Ehm... o Vědmi
Hellou!
Víte, k čemu se mi povedlo dojít?
K ujištění se, že jsem divná. Jak jsem k tomu došla?
Následující fakta mluví za sebe.
Jak jsem zjistila, že absolutně nezapadám do svého okolí a mezi ostatní holky svého věku z okruhu tří vesnic a jednoho města?
Je to takový seznam. Pusťme se do díla!
- ráda kreslím vlastní postavy
- ráda o nich píšu
- ráda a dobrovolně čtu. To je hlavně u nás ve třídě dost ojedinělé a provozují to ještě tak další dva lidi
- poslouchám jazz, klasiku, metal a Tři sestry, zatímco okolo mě duní dubstep -_-'
- miluji dějiny - dobrovolně studuji dějepis i ve volných chvílích a vím, že z něj budu maturovat.
- snažím se pochopit okolnosti vzniku nacismu a jeho politiku, protože říkám, že na takovou věc musel zákonitě přijít jen nějaký DeBill
- tento bod se vztahuje zároveň ke čtení - velmi mě zajímá poválečná literatura, ta s tématikou koncentračních táborů (proč já to čtu, když potom nespim?)
- mám ráda bojová letadla. Zvlášť ta stará
- narozdíl od ostatních holek z Díry na Moravě vím, co je to Messerschmitt, Junkers a Spitfire (i když ne že by to byla věc, kterou se asi lze chlubit)
- na základě předchozích bodů jsem si umínila, že musím aspoň jednou navštívit Národní technické muzeum v Praze
- jsem fanoušek Doctora Who
- vím, co je to TARDIS a že to není "ten TARDIS", ale "ta TARDIS" a že to znamená "Time And Relative Dimension In Space", tedy "Čas a relativní dimenze ve vesmíru"
- mám ráda operu
- téměř nemluvím sprostě
- když už, používám hlavně vlastní nadávky, většinou s různými postavami (V jejím podání "To je ale de*bil" zní "To je ale Lusíí!")
- ráda jezdím do divadel
- po zhlédnutí hry nad ní přemýšlím ještě druhý den
- mluvím spíš tišeji, protože nechci, aby lidi na druhé straně náměstí věděli, co mám na srdci
- nekouřím, čímž se od svých spolužáků (se světlými výjimkami, ovšem) odlišuji fakt hodně
- nepiju alkohol (následuje stejné tvrzení jako na řádku výš). Když už, tak jen šampaňské na Nový rok...
- chodím v zimě teple oblečená, protože mám ráda svoje ledviny
- touhle dobou už ráno nosím rukavice, i když jsem asi jediná
- nechodím na zábavy
- s rodiči jsem hlavně kamarádka, mám je ráda a nemyslím si, že jsou trapní!
- na výlety nejezdím s kamarádkami, ale s mamkou
- hnusí se mi, když po sobě spolužáci hromadně lezou
- když někoho nemám ráda, nepředstírám přátelství a pak ho nepomlouvám (jako téměř všechny její spolužačky samy sebe navzájem)
- ještě jsem neměla kluka, ačkoli spousta ostatních holek ze třídy už ve třinácti měla aspoň třetího. Taktéž jsem se nikdy nelíbala
- nemám ráda "rovný" kšiltovky
Ok, to by bylo asi všechno. Už dlouho se chci někomu svěřit.
Tady to máte, doufám, že nejste příliš zmateni a otřeseni.
Na NSP se taky pracuje a povězte mi - chcete fotky z Polabí?
Komentáře
Okomentovat