na prohlídku.
Víte, je zvláštní, když už výklad znáte pomalu zpaměti ("Jo, dobrý, tady jsou Poutníci, tady je Titanic, Mrkva..."), jak si začnete všímat těch věcí, které do něj nikdo nezahrnul ("... jé, tady visí ze stropu prso!"). To jen tak na okraj.

*
Po cestě ke Zkamenělému zámku rostou mraky pomněnek. V jednom úseku bylo okolo pěšiny úplně modro. Nedivím se, že si tady vybrali místo k přistání.

***
Možná dám dohromady ještě dostatek fotek na jeden fotočlánek, abyste viděli, jak to u nás vypadá nejen v detailech. Budete mít zájem? Možná přijde i netopýr.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

(nejen) Korálkový speciál

Do hospody přijde netopýr, čarodějnice a hraběnka...

Vědmi leze, kam nemá