Cesta do Anglie - část 16
Dneska to bude jen krátký - co se stalo po návratu na hotel a při cestě do punkerské čtvrti Camden Town :D
(na hotelu)
(pokoj č. 13)
Marika: Kam zmizela Vědmi? Asi ji půjdu najít...
(zaklepe na dveře pokoje č. 14)
Marika: Čau, není tady Vědmi? (rozhlídne se)
(Sev a Lusíí na jedné posteli, Nuada na skříni)
N: Došla mi trpělivost! Jdu za Blondie!
Marika: Takže tady není... Jo, kdyby měl někdo nějaký zranění, jakože teda máte, zajděte si na třináctku, Vědmi tam má lékárničku.
(jde dál, zaklepe na dveře patnáctky)
Marika: Není tady Vědmi?
(Verena kape Macovi na ucho nějakou dezinfekci; Viki kojí malýho, Etcetera volá kámošce, Mo si hraje s voodoo panenkou a sedí u rozkresleného obrázku)
Marika: Aha, taky nic. Mimochodem (zopakuje to o lékárničce) (všimne si Mo) Copak to kreslíš?
Mo: Velkou sci-fi o tom, že se máma s tátou konečně dala dohromady. Pracovním názvem "Šťastná rodina".
Marika: Pěkný...
(nakoukne na šestnáctku)
Marika: Hm... tady nebude...
(pokračuje na sedmnáctku)
Marika: Holky, není tady Vědmi?
B: Ne-e.
A: (hledá nový provázek do korzetu)
Teazer: (schovává do kufru něco blýskavého)
Marika: (zopakuje celou věc s lékárničkou)
(vleze na osmnáctku)
Marika: (zakucká se dýmem z páleného konopí) Není tady Vědmi?
Jerrie: Kdo?
Misto: Ta brýlatá bloncka.
Jerrie: Ahá!... ne.
Marika: No to je divný... (odevzdaně se vrátí na třináctku)
(Vědmi se mezitím najde - zaklepe na dveře šestnáctky)
Munkus: Já otevřu…
Vědmi: (úplně grogy)(odstrčí Munkuse stranou) Uhni, Mariko…(švihne sebou na Macovu postel, okamžitě usne)
T: Řekneme to někomu?
Munkus: Ne-e. Zvlášť když to vypadá, že se brácha dneska asi nebude vracet od holek…
(chvíle ticha)
T: Stejně to nechápu… máme na pokoji ženskou, která je úplně mimo a o nic se nepokoušíme.
Munkus: Asi stárnem…
(ráno v autobuse)
Vědmi: No to bys mi nevěřila. Já se normálně vzbudila v cizí posteli aniž bych si pamatovala, jak jsem se tam dostala!
A: Tohle se mi stává často. Vlastně... já si většinou pamatuju, jak jsem se tam octla...
S: Běhna obecná (maskuje to kašlem)
L: PLACÁK Seví! Dobře ty!!
S: (facepalm)
L: Já mám ruku tady...
Mac: (na Munkuse) Co se tak tlemíš, brácha?
Munkus: (křečovitý úsměv) My měli na pokoji večer ženskou!
Mac: No, děkuju pěkně...
(Marika se ujímá slova) (Vědmi na to nemá sílu)
Marika: (zařve)Poslouchejte mě!
(nikdo neposlouchá)
Marika: (zašeptá) Teď mě budete poslouchat, nebo vás všechny do jednoho...
(celý autobus ztichne)
Marika: Téď si, lejdýz and džentlmens, půjdem zablbnout do PUNKERSKÉ ČTVRTI...
(všeobecný jásot)
Marika: ... a pojedem tam metrem!
(ticho)
Vědmi: Jak ty to děláš?
Marika: Mám svý metody (poťouchlý úsměv)
(v metru) (namačkaní na sebe všichni úplně neskutečně)
Misto: Jak je možný, že ti Briťáci se ve čtvrtek v devět scházejí v metru?
L: Třeba je to jako čaj o pátý?
B: A to tady nejsou Irové...
N: (zařve na celej vagon) O Irsku mi nemluv!
B: (umlčí ho francouzákem)
S: (dělá, jakože blije Lusíímu za límec)
Mac: (má z toho nehoráznou srandu)
***
No vážně, jak je možný, že se celá Anglie narve v devět ráno do metra??
Komentáře
Okomentovat