"Nesnáším svý příbuzný!" - část 8.

Hellou!

Angína mě už opouští, což jsem včera potěšeně zaznamenala tím, že jsem dokázala něco napsat bez jakéhokoli bloku. Heh, to je pocit :) Konečně zahřátý prsty :D

Je až neuvěřitelné, že už ta povídka má ve Wordu 7 stran. No, když už nic, tak doufám, že aspoň tohle dotáhnu ke konci. KE konci. Neřekla jsem DO konce.

Taky jsem s potěšením zaznamenala, že mě Reini už nějakou dobu ve snech nestraší. To vypadá na několik nocí bez pocitu zhnusení poté, co se probufím. Tedy do doby, než mě přijde strašit někdo jiný...

Takže, posledně jsme skončili zde: "Asi si právě zadělávám na neskutečný trauma…" pomyslela si Vědmi s fascinovaným a lehce přiblblým úsměvem.

---

Jak se tak prohrabávala dopisy, zapomněla vylézt zpod postele, takže se Marika ráno pěkně divila, když ji tam našla.

"Já věděla, že každej máme pod postelí svýho bubáka, ale nevěděla jsem, že ten můj jsi TY," řekla zamyšleně a začala se převlékat.

"He's here! Bubák pod postelíí…," odpověděla Vědmi jednou z jejich nejklasičtějších hlášek, zpívanou na melodii Phantom of the Opera. Vylezla na světlo denní a ještě zalovila pro truhličku. Protáhla si ztuhlá záda a řekla: "To bys nevěřila, co se mi povedlo zjistit."

"Chrápu?" zkusila Marika.

"Ne," zamítla tuto možnost Vědmi s úsměvem.

"Mluvím ze spaní?"

"Ne."

"Tak… jsem snad náměsíčná?"

"Taky ne."

"Chm… já už vím! Směju se ze spaní!"

Vědmi úsměv opadl už někde u zmínky o náměsíčnosti, tak jen rezignovaně zavrtěla hlavou.

"Stejně je skutečnost až moc i na ty tvoje praštěný teorie…," řekla, zahleděla se ven z okna a ještě pokračovala: "A natáhni si i tu druhou nohavici. Spodky máš sice pěkný, ale blbě by se ti chodilo…"

Marika, jakmile napravila tento nedostatek, se zeptala: "Tak co jsi teda zjistila?"

"No vidíš! Na to bych zapomněla!" luskla Vědmi prsty, klekla si k truhličce a ukázala Marice, že si má přisednout. "Neuvěříš, ale praprateta NEBYLA stará panna! Dobře, stará byla, ale panna ne."

"Co to dokazuje? Hromada starejch psaníček?" otázala se Marika.

Vědmi s úsměvem vyndala z krabice horní obálku, vyklepala z ní fotku a se slovy: "Tady máš důkaz!" ji vrazila Marice do rukou.

Ta si chvíli fotku prohlížela. Stejně jako Vědmi si fotku podržela dál od obličeje a znaleckým pohledem obohaceným o úchylný úsměv nějakou chvilku hodnotila. Pak konečně řekla: "Vysvětlíš mi, proč si VŠICHNI chlapi myslí, že je něco takovýho sexy? Jako, ne že by v některejch případech nebylo, ale přesto…"

"Nevysvětlím," zavrtěla oslovená znovu hlavou. "Ale jestli se budeme chtít dozvědět z těch dopisů něco bližšího, budeme to muset přeložit. A to znamená… výpravu do knihovny pro německej slovník."

"Nebude třeba, mám s sebou," řekla Marika a už už se chystala ke dveřím.

"Počkej, ty s sebou bereš na výlet slovník němčiny?"

"Proč ne? Mám ho u Luny v kufru!"

"Fajn, proč máš slovník němčiny u Luny v kufru?"

Chvíli bylo ticho a pak Marika řekla: "Nenašla jsem cihlu, jasné?"

Odešla a Vědmi povzdechem zvedla ze země fotku, která byla ještě před chvílí předmětem debaty. Znovu si ji prohlédla a řekla: "Jop, tady se asi ještě dozvím věcí…"

***

Nevzdám to a zeptám se - co asi bude dál?

PS - Kchekchekche :D (zlověstný smích ála Baba Jaga) :D