Lidská blbost aneb V krytu - část 2.

Zdravím všechny, co mají tento blog nějak oblíbený, či o něj jen náhodou zavadili.

Posledně jsem vám slíbila pokračování výměnou za tři komentáře :D

Takže tímto děkuji za zájem a přináším druhou (a poslední) část tohoto... ehm :D (pochopte - pojmenování "ehm" se vžilo. Trochu moc...)

Pohodlně se usaďte a pokud jste si zrobili u minulé části nějakého favorita, sledujte jeho dobrodružství v krytu :D

---

(po nějaké chvíli)

někdo: "Ať už to skončí! Já se bojím!"

Irma: "Klid, Weber."

Weber: "Já stojím tady. Hned vedle vás, Fawllerová. Vaše vlasy mě lechtají na krku. Myslím si, že by to chtělo trochu přistřihnout… (úchylné zachechtání)*"

Irma: "Ani náhodou! Táhněte ode mě! (rychle couvne, zakopne o vlastní nohy a spadne na Schulteho; oba skončí na zemi)

Neubauer: "Sice jsem to neviděl, ale znělo to docela vtipně. Co to bylo?"

Schulte: "Ne že by se mi to nelíbilo, ale mohla byste slézt? Drtíte mi ruku…"

Irma: "Jé, tak to entschuldigung. Už vstávám… (zatímco vstává, přimáčkne Schultemu… vždyť-víme-co)

Schulte: "ÁÁÁU! Ten byl můj!"

Niemann: "Byl…"

Irma: (vyděšeně) "Omlouvám se! Omlouvám se! A-asi jsem vám ho zmrzačila, co?"

Schulte: (kníká) "Jo tak asi? Vždyť… vždyť já už si snad nebudu nikdy moct… tento…"

Weber: "Klid, Schulte! Tak vážný to není!"

Irma: "Mám vám ho přimáčknout taky?!"

Weber: "Už mlčím…"

(za chvíli)

Neubauer: "Kdo to tam tak hrozně rychle dejchá? Máme málo vzduchu i tak!"

Jeden z těch na strážních věžích: "To je Herr Breuer! On je trochu klaustrofobik!"

Irma: "A že zrovna on, kterej se tak vyžívá v utrpení těch chudáků v těch mrňavejch bunkrech. Teď se snad ještě dozvím, že Schulte je nekrofil…"

Schulte: "Nechte si to! Jen proto, že mám dohled nad krematoriem, ještě neznamená, že jsem nekrofil!"

Steinbrenner: "Jaaaasně, že ne…"

Irma: "Steinbrenner! Kdo vám dovolil vylézt z toho rohu?!"

Steinbrenner: "No, Herr Kammler omdlel, tak jsem si myslel, že do toho rohu může jít on a já že můžu na jeho místo a…"

Irma: "Už nemluvte dál."

Steinbrenner: "Takže vy to chápete?"

Irma: "NE! Jen mě už nebaví, jak pořád kecáte a kecáte."

(opět o něco později)

Neubauer: "Co se tam tak dlouho kruci děje? Vždyť město není tak velké a…SAKRA! Moje žena! A dcera! Doufám, že nebyly blbé a šly se schovat!"

Niemann: "Nebojte se, Herr Obersturmbannführer. Určitě jsou v pořádku…"

Irma: "Navrhovala bych, aby šel někdo ven zkontrolovat, jestli už to skončilo."

Steinbrenner: "Já tam NEJDU!" (zvuk, jako když se schovává do rohu)

Irma: "Já bych myslela, že by tam měl jít spíš někdo jako Weber. Toho tady taky nemá nikdo rád"

Weber: "HELE! Třeba já se rád mám!"

Breuer: (nervózně) "Já bych ven i…"

Irma: "Tak půjdu já. (myslí si) Stejně mě to tady už nebaví a chci jít něco probrat s holkama na třicítce…"

Breuer: "Nikam nechoďte! Půjdu já!"

Irma: "Falešné hrdinství, co?... HEJ! Kdo mi to šahá na kozy?!"

(ticho)

Irma: "Aha, takže si to nejspíš dělám sama, co?"

Breuer: (otevře dveře; zároveň s tímto se opět rozsvítí) "Páni, to je zázrak!"

Irma: (konečně vidí, kdo jí to sahá na… dvojčata) "Teda Steinbrenner!"

Steinbrenner "Ééééh… Já myslel, že… totiž…"

Irma: "Že jsem ta vaše Gumová Andula, co ji schováváte pod postelí?"

Steinbrenner: "To né… ona se totiž…"

Schulte: "To není Andula, to je Helga. Se mi s tím přiznal. Ve spánku."

Steinbrenner: "Já mluvím ze spaní?! A sakra…"

Schulte: "A ještě tvrdil, že se hrozně bojí, že ho někdo přiváže provazem k posteli a zrajt…"

Steinbrenner: (zacpe Schultemu pusu) "Buď té lásky a DRŽ TLAMU!"

Breuer: (čumí ven z krytu) "Tak to vypadá, že to skončilo A že tábor nebombardovali. Takže to nejspíš schytalo město a…"

Neubauer: (vyrazí z krytu, jako by mu za pr… hořelo)

Weber: "No jo, to je tak, když má někdo tam dole rodinu, obchodní dům, trafiku a zahrádku…"

Irma: "Zahrádku? A slunce tam svítí hodně?"

Weber: "Zase chcete jít ničit něčí kytky, Fawllerová? To vám nestačí Neubauerův záhon tady v lágru?"

Irma: "Idiote."

(ticho)

Irma: "A navíc - já ty kytky neničím! Jen na nich vystavuju svoje…ženský křivky! (lacině se zakroutí)"

(ticho)

Irma: "Všichni jste kreténi… Doufám, že tohle byl poslední nálet, co jsem s váma zažila!"

(o pár dní později)

(znovu v krytu; znovu jsou všichni na sebe namačkáni)

Irma: "Možná by mi ti Amíci udělali větší laskavost, kdyby mě tou bombou trefili…"

Das ist… ehm…konec :D

***

Nakonec... co zbývá jiného než se zeptat - líbilo se vám to?

*Vysvětlím, až přidám Irmin životopis