Menší výlet - část 9.

Vědmi 2017: Podívejte, šestnáctiletá Vědmi = pitomá Vědmi, a totéž se dá říct o 70% věcí, které jsem tou dobou vymyslela. Takže do tohohle doporučuji jít jedině na vlastní nebezpečí, je to hrozná volovina.

Kapesníčky připravit - Menší výlet končí!

Nemohlo to přece trvat nekonečně dlouho a jiné podobné řečičky. Faktem je, že tahle část je moje druhá nejoblíbenější. Hned po představě Wolfiho a Hessieho na řetízkáči :D

Když jsme to s Marikou psaly, skoro jsme se udusily smíchy a popcornem, protože vždycky některá z nás přišla s nějakým kecem, který jsme tam sice nakonec nedaly, ale došly jsme k názoru, že to jsou spolehliví zabijáci už tak mrtvé situace :D

Trochu se prokecnu - Marika chtěla Lea zneužít už pěkně dlouhou dobu, takže jsem se podvolila a napsala to tam. Já pak ale chtěla zase tu věc, kterou to končí a která by byla dost trapná, kdyby se stala doopravdy (schválně, co jste mysleli, že to bylo?).

---

(o DOST později někde úplně jinde)

W: (vzbudí se doma) "Co to... jak jsem se sem dostal?"

H: "Mami, nech mě ještě spát..." (rychle se posadí) "Kdo, kde, kdy? A…(podívá se detailněji na Wolfiho) To je třešňový lesk na vašich rtech, mein führer?"

W: (olízne si horní ret) "Co to sakra…?! (podívá se vedle sebe, uvidí Lea) A co je sakra tohle?? Žid v mé posteli??"

H: "Vždyť to je přece Leo. Potkali jsme ho na té pouti..."

W: "A proč je sakra od toho lesku??"

L: "Včera jste se ke mně tak tulil, že jsem myslel, že mě chcete uškrtit. A říkal jste něco o tom, že se bojíte."

H: "No, i práci jste mu sliboval..."

W: "Co že jsem to...? Chjo... jednou jsem prostě slušnej, zkusím nabízenou pálenku... a hned plácám nesmysly!"

H: "I uniformu jste mu dal, mein führer..."

W: "Vrať mi ji!... Anebo ne, klidně si ji nech. Na památku. I tu práci ti seženeme. Beztak už jsme ti zfalšovali rodokmen."

(chvíli je ticho)

W: "A vůbec, včera v noci jsem se musel určitě hodně činit. Bolí mě... ehm... i hlava."

H: "A mě bolí celej Hessie... i ten malej..."

W: "A co ty, Leo? Tebe nic nebolí?"

L: "Mno... mám kapku skříplý záda, ale to zachvilku přejde."

W: "Tak se posaď a..."

L: (knikne) "Já nemůžu. A ty polštáře mají taky zajímavý vzorek."

H: (hladí Lea po zádech) "To bude v pořádku... (ruka mu OMYLEM ujede trochu níž)"

L: (vyjekne) "NE! Tam to bolí taky!"

W: "Neřvěte tak! Vždyť jsem říkal, že mě bolí hlava... Ještě, že zůstávám dneska doma..."

H: "Ale mein führer, dneska máte projev..."

W: (knikne) "Cože?"

(o pár hodin později během projevu)

W: "Nemůžete to nadšení projevovat trochu víc potichu? Bolí mě hlava..."

(dav šeptá takové ty klasické kecy)

W: "Děkuju... (podívá se na papíry) Kolik toho dneska ještě mám? (prolistuje si poznámky) Tak to ne! Vemte to někdo za mě. Já půjdu domů...(navalí se mu) Přece jenom, není mi tak úplně dobře a...(skloní se, opře se o pult a začne zvracet)"

Bodyguard: "Vezměte ho někdo domů..."

H: "Já bych šel dobrovolně, není mi z něj úplně nejlíp. (počká, až bude Wolfi s nejhorším hotový) Dobrý?"

W: (útrpný pohled) "Jo..."

H: (podepře ho) "Tak jdeme... a kdyby se vám zase chtělo, tak do čepky, prosimvás... (podá mu svou čepku)"

W: "Ale já jsem v pohodě! Vydržím to! Pro dobro Ří... (chytne čepku a všechno odznova)"

(druhého dne v novinách: "Führer má virózu!!")

(pod tím: "Prohlášení lékaře - Je to ze slivovice!")

(ještě pod tím: "Okurková sezóna letos nebude. Názor farmářů - Nejsou lidi.")

Das ist... ehm... konec :)

***

"Okurková sezóna" je jeden z těch keců, které se do toho dostaly.

Btw - když si teď tak pročítám jedny z poznámek, napadá mě, jestli vám sem nemám hodit několik Irminých keců (hádka s Weberem ve sprše, vystřižené hlášky z "V krytu", nezařaditelné...). Chcete to sem?