Ňáký ten pokec k Valentýnu...


Sedím s mým přítelem v kavárně a probíhá mezi námi živý rozhovor ohledně našich oblíbených rockových/metalových skupin. Protáhnu se a podívám se mu do očí. On mi pohled oplatí. Jeho temně hnědé oči jsou jeden z důvodů, proč ho miluju (hned vedle jeho povahy a charismatu). Nakloníme se k sobě a...

No a teď zpátky do reality!


Zase si sedím na Valentýna sama doma a směju se u kreslenejch filmů (mám velmi dobrou náladu) a kreslím u toho další z těch mejch "Megaděl". Taky jsem našla dvě super písničky a na jedno ucho poslouchám momentálně: Sepultura - Roots, Bloody Roots.
Ta další tak trochu vystihuje mou náladu včera touhle dobou:


Je to sice fajn písnička, ale když ji v podání starší sestry, která neumí zpívat (a navrch na ni skoro všechno z tohoto songu sedne), slyšíte skoro pořád, přestane to bejt tak fajn... ale co už, hlavně, že sranda musí bejt :D

Tak, a nakonec můj náhled na 14.2.:

Ideální pár


Můj ideální náhled:

Hmmm... mí osobní otroci...
já vím, že už jsem to sem vkládala, ale přijde mi, že se to skvěle hodí :3

Kritika povolena :D a není vůbec na škodu

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

(nejen) Korálkový speciál

Do hospody přijde netopýr, čarodějnice a hraběnka...

Korálky - nové projekty, pt. 14