"He's here! The Phantom of the Opera-a!"

A já byla u toho!

Hellou,

v docela nedávném článku jsem slibovala, že popíšu svou a Maričinu návštěvu českého zpracování našeho asi nejoblíbenějšího muzikálu vůbec. Nuže, tu to je!

Lístky byly naše asi už od ledna, nicméně jelikož všechna dřívější představení byla beznadějně vyprodána, tudíž jsme jely až v červnu. Tím lepší - ani horko, ani zima, krásné počasí tak akorát na šaty :3

Pravděpodobné přivádění řidiče autobusu k šílenství (seděly jsme hned za ním, hih...), zvláštní náklonnost průvodkyně kvůli našim chytrým řečem a bloudění po Praze stylem "Když nevíš kudy, jdi rovně, co to půjde, a pak zahni doprava" není tolik popisuhodné jako muzikál sám. Proto přeskočíme.

---

Jak se náš autobus blížil k "místu činu" (GOJA MUSIC HALL), byla jsem stále nervóznější - na jednu stranu jsem si říkala: "Hííí... uvidím Fantoma naživo!!", na druhou zase: "Jak my ten text zas zprzníme..."

Bylo to odpolední představení, takže nic zvlášť formálního, ale stejně - pořád je to divadlo. Připadala jsem si celkem overdressed - krátké černé šaty, spusta krajky, boty na podpatku a parfém mezi milionem upocených kostkovaných košil, tříčtvrťáků a sešmajdaných sandálů. Au.

Nyní už k samotnému představení:

Co se mi líbilo :

• Úvodní skladba - krásná! Neskutečná! Silná... Už na záznamu to je něco, ale naživo se vám dostane až do posledního kousíčku těla! Tady jsem, myslím, zapomněla dýchat :D
• Lustr - tedy vytahování na začátku. Seděly jsme cca tři-čtyři sedadla od místa, kudy šel nahoru :3
• Celkové modré ladění kostýmů - v tom se dost lišíme od originální britské verze, což se mi dost líbí
• Christine - byla taková krásně zmatená :D A ten hlas... krása...
• Meg
• Raoul! - Bože! Jako by ho vzali přímo z knižní předlohy! Blond, s knírkem... a tak strašně moc roztomilý :3
• Velká část textů, což mě dost překvapilo. Příjemně!
• FANTOM!! - měly jsme štěstí, hrál jej Radim Schwab, a když nastoupil na scénu, byl to můj konec :D
• Řešení zrcadla (dodává Marika)
• Zpracování cesty přes jezero
• Správně labilní Carlotta - to byl materiál :D
• Kostýmy v Il Muto scéně
• Český překlad All I Ask of You - čekala jsem, jak přeloží mou srdcovou záležitost a nebyla jsem zklamána! Jistě, mohlo by se zdát, že z toho kapal kýč, ALE zrovna zde se to snese. ("Sdílej se mnou každý úsvit ranní"... no nemyslete si. I já cynik bych byla zralá na rozpuštění, kdyby mi toto vikomt de Chagny přišel zapět pod okno)
• Pád lustru - na rozdíl od filmu situován doprostřed představení. Šlo to přes nás *hííí* :3 :D
• Masquerade - ne tolik text, jako celá ta scéna. Barevná, velkolepá, zkrátka nářez :D Všechny kostýmy, ale nejvíc snad ten, co měla Christine - přenádherné modrobílé šaty, znovu úplně jiné než ty britské laděné dorůžova
• Wishing You Were Somehow Here Again - OMG!! :O :O :O
• Celá Final Lair scéna - Christininy šaty. Ty emoce. Zpěv. Všechno! Skoro jsem nedýchala, sledovala jsem vše s otevřenou pusou a vykulenýma očima (a musela jsem vypadat vážně inteligentně. Ay!)

A pozor - když fantom přišel na děkovačku, já a Marika jsme mu tleskaly jako jediné vestoje. A dokázaly jsme k tomu samému přinutit i ostatní, takže nakonec stálo celé divadlo! Fantom tím byl tak překvapen, že na nás mrknul! *pojďte mě někdo setřít z podlahy*

Co už tolik fajn nebylo:

• Opička/hrací skříňka - jop, ta byla celkem děsivá
• Lustr - teď mluvím o vzhledu. Co měl, kruci, znamenat ten zlatý hadr v středu??!
• Madam Giry - na roli moc mladá. A ta výslovnost... No co to bylo?! (Chudák Joseph "[biket]"...)
• Fantomovo lehce hysterické "Zpívej!" - jaksi to postrádá onu údernost, co má anglické "Sing!", ale dobře. Přes to se jít dá.
• Fantomův prsten - krucipísek! Kde přišli na to, že ten kámen má být červený?! Podle knihy je černý, to snad tak těžké není, ne?! *chvíle pro zarytého fanouška*
• Trapná "RoboChristine" - fantomova náhražka jeho milované. Opět přichází na řadu otázka "Co to, kruci, bylo?!"
• Oběšení J. Buqueta - kdybych nevěděla, o co jde, asi bych z toho chrchlání byla poněkud zmatená, dokud by se tedy neobjevila ta pověšená figurína suplující nebohého šéfkulisáka
• Fronta na záchod o přestávce :D
• Kostýmy scény Don Juan - ehm... Trošičku jsem si připadala jako v bordelu. To vážně e-e
• Point of no Return - tak PONR bylo vážně PORN aneb Já už už čekala, kdy fantom Christine ojede přímo na scéně 0.o Ach ouvej, to bylo fakt špatné...

Jak vidíte, muzikál ve mně (a určitě i v Marice) zanechal hlavně pozitivní dojmy. Proto těm, kterým se Fantom Opery také dostal pod kůži, vřele doporučuji navštívit živé představení.

Překladu se nelekejte, popasovali jsme se s ním na výbornou (což se podle mě dá říct jen u mála podobných počinů).

Ten silný zážitek do mne vlil něco nové inspirace a chuť opět si přečíst knižní předlohu, proto očekávejte v bližší době nějaké PotO obrázky.