Menší výlet - část 6.

Vědmi 2017: Podívejte, šestnáctiletá Vědmi = pitomá Vědmi, a totéž se dá říct o 70% věcí, které jsem tou dobou vymyslela. Takže do tohohle doporučuji jít jedině na vlastní nebezpečí, je to hrozná volovina.

Zdravím. Tak co, mysleli jste si, že tu chcípl pes?

Pravda je, že ač mám teď tři dny volna (nechce se mi jet na šk. výlet a tři dny chlastat jak houba), v tomhle vedru se nedá dělat prakticky nic. Ani psát.

Nebudu vás zdržovat a prozradím snad jen to, že se Hessiemu udělalo kapku špatně z Frantovy meruňkovice a že Wolfi opravdu byl jak malej.

---

(o chvíli později Wolfi a Hessie opouští chalupu)(Franta a Maruš stojí na prahu; Franta propaluje Maruš pohledem)

F: (syčí) "Ženská blbá! Mohle sme měnit dějine...!" ("Ženo hloupá! Mohli jsme alternovat historii...!")

H: (knikne) "Mein führer... já asi budu blinkat..."

W: "Až za rohem! A ne že to vyhodíš v autě!"

H: "Ale já teď nemůžu řídit! A vy taky ne!"

W: "Já řídit můžu!"

H: "Ne, mein führer. Já to radši odřídím sám..."

W: "Tak dobře."

(ticho)

W: "Tak odemkni. Na co čekáš?!"

H: "Vždyť jo, mám přece klíčky... (zarazí se) totiž... měl jsem."

W: "Ty idiote! Víš co? Udělej mi křoví, jdu najít nějaký vhodný kámen."

H: "Na co?"

W: "Rozbiju okno a odemknu zevnitř."

H: "Ale to auto bylo drahý a..."

W: (hledá kámen) "Ticho a kryj mě!"

(o něco později)

W: "Tenhle by ušel!" (vysklí jedno okno)

H: (nahlas přemýšlí) "To je mi záhada... (sundá si čepku a v ní uvidí klíče) Jé! Našel jsem je!"

W: (jednu mu vrazí)

H: "AU! Ta byla za co?"

W: "Za to okýnko."

H: "Ale to jste rozbil sám!"

W: (vrazí mu druhou)

H: "A ta byla za co?"

W: "Za blbost."

H: (kníká) "Ale já za to přece nemůžu..."

W: "Chceš ještě tu třetí?!"

H: "Tak už jedeme, ne?"

W: "To je fakt. Chci být do večera doma. Nechtěl bych zase přespávat u Heydricha..."

H: "Ale... ten je v nemocnici."

W: "Tím hůř. To bude doma akorát jeho žena."

H: "Ale... ta je přece zbouchnutá, ne?"

W: "Ještě horší. Zrajtuje mě tak jako tak a bude potom tvrdit, že to dítě je moje."

(jedou nějakou vesnicí)

W: "Podívej, Hessie! Pouť!"

H: "A co já s tím?"

W: "Zastav! Chci se trochu pobavit!"

H: "Ale mein führer! Vždyť jste říkal, že chcete..."

W: "No a co, že jsem to říkal. Teď říkám zase něco jiného. Proč nejsi jako ti ostatní, kteří vždycky tak fascinovaně poslouchají všechny moje kecy, ať už mluvím třeba jen o frontě na veřejných záchodkách?"

H: "Tak dobře..."

(stojí u ruského kola)

H: "Mein führer, půjdete se mnou na tohle?"

W: "Ale koupíš mi pak lízátko!"

H: "Na ja..."

W: "Skvělé! Jdeme!"

***

Btw - víte vůbec, jak bylo těžký Mariku dotáhnout na ruský kolo? Moc! :D Aneb Konec podle skutečnosti :D

Co asi bude dál?