Menší výlet - část 5.

Vědmi 2017: Podívejte, šestnáctiletá Vědmi = pitomá Vědmi, a totéž se dá říct o 70% věcí, které jsem tou dobou vymyslela. Takže do tohohle doporučuji jít jedině na vlastní nebezpečí, je to hrozná volovina.

Tak vám tu předhazuji další část toho... ehm... :D

Dnes se podíváme dokonce k Frantovi a Maruš dom! Objevila se mi tu teorie, že se Wolfi a Hessie někde zkouří do němoty. To ne. Ale zpijí se. A hodně.

Ale až v některé z dalších částí.

Vzhledem k tomu, že už nevím, čím to ještě obkecat, zkrátím to - tu to je:

---

(když se Wolfimu povede uklidnit Hessieho a po zjištění, že na hradě sice panuje docela bordel, ale jinak to tam funguje poměrně podle předpisů, se oba vrací k autu)

H: "To kafe bylo pěkně hnusný, mein führer!"

W: "Nestěžuj si u mě. To si budeš muset vyřídit s nimi."

H: "Tak dobře! (chce se vrátit)"

W: "Ale to se jen tak říká..."

H: "Aha..."

W: "Jedeme?"

H: "Čím? Nemáme auto."

W: "Na ja, máš pravdu. Asi se budeme muset vrátit k těm lidem, co nám ho slíbili opravit."

H: "Prosím, mein führer, že se tam moc dlouho nezdržíme? Ta paní byla trochu děsivá..."

W: "Slíbili jsme jim, že se zdržíme a zkusíme tu jejich pálenku."

H: "Ale vy jste abstinent."

W: "Na ja, co s tím?... Ale jednu bych snad mohl."

(dojdou k chalupě)

W: "Je to ona? Tady jsou ty chajdy všechny stejný..."

H: "Ale ne všechny mají na dvoře naše auto. (ukáže)"

W: "Dobře, v tomhle máš teda pravdu."

(ticho)

H: "Já klepu, vy mluvíte! (zaklepe a zdrhne za Wolfiho)"

F: "Kdo tám?"

W: "Promiňte?"

F: "Jo tak... Kdo tam je?"

W: "Hádejte, můžete třikrát."

F: "A jo vlastně... tak pojďte dovnitř"

H: "D-dovnitř? Ale mein führer..."

W: (syčí na Hessieho) "Ticho a pojď. Nechceš je přece urazit!"

H: "Jak chcete..."

(uvnitř chalupy)

W: "Máte to tu takové... pěkné... a prostorné... (praští se do hlavy) AU! (cenzura)"

F: "Omlouvám se! Máme tu poněkud nižší dveře..."

M: "Fanóšu! Čum! Cenzura! Ta je drahá. Kde ju zebral?" ("Františku! Vidíš to? Cenzura! Ta je drahá. Kde na ni vzal?")

F: "Maruš, klid. Ten si to može dovolit." ("Marie, uklidni se. Ten si ji může dovolit.")

W: (šeptem) "Hessie, o čem to ti dva mluví?"

H: (taky šeptem) "Nevím. Rozuměl jsem jen té cenzuře."

F: "Tak se u nás posaďte..."

H: "My tu opravdu budeme zůstávat?"

W: "Je to slušnost!"

M: (přihraje jim dva talíře s klasem kukuřice) "Manžel bel petlačit, tož ať vám chutná..." ("Manžel byl pytlačit, tak si nechte chutnat...")

F: "Maruš! To nemosiš vekládat toťkaj před něma." ("Marie! To nesmíš říkat zde před nimi!")

M: "Sténak nerozumijó!" ("Stejně nám nerozumí!")

F: (ztiší hlas) "Tož jak? Řizlas to tym jedem na myše, jak sem tě řikal?" ("Tak co? Dochutila jsi to tím jedem na hlodavce, jak jsem tě instruoval?")

M: (zamyslí se) "Fanóšu... já se tě včelkaj asi ani néso jistá..."("Františku... já si ti momentálně asi ani nejsem jistá...")

F: (praští se do čela) "Já se z tebe fakt jednó zvencno! Zfleko bech tě tak oškrtěl, kdebech moh'!" ("Já se z tebe jednou pominu! Nejraději bych tě uškrtil, kdybych měl tu možnost!")

W: "O čem to mluví teď?"

H: "Nemám tušení..."

(po chvilce)

H: "Prosím, já bych se chtěl zeptat - jak se to jí?"

M: (přibližně pochopí) "To mosiš takhle!" (názorně předvede) ("To musíte takhle, pane.")

H: "Ehm... tak já už asi nebudu..."

W: "Ale já ano." (začne kukuřici opatrně okusovat)

H: (začne se smát) "Mein führer, vy u toho vypadáte hrozně srandovně..."

W: "Ty máš co říkat..."

H: (je smíchy úplně mimo)

W: (chvíli nechápavě zírá, pak se začne smát taky)(vyprskne trochu kukuřice) "Ježiš sorry!"

F: "To nic, Maruš to uklidí. Maruno! Hébni sebó a dones hadru! A dež ož tam bodeš, dones aji tu pančovanó meruňkovico! To be mohlo zabrat!" ("Marie! Dojdi pro hadr! A když už tam budeš, dones i tu na černo vypálenou kořalku z meruněk! Ta by mohla zabrat!")

***

Okej, našla jsem na DA tohohle chlápka. Tenhle úsek jeho galerie stojí za to :D Všech 6 stran :D

No nic, nebyla bych to já, kdybych se nezeptala - Co asi bude příště?