Drabblíky #2

Víc než rok to trvalo, než se tu tyhle literární jednohubky znovu objevily. Těším se, až budu mít klid po zápočtech, aspoň těch prosincových, a lehnu na něco, co mě aspoň baví. Vyzkouším napsat zase někoho.

Původní plán byl dokončit sérii s mou letkou Těch-flákačů-zpod-stromu, a že byl v základě celkem dobrý a promyšlený, ale jako spousta mých jiných plánů tak nějak... selhal. Zase. A byla to tak trochu podpásovka, zvlášť když mi to provedla vlastní múza (já tu mrchu jednou fakt praštím) :D

V této chvíli přichází řeč opět na Mariku - těžko ji z něčeho vynechat, když jsme valnou většinu věcí tak nějak vymyslely společně. A to konkrétně tím způsobem, že jsem se svolením spáchala crossover na její vlastní svět. Či přesněji řečeno přímo na určitý moment historie jejího příběhu.

Už nebudu zdržovat, zde se nesou dvě literární jednohubky!

---

Karl

"Víš, zamyslel jsem se. Jak to s náma jednou bude? Remarque to napsal hezky. Co čekají od nás, až nadejde čas, kdy nebude válka?*

Teda, tady o nás konkrétně nemluvím, nikdy jsme nebyli dál než kilometr od základny. Ale co kluci na obou frontách? Co takovej Georg tam na východě? Budou to umět, vrátit se potom normálně do života?

Vždyť já osobně proti těm druhejm nic nemám, co mi vůbec udělali? Nic. Řeknu ti-"

Co chtěl říct svému příteli Felixovi, to se neví. Proud slov totiž přerušilo náhlé Felixovo zachrápání.

"Köhlere, ty vole, já tě někdy fakt nenávidím…," zavrčel Karl.

*

Lilith

Opět před svými dveřmi nalezl elfí mládě. Malá, černočerná, bílé vlasy, žluté oči.

Zpočátku nechtěla spát pod zemí, ale na stromech. Prý se odtamtud lépe utíká. Rychle se to ale odnaučila.

Kdykoli se k ní přiblížila ta vílí verbež, začala je vztekle odhánět jako obtížný hmyz.

S kordem a noži zacházela tak, jako by byly její součástí, a ačkoli si s lukem a šípy tolik nerozuměla, projevovala ochotu se učit.

A když jednoho dne Alcohtar přišel domů a viděl ji porcovat čerstvě ulovené králíky, napadlo ho, že tohle cizí elfí děvče je mu daleko lepším synem než jeho vlastní prvorozený.

***

* E. M. Remarque: Na západní frontě klid