Zase Irma

Hellou!

Tak jsem byla dneska konečně zase navštívit skener. Slyšela jsem ho, jak po nocích kvílí, že se chce zase jednou přehřát. No jo, to je tak, když to pořád odkládám (kvůli vypálení na CD, ať to jako stojí za to) a pak ho, chudáka, zahltím chujovinami různého druhu.

Ale že se mě pokusil naštvat, abych ho tu jen nelitovala. Bylo pár minut před zavíračkou a Mutti mě pořád popoháněla, že mě tam jinak zamkne. A víte, co udělal?

Sekl se. No fakt.

Asi ho dostal obrázek nahé Irmy (aj, spoiler!). No nicméně, po malém přemlouvání to konečně doskenoval a já mohla vesele ještě nějakou chvíli zdržovat, že to musím ještě upravit a kdesi cosi.

Jó, a dostala jsem malý dáreček, že jsem předstírala, že nezlobím :D Sešit na kresby v tvrdých deskách a vepředu s potiskem obrázků mých postav :3 Někdy vám ho vyfotím...

No, ale abychom se dostali vůbec k podstatě článku, že...

---

1.) Na objednávku - Irma Marie Fawllerová a Ingrid Hnízdová

Fiktivní setkání, rok cca 1935, jedna z legendárních sešlostí u Fawllerových. Irma, zde dvacetiletá, matkou donucena k obléknutí si šatů, co kdysi (ok, dva roky zpátky) dostala jako dárek od Göringa (který prostě NEPOCHOPIL, že zmrzačením palce u nohy ostrým podpatkem Irma myslí NE). Právě kvůli tomu má výraz, jaký má.

Ingrid, zde patnáctiletá, v šatech mé oblíbené barvy (zvané Sluneční žlutá). A jedno postěžování si - já se tu podělanou pokládanou vlnu kreslit NEnaučím snad nikdy!

*

2.)Hec

Hm... možná prohraná sázka, možná vyhecování.

Vzniklo to úplně původně podle tohohle. Četla jsem si jeden časopis o historii a narazila jsem tam na tenhle obrázek. Hned mi secvaklo, že jsem chtěla nakreslit Irmu a že by to celkem sedlo i takhle :D Nicméně, dostalo se mi ve snu pořádné šikany. Proč já takový věci kreslím, když se pak pořádně nevyspim kvůli neurotickým představám? :D

*

3.) Irma... prostě a jednoduše jen Irma

Poslouchající Alexův životní příběh, když jí popisoval, jak je v Americe.

Mutti má pořád něco proti tomu zlatému zubu. Ale noták, bez toho by to nebylo ono :D

***

To je pro dnešek všechno. Nějak nemám chuť na delší článek.