Hledá se vědmák. Značka: RYCHLE!

Literární pirát opět útočí!

Po zdánlivě úspěšném, byť pravděpodobně jednorázovém, prolomení pisálkovského bloku jsem, s pouhou půlroční pauzou mezi jeho psaním, vyplivla další scénář, tentokráte se zaměřující zvláště na jedno z mých OTPs, to jest zaklínače Geralta a jeho milou čarodějku Yennefer.

Je libo novou dávku absurdna a spousty řečí (blbých i jiných), okořeněných pořádnou náloží odkazů na zaklínačské hry a knihy?

Varování váženému čtenářstvu: celý text je jedno velké a záměrné OOC.

Hledá se vědmák.Značka: RYCHLE!

---

(ráno)

(tak dobře, co si budeme nalhávat - brzké dopoledne)

(v kuchyni sedí Vědmi s Erikem, oba před sebou mají hrnek s teplým nápojem, Vědmi k tomu něco kutí s papírem)

(přichází Andy)

Andy: "Dobré ráno přeju."

Erik: (mávne rukou) "Ranko."

Vědmi: (něco zavrčí, nezvedá oči od práce)

Andy: "Podle jejího výrazu soudím, že se Geralt ještě nenašel."

Erik: "Škoda, že ses nevsadil. Byl bys vyhrál."

Andy: "Takže ona tam teď vyrábí CO přesně?"

Erik: "Pamatuješ, jak říkala, že pokud se zaklínač do dvou dnů neukáže, přejde od slov k činům?"

Andy: "… ano?"

Erik: "Začala vyrábět inzeráty."

Vědmi: "No dobrý (odloží papíry), můžete se o mně přestat bavit, jako bych tu nebyla, a místo toho mi radši řekněte, jak tohle zní? (vezme jeden ze svých výrobků a začne číst) Ztratil se zaklínač. Slyší na jméno Geralt z Rivie. Kdo ho najde, nechť mu laskavě dá přes držku. (podívá se po svých společnících) Tak co?"

(oba muži raději chvíli mlčí)

Erik: "Inu…"

Andy: "Já bych to možná nedělal tolik emotiv-"

(v tu chvíli se v kuchyni otevře portál a z něj napůl vyběhne, napůl vypadne Geralt, v obličeji lehce nazelenalý)

Vědmi: (škodolibě) "Áá, pán se našel! A jak vidím, má ji jak z praku!"

Geralt: (mumlá) "Buď té lásky a neřvi tak… jsi horší jak echidna a já mám navíc pocit, že slyším i barvy…"

Vědmi: "No bodejť bys ty barvy neslyšel, s takovou kocovinou. Že se nestydíš! Co jako mám asi říct tvojí ženě, až sem přijde a uvidí tě?"

Geralt: (zasedne za nimi) (zmateně) "Proč by sem Yen chodila? Vy jste se na něco domluvily?"

Vědmi: (facepalm) "Tak on se ještě ptá! Sám jsi říkal, že se vám blíží výročí a jestli bych to nemohla hodit do kalendáře, kdybys zapomněl! Chtěl jsi ji dneska někam vzít, dělals kvůli tomu hrozný tajnosti! Proto jsme po tobě chtěli vyhlásit pátrání!" (zamává před ním hromádkou inzerátů)

Geralt: (vypadá značně nesvůj) "Dneska? Jsi si jistá? Jak dlouho jsem byl pryč?"

Erik: "Déle než si myslíš, příteli. To jste se zase s Regisem naložili do mandragorovice?"

Andy: "Ať už to bylo cokoliv, muselo to stát za to. Lehká otrava alkoholem u zaklínače… to se jen tak nevidí."

Geralt: (mávne rukou) "Ále… to… ani to nestojí za řeč."

Vědmi: "Ale jen povídej, nás to zajímá všechny."

Geralt: "No tak dobře. Marigold měl tu… rozlučku se svobodou. A - přiznávám - možná, ale jen možná jsme to trošku protáhli…"

(chvíli nikdo nic neříká)

Erik: "J-já jsem asi úplně nerozuměl? Cože se Marigoldovi stalo?"

Vědmi: (vyjekne) "Trubka se bude ženit?!"

Geralt: (zmučeně) "Já jsem říkal, ať neřveš…"

Vědmi: (ignoruje zaklínačův bolehlav) (nevěřícně) "Tak on do toho chce vážně praštit… To není možný…"

Andy: "A která je ta nešťastná, kterou do toho ukecal?"

Vědmi: "To je snad jasný, že to beztak bude Priscilla! No mám pravdu? (dloubne do Geralta) Nespi mi tady a řekni, že mám pravdu!"

Geralt: "Copak se tady dá spát, když tu pořád někdo ječí? A samozřejmě, že si bere Priscillu. (k Andymu) Nebo sis myslel, že si to až tak vyžehlil u Anarietty?"

Erik: (uchechtne se) "Nebo hůř - u Vespuly?"

Vědmi: "Ty se nějak vyznáš, fantome!"

Erik: "Ale nedělej. Já to vím jen proto, že se ta hysterka zná s mojí Maríou. Co se mne týče, já bych se bez té informace i obešel."

Andy: "Je fakt, že María se zná skoro s každým. Samozřejmě, nic proti."

Geralt: "Mohli bychom se prosím vrátit k mnohem závažnějším problémům, než odkud se znají čí partnerky? Třeba k tomu, že ta moje mě nejspíš na místě stáhne z kůže, až mě takhle uvidí? (víceméně pro sebe) No jo, Vesemir měl pravdu, když říkal, ať tak nechlastáme, že toho budeme ještě litovat. Ale můžu já za to, že se hned potom Zoltan vytasil s tou archivní mahakamskou…?"

Vědmi: "A to si nemůžeš navařit Ženský slzy nebo tak něco?"

Geralt: "Podívej… to, že tady sedím a mluvím s váma tak, že to dává smysl, ještě nic nedokazuje. Takhle blbě mi nebylo už hodně dlouho… a nejsem si vůbec jistý, co to udělá, až se zase zvednu. S největší pravděpodobností bych si do toho kotlíku spíš nazvracel, než že bych v něm něco uvařil."

Erik: (k Vědmi) "Tak teď bych rád věděl, jak dopadl zbytek účastníků akce."

Andy: (zvedne se) "Já už se na tebe nemůžu dívat, Geralte. Pojď se mnou, možná budu mít něco v laborce." (odejde)

(Geralt se tak nějak víceméně odplouží za ním; Vědmi s Erikem zůstávají nadále v kuchyni)

(chvíli jen tak potichu sedí)

Erik: "No nekoukej tak. To nám snad mělo dojít hned, že za tím bude vězet Marigold se Zoltanem."

Vědmi: (mávne rukou) "Ále… to je mi celkem někde, kdo ho tak zřídil. Pro mě za mě ať si chlastal třeba s celým Divokým honem, je to dospělý chlap a má vědět, že z toho bude bolehlav. S Vesemirem souhlasím téměř ve všem a ani teď nehodlám dělat výjimky. Nepiješ, nelituješ. Ale to není to, co mě tu žere."

Erik: "Tak co tedy… Nech mě hádat - dělala sis na Marigolda zálusk sama?"

Vědmi: (smrtelně vážně) "Teď mi řekneš, že to byl jenom chabý pokus o blbý humor, jinak ti dávám deset vteřin. Drogo mi před týdnem vytahal zpoza sporáku všechny nože, který tam napadaly."

Erik: (zvedne před sebe ruce v obranném gestu, lehce se usmívá) "Klid, klid. Jak říkáš, je to blbý humor. Ale s Marigoldovou osobou to má co dělat, non?"

Vědmi: "Vždyť jsem na toho šmejda v rámci možností hodná a už tak rok jsem mu do očí neřekla, že je to trubka nebo děvkař, případně oboje dohromady. Ze srandy ani na vážno. A on mi ani nepošle pozvánku!"

Erik: "Takže tě trápí jenom tohle?"

Vědmi: "Tsk, že prý jenom. Hm… myslíš, že je to kvůli tomu, jak jsme mu tak tři roky nazpět ukradli loutnu a pak mu ji posílali po strunách?"

Erik: "Na naši - a tvou zvlášť - obranu musím říct, že tě tehdy dost nevybíravým způsobem balil. A tohle byla celkem adekvátní odplata. Já si spíš myslím, že si pamatuje, jak jsme ho za podobný prohřešek těmi strunami svázali a Nuada s NoNamem mu potom záměrně falešně zpívali Dornishman's Wife. Mám dojem, že ses nám v tom ani nepokoušela bránit."

Vědmi: (zamyslí se) "No jo… Nebo že by proto, jak jsem mu jednou na hlavu vylila z patra zbytky staré polívky, protože mi zpíval pod oknem?"

Erik: "Když nad tím tak přemýšlím… my toho chudáka pěkně šikanujeme, jen co je pravda."

Vědmi: (teatrálně) "Život ve skupině tvořené převážně záporáky mne kazí!"

Erik: "Sám sebe vidím spíše jako antihrdinu a i o tom bych se dokázal pohádat. A nedělej ze sebe oběť, nejsi právě nejnevinnější. Dovoluji si poznamenat, že některé z těch nápadů pocházely ze tvé ctěné hlavinky."

Vědmi: "Cha! Taková urážka! Kdyby tu byl Andy, určitě by se mě teď zastal!"

Erik: "Jenže Andarien je případ mimo soutěž. Popravdě řečeno, nejsem si ani jistý, jestli by…"

Vědmi: (s trochou autorské provinilosti v hlase) "Tak to pozor, aby ses nedivil. Měl v životě chvíle, kdy bys mu nechtěl přijít pod ru-"

(v kuchyni se opět otevře portál)

Vědmi: (praští dlaněmi do stolu) "Tak ale už! Co je tohle za manýry, dělat mi z kuchyně přestupní…"

(z portálu vyjde Yennefer, která nevypadá právě nadšeně)

Vědmi: "… stanici. Ranko?"

Erik: "Eeh… bonjour, madame Yennefer?"

Yennefer: "Kde je?!"

Vědmi: (okamžitě otočí letáky popsanou stranou dolů a rychle se snaží zamluvit Geraltovu nepřítomnost) "Upřímně? Takhle brzo jsme tě fakt nečekali! Vůbec nikdo tě tu takhle brzo nečekal! Já myslela, že jste domluvení až na večer! A tipla bych, že ani Gery s tím zrovna nepočítal… Vždyť teď zrovna šel… šel…"

Yennefer: "No?!"

Erik: "Do sprchy!"

Vědmi: "Pro kytku! (podívá se na Erika) (trochu zoufale) Počkej, do sprchy chtěl jít až po odpoledním kafi!"

Erik: "Ty počkej! Květiny se chystal vyzvednout až potom, co se umyje!"

Vědmi: "Ajaj!"

Yennefer: "Kdybyste nekecali, já o tom jeho naložení do lihu moc dobře vím. Když jde o toho pitomého barda, co by asi dělali jiného? Vyvolávali džina?!"

Vědmi: (uchechtne se) "Jó, gin v tom asi byl." (jen tak mimochodem odsune hromádku letáčků z čarodějčina dohledu)

Yennefer: "Co to máš?"

Vědmi: "É… to nic, jsem si kreslila… trochu…"

Yennefer: (posadí se za nimi) "Měl se mi hlásit, jakmile by došel z té Marigoldovy rozlučky. No nemyslete si! Po tom pogromu v Rivii o něj mívám strach!"

Erik: "Tak tohle náš milý vědmák zrovna nedomyslel, uznávám. Ale proč jsi se po něm nešla podívat, co já vím, na Kaer Morhen třeba?"

Yennefer: "Předpokládáš, že jsem tam nebyla? Hned napoprvé! Vlastně ne, napodruhé, nejdřív jsem si pro něj chtěla dojít do toho Marigoldova podniku v Novigradu. Zoltan ze mě měl málem smrt. Nicméně, tam mi řekli, že Geralt už dávno odešel, a odkázali mě právě na Kaer Morhen."

Vědmi: "Tohle se nám slušně rozjíždí. Dáš si kafe? Že se vůbec ptám. Černý s mlíkem asi, co?"

Yennefer: (stroze přikývne a pokračuje) "Když jsem viděla, jak dopadli Lambert s Eskelem, tak nějak mi to naznačilo, že ten můj na tom nebude jinak a že dost pravděpodobně ani nebude ve stavu, aby šel řešit nějaké zakázky. A jelikož jsou jen tři místa, mezi nimiž poslední dobou pravidelně pendluje, a tvůj dům je to třetí z nich, byla by moc velká náhoda, kdyby se nevrátil ani sem! (povzdechne si) Mě už z toho chlapa jednou trefí, vážně…"

Erik: "Podle mě jsi na něj moc tvrdá."

Vědmi: "No ano, ten chudák si to dneska úplně nezaslouží. Nebudu se ho zastávat, má svoje mouchy, ale dneska mu advokáta klidně dělat budu."

Erik: "Nejspíš ti jen zapomněl dát vědět, to se stává i lepším, ehm…"

Vědmi: (šťouchne fantoma do žeber) (polohlasně) "Ty moc nemel, jinak tě udám u Maríi."

Erik: (ledabyle mávne rukou) "Ona už zase plácá z cesty, to se tady stává poměrně často, neposlouchej ji, bude ti líp. Ale co jsem vlastně chtěl říct, než mi do toho skočila? Á, jistě. Že se zapomněl nahlásit. A jak jsem řekl, to se stává. Víš co, neví, kde mu hlava stojí - to vaše výročí, žení se mu kamarád… A když už jsem u toho, jasně, napil se. Ale jen trochu a domů přišel brzo!"

Vědmi: (chytne se improvizovaného alibi) "Ten maskovaný exot má pravdu! Máš tři svědky, že sem fakt dorazil!"

Yennefer: (lehce ironicky) "Ne že bych zrovna vám dvěma nevěřila… ale toho třetího máte kde?"

Erik: "Andarien Ethereasil, určitě ho znáš."

Yennefer: "Ten půlelfí alchymista, se kterým čas od času obchoduju? (zamyšleně) Pravda, to je celkem důvěryhodná osoba, ačkoli…"

Vědmi: "No přesně! Gery je s ním teďka dole v laborce, ani kafe si neuvařil. (okatě hraje ublíženou) A ani mě tam nechtěli pustit, to bude nějaký překvápko určitě."

(ozve se zvuk otevíraných dveří a k osazenstvu kuchyně se v okamžiku připojují Andy a Geralt, druhý zmíněný v značně střízlivějším stavu, než když prve vyběhl z portálu)

Vědmi: "Á, bezva, takže teď jsme tu konečně všichni, kterých se tahle situace nějak týká!"

Geralt: (patřičně překvapeně) "Yen! Co ty tady? Takhle brzo jsme tě tu nikdo nečekali…"

Erik: (hodí očkem po Vědmi) "Kde já už tohle dneska jenom slyšel?"

Yennefer: (zvedne se od stolu, založí si ruce v bok) (překvapivě klidně) "Geralte z Rivie."

Vědmi: (ke zbývajícím dvěma) (napůl vážně) "Ajaj, řekla mu celým jménem, tady budou padat hlavy."

Yennefer: "Měla jsem za to, že jsi dospělý a samostatný chlap. A že víš, co znamená, když se na něčem dohodneme."

Geralt: (jde mu vidět na očích, že by tam raději nebyl)

Andy: "Tak… já abych raději šel, nejsem si jistý, jestli jsem uhasil kahan…" (velmi diplomaticky se chystá vyklidit pole)

Erik: "Ne, ne, počkej, tohle ještě bude zajímavé."

Yennefer: (nerušeně pokračuje) "Ostatně, z nějakého důvodu jsem si taky myslela, že jsi dokonce zodpovědný. A ty jsi zatím horší než ta naše mladá. Ona alespoň NAPÍŠE, když se někde zdrží, a ví, kdy se bude asi vracet."

Geralt: "Ale…"

Yennefer: "Ještě jsem neskončila! Tuhle máš za to, že o sobě ani neumíš dát vědět!" (vlepí milému vědmákovi pořádný pohlavek)

(Geralt, jelikož sám ví, že si ji zasloužil, facku přijímá důstojně, pěkně po zaklínačsku)

(zato dvě třetiny přihlížejících reagují značně přehnaně)

Vědmi: (velice přehrávaně si zakrývá oči) "Ouuu!"

Erik: (s extrémně falešnou starostlivostí v hlase) "Jej, to mohlo bolet…"

Yennefer: "A tuhle…"

(teď už se na nejhorší připravují úplně všichni - Vědmi dokonce nad míru své obvyklé lásky k cizímu neštěstí)

Yennefer: (aniž by to kdo čekal, překvapeného Geralta políbí na tu samou tvář, kam ho předtím praštila) "… máš za to, jak se i po těch letech, co jsme spolu, snažíš. Jsem ráda, žes na naše výročí nezapomněl. Nicméně (kritickým okem si svého milého prohlédne od hlavy k patě) ta pozvracená košile ti lehce kazí alibi."

Andy: (směrem k zaklínačovi) "Chystal jsem se tě na to upozornit, ale nestihl jsem to."

Yennefer: "Inu, teď to ničemu nevadí. Doufám ale, že se do večera dáš do pořádku. Protože pokud ne, Triss mi od minula dluží víno, takže mám i alternativní program. (jako by nic si otevře portál) Uvidíme se později. (vkročí do portálu a zmizí)"

(chvíli se nic moc důležitého neděje)

Geralt: "Dobře, uznávám, dělám chyby. Můžeš se přestat smát, Vědmi."

Vědmi: (utírá si slzy od předchozího akutního záchvatu smíchu) "Promiň. Už… hehe… jsem v cajku, jo…"

Geralt: "Takže… nejdřív teď asi půjdu hodit tuhle hrůzu na vyprání. (svlékne si špinavou košili) A hned potom…"

Erik: "Pozor na ten fanservis, ať nám nezabiješ domácí."

Vědmi: (maličko se červená) "Tsss."

Geralt: (jen se uchechtne a s košilí přehozenou přes rameno odchází z místnosti)

(ráno… tedy brzké dopoledne rychle nabývá předchozího klidu; osamělé trio se vrací ke svým už ne zrovna nejteplejším nápojům)

(náhle se otevře další portál a z něj vypadne náhodný mladý nilfgaardský voják)

Vědmi: (prudce vstane) "Já už se na to fakt vykašlu!"

Náhodný nilfgaardský vojáček: (s počínajícím záchvatem paniky se rozhlíží okolo sebe) "T-tohle není Wyzima…?"

Erik: (značně sarkasticky) "No nene, jak jsi to jen uhodl?"

NNV: (úplně v háji) "U velkýho slunce! Takovej průser! Co mám teď dělat?! Vůbec nevím, jak se tam ten portál objevil! A proč zrovna přede mnou? Generál Voorhis mě zabije, jestli se kdy dostanu zpátky!"

Andy: "Uklidni se, chlapče, s ním se možná známe. Je asi takhle vysoký, nazrzlý, má rád koně…?"

Erik: "A svého času se nám ometal kolem Vědmi, přece!"

Andy: "No jistě! Neboj se, příteli. Vědmi ti to u generála Voorhise ukecá, moc dobře se spolu znají. (dělá mu potíže skrýt lehce potměšilý úšklebek; Erik se o to ani nesnaží)

Vědmi: (uraženě) "JEDNOU jsme spolu šli v Novigradu na blbý víno! JEDNOU! Vy z toho taky hned děláte kdo ví co! A vůbec, stejně bych tam bývala nejradši nešla! Vypadal, jako by si dělal naděje, že půjdeme ještě někdy…"

Erik: (škodolibě) "To je přesně ono!"

NNV: (celou situaci sleduje značně zmateně)

Vědmi: (teatrálně rozhodí rukama, protože to jí fakt jde) "Tak dobře, no! Já to udělám! Já se teda obětuju a půjdu vysvětlovat, že to nebylo zběhnutí ani vlastizrada! Ale jestli mě zas začne nabalovat, padá to na hlavy vás všech, co tu teďka jste! (o něco mírněji na chudáka vojáčka) A ty si sedni, stejně ze sebe předtím musím udělat trochu člověka a to bude zas na dlouho. Dáš si kafe?"