Menší výlet - část 3.

Vědmi 2017: Podívejte, šestnáctiletá Vědmi = pitomá Vědmi, a totéž se dá říct o 70% věcí, které jsem tou dobou vymyslela. Takže do tohohle doporučuji jít jedině na vlastní nebezpečí, je to hrozná volovina.

Předkládám další část "Menšího výletu"

Jsem ráda, že je o to aspoň malý zájem :D

Konečně mám mimo jiné novou flešku! :D KONEČNĚ nemusím všechno přechovávat na mobilu. 16 giga paměti pro moje potřeby :D

Ještě, než začnu, něco ke konspiračním teoriím - Frantovo auto se nepokazilo a trojka nebude :D

A ještě něco - "Menší výlet" četla skoro celá moje rodina a mamka povídala, že můžu vyzkoušet napsat nějakou hru pro místní ochotnický spolek :D Takže jestli za pár let půjdete do divadla na něco od V. Šimíkové, je to moje :D

Tak do toho:

---

W: "Jak se to tu vlastně jmenuje?"

F: (ukáže na ceduli)

W,H: (zmateně) "Buznov??"

H: "Jsme doma!"

W: "On... umí... po... našem!"

H: "Ajaj!"

F: (neslyšel to) "Tak jsme tady."

H: (ještě víc zmateně) "D-děkujeme za odvoz..."

F: "Za nic. A nezapomeňte se pak zastavit na tu čtvrtku. Maruš bude ráda. (myslí si) Že já blbec nenechal vybrat tu žumpu... kam ty těla pak schovám?" (odjede)

W: "Musíme se tam vracet?"

H: "No... máme tam auto a... vy jste chtěl zkusit tu jejich pálenku..."

W: "Doufám, že to nebude jako tehdy za první války..."

(vzpomínka - mladý Wolfi stojí opřený u zdi a blije. Mezitím zvládne zamumlat: "Už nikdy nebudu chlastat s Rusama...")

W: "A mimochodem, kde se ten Heydrich fláká? Už nás tu měl dávno vítat!"

H: "Ježiš! Já vám to zapomněl říct! Ráno volala jeho žena a říkala, že mu někdo škrábnul auto a on že je teď v nemocnici s natrženou slezinou..."

W: "Mě nezajímá, co má zase kde nadrženýho. Takže nepřijede?"

H: "Asi ne, mein führer..."

W: "Takže... se tam budeme asi muset dostat sami?"

H: "Asi ano, mein führer..."

W: "Pěšky??"

H: "Zcela určitě."

W: (zoufale) "STOPUJ!!"

H: "Ale mein führer! Zde kočáry už nějakých 20 let nejezdí!"

W: "Tak třeba chytíš někoho s autem! Ty vypadáš tak zoufale, že ti zastaví snad každý!"

H: "Děkuji, mein führer. A navíc je to kousek! Znám zkratku!"

(o půl hodiny později)

W: "Kousek? Kousek?? Vždyť jsme šli strašnou oklikou lesem do kopce a museli jsme se dvakrát ptát na cestu!"

H: "A můžu já za to? Ta zkratka vždycky vedla tudy a..."

(dojdou před hrad)

W: "Hele, Hessie, nestáli jsme předtím tam? (ukáže asi o deset metrů dál přes pěkně rovnou a dlážděnou příjezdovou cestu)"

H: "To... asi bude chyba v systému. Když jsem tu byl naposled, tak..."

W: "Hessie... ty jsi tu v životě nebyl, že jo?"

H: "Ne! Já tu už byl! S Goebbelsem! To on mi ukázal tuhle zkratku!"

W: "Aha... takže s Goebbelsem. A to on ti ukazoval tuhle cestu. Na ja. Budu mu muset poděkovat, až se vrátíme domů... (vražedný tón) moc hezky poděkovat..."

(ramba se samopaly u brány oba pozdraví zdviženou pravačkou, Wolfi jen mávne rukou a i s Hessiem jdou dál)

***

Táta se hrozně smál u části s popisem atentátu na Heydricha... uznání od dospělého! Jé! :D

A klasická (kapku možná už trapná) otázka - Co se podle vás stane dál?