Vědmino teritorium

Tak, hned na začátek mám jedno oznámení - pokračuju se psaním HODNĚ živé hry. Jen si musím zopakovat jeden z úseků té hry, podle které to píšu. Dnes vám přináším novou jednorázovou povídku. Měl to původně být kraťas na čtvrt wordové strany, ale já se do toho holt pod vlivem zpěvu Ramina Karimlooa trochu zabrala a... ehm...  strana je na světě :D Ne, vážně - mně se jeho zpev líbí. Moc líbí. On je dobrej Fantom. Přesněji, byla to tahle písnička: Nicméně, zpět k povídce. Psala jsem to pod pracovním názvem "Sing for you again, once more", pak jsem to změnila na "Špagety" :D ( o kterých je tam vlastně taky řeč ) a nakonec z toho vylezl konečný název. Mimochodem, zasekla jsem se na chvilku u finálního popsání přenosu zpět do současnosti ( oops... spoiler ). Protože přemisťování s "hlasitým PRÁSK" mi nepřijde moc fajn, je z toho jen fialový dým (fialová barva je velmi fajn! :D ) Dejte se do čtení a pak mi řekněte, jestli se vám to líbilo. Mě vaše hodnocení opravd...

Zdarec! Omlouvám se, že nic nepíšu, ale je to takhle - v podstatě vše se mi seklo! Jak povídky, tak kresby. Možná se to zlepší... Ale k věci - kdysi, když jsem tenhle blog založila (asi před dvěma lety), dala jsem sem tři obrázky nazvané "Rituální vražda" a číslo pořadí obrázku. Jenže to, co jsem tehdy v sedmé kreslila, se nedá nazvat kreslením. No fakt... Loni (jako kalendářně) jsem se znovu pustila do čtení oné knihy, podle které jsem to vymýšlela. Napadlo mě, že bych mohla ty staré... ehm... kresby udělat znova. Líp! Zatím mám jen předělávku té první. Ale to mi nebrání v tom, abych vám ukázala, jak se to změnilo! Konec obkecávání, jde se na to! Takže to první... ehm... Tehdy jsem měla takové období, kdy jsem kreslila lidi jako humanoidní králíky (ach, to byly časy... :D ) Ach, ta kvalita kresby... Hrůza děs! A ten chlápek na zemi ani nevypadá mrtvej! * a teď to druhé: Já nevím, jak vypadá udušená mrtvola s prořízlou krční tepnou, vypáleným symbolem "Země" (Ea...

Hola! Protože vím, že se těšíte na další část "HODNĚ živé hry", vkládám sem, co jsem dnes napsala. Je to mocmocmoc krátké. Rozumějte, já to napsala už včera, ale když jsem to chtěla zkopírovat do článku, omylem jsem stiskla místo "Ctrl C" "Ctrl V" a tak se mi v neuloženém dokumentu místo kusu povídky zjevil odkaz na YouTube... Tak jsem se dnes pokusila zrekonstruovat smazanou část (_/_) "Dejte mi chvíli, abych to všechno pořádně pochopil…" řekl Corvy, jakmile Marika dovyprávěla o tom, jak se ona a Vědmi dostaly tam, kde byly. "Takže vy pocházíte z nějakého Čechostánu? O tom jsem ještě neslyšel…" Vědmi, stále ještě bez brýlí a na kolenou, kousavě poznamenala: "Nejsi jedinej…" Corvy radši dělal, že tuto poznámku přeslechl, a pokračoval: "Tahle země asi leží někde v neprozkoumané části Parthorisu, nicméně tohle je otázka spíš pro kartografy. Ještě na jednu věc jsem se vás ale chtěl zeptat - jak jste se dostaly sem, do močálů...