Vzpomínka na staré časy 2

Ahojte.

Několik dní jsem sem nic nepřidávala (čehož si zajisté nikdo nevšiml, protože sem chodí dost málo lidí), protože nám zdechl disk. Nevím, co se přesně stalo, ale možnou verzí je, že ho sežral antivir. OK, to je asi trochu blbost, ale já se s tím spokojím. Hlavně proto, že jsem tam neměla nic důležitého. Jen těch několik slibně rozehraných příběhů v The Sims. Bude to na dlouho, všechno dělat odznova...

Ale zpět k tématu - přicházím s druhou částí "Vzpomínek".

Teď už se to trochu rozjede a řekla bych, že vy, kdo jste četli minulou část, budete i překvapeni :D

Pozor - dnes i s obrázkem!!

---

Kitty: "Počkej, teď tě trochu nechápu. Jak to myslíš?"

Goebbels: "Minulý měsíc na něj v Čechostánu spáchali atentát."

Kitty: "Bože! A jak... co... přežil to?"

Goebbels: "Eh, jistě. Ale já osobně bych mu moc šancí nedával. Slyšel jsem, že to bylo docela zlé. A navíc je to hajzl."

Kitty: "Přestaňme ho řešit a vraťme se zpět k nám dvěma"

Goebbels: "Jistě. Podruhé jsme se viděli o pár měsíců později, na premiéře toho tvého filmu."

Kitty: "Zase jsi se na mě díval. Ale ne na mě na plátně. Na tu opravdovou (úsměv)"

Goebbels: "S vlasy nakrátko ses mi líbila ještě víc. Vlastně se mi líbíš pořád. Celou dobu jsem si připravoval, jak tě oslovím. Abych zase nepromarnil skvělou šanci. A pak..."

Kitty: "... v tom baru! Neměla jsem co dělat, tak jsem se chtěla něčeho napít. A najednou ses tam zjevil ty... (zasněný pohled) Na sobě jsi měl ten samý bílý kožený kabát co dnes."

Goebbels: "Jak to vypadá, bílá je naše šťastná barva."

(návrat do minulosti)

barman: "Čím mohu posloužit, krásná dámo?"

Kitty: "Jen něco lehčího. Jaké máte víno?"

barman: "Mám tu jedno portské, výborný ročník."

Kitty: "Skvělé. Tedy jedno..."

Goebbels: (za Kitty) "Dvě. A platím já."

Kitty: (otočí se) "Ale… to přeci nemusíte. Je to od vás sice hezké, jenže…"

Goebbels: "Je snad něco špatného na tom, že se chci něčeho napít s krásnou dámou?"

Kitty: (začervená se) "No, nic špatného na tom opravdu není…"

(o pár vypitých skleniček později - Kitty je značně uvolněná a v dobré náladě)

Kitty: (rozesmátá) "Jak ty to děláš, Josephe, že se ti daří ženský takhle snadno svádět??"

Goebbels: (lehký úsměv) "Tomu bys nikdy nevěřila."

Kitty: "Tedy, né že by se mi tohle nelíbilo, ale…přece to nejde. Vždyť máš ženu. A děti."

Goebbels: "Můžu se rozvést. A děti jí nechat v péči."

Kitty: (fascinovaně zírá)

Goebbels: (položí jí ruku na stehno a kousek jí povyhrne sukni) "Kvůli tobě všechno…"

Kitty: (zahihňá se a nechá ho, ať si dělá co chce)

Goebbels: (začne Kitty líbat, mezitím si trochu pohrává s jejím podvazkem)

(zpátky v přítomnosti)

(Kitty a Goebbels se ve vášnivém obětí líbají, najednou se od sebe odtrhnou)

Goebbels: (pro případ, že by to někdo viděl, se snaží vše uhrát do autu) "Ah… omlouvám se. Byl jsem už myšlenkami u své ženy, vždyť víš…(nervózně se zasměje) "

Kitty: (ledový pohled, všechna vášeň pryč) "Ty jeden mrňavý…(jednu mu vrazí)"

Goebbels: (chvíli překvapeně hledí) (naštvaný tón) "Ženská bláznivá, co si sakra myslíš, že děláš?!"

Kitty: (neméně rozčileně) "Nejprve mi tu tvrdíš, že by se ti líbilo, kdybychom se k sobě zase vrátili a teď tohle? Rozmysli si, co vlastně chceš, prcku!"

Goebbels: "Běhno!"

Kitty: "Hnusný lháři!"

Goebbels: "Poloviční židovko!"

Kitty: "Nenechám se tu urážet od chlapa, který je o hlavu menší než já! Nepočítej s tím, že si se mnou ještě kdy vrzneš, Josephe!"

Goebbels: "Po tom ani netoužím, Kristino!"

Kitty: (zasyčí) "Chcípni!"

(každý odejde na jinou stranu)

*

Z toho plyne jediné - kdo říká, že když se napíše "nedělá to dobrotu", znamená to automaticky konec v posteli? :D

***

A teď slíbený obrázek - Kitty, 1934, první setkání s Goebbelsem

Na příště se můžete těšit na pár obrázků s Irmou a jeden speciál z tábora :D A taky bych už konečně měla udělat fotoreportáž o Birkenau a fotobonzaci ze Žlebů. Ach, to je práce... :D

Tak... hodně štěstí v novým školním roce a pamatujte - nebuďte jako já a nespěte v hodinách! :D