Lidská blbost aneb V krytu

Co jsem se vrátila z exkurze do Auschwitzu, začala jsem se o tématiku druhé světové, konkétně koncentráků, víc zajímat.

A moje mamka (osoba mně z nejmilejších) mi doporučila, ať si přečtu Jiskru života od E.M. Remarquea.

PANEBOŽE a TY-TAM-DOLE taky! Ta knížka mě neuvěřitelně chytla! Strašně jsem ten děj prožívala a málem jsem zůstala celou noc vzhůru, když Berger málem umřel při službě v krematoriu... ehm, to jsem odbočila od původní myšlenky. HODNĚ odbočila.

No a když jsem to dočetla, neuvěřitelně vyjukaná co že se to sakra stalo, začala jsem okamžitě vymýšlet svou verzi (nepíšu "parodii". Protože to parodie NENÍ). A vymyslela jsem k tomu jednu jedinou postavu.

Devětadvacetiletou esesačku Irmu Fawllerovou, která je vzhledově prototypem árijské Němky, ale chováním... ehm... Jejím největším zlozvykem je, že hodí kouřit za plynovou komoru.

Dobrá... ona není tak úplně esesačka. Tedy spíš není pravověrná nacistka. Nicméně, je to postava s nejkomplexnějším životopisem, kterou jsem kdy vymyslela. Někdy to sem dám.

A včera, když jsem Jiskru sjížděla zatím potřetí, mě napadla taková strašná blbost :D

Irma a další "personál" koncentráku z Jiskry v protiletadlovém krytu :D Vzniklo to tak zničeho nic, prostě jsem u pasáže s bombardováním vymyslela děsivě stupidní kec, a bylo to na světě.

Tři lidi mě přemlouvali, ať to sem dám :D (děkuji, Mariko, Klér a Mary)(takže jestli si z četby tohoto... ehm... odnesete nějakou újmu, děkujte jim!) :D

...

Následuje menší popis postav, které dostaly v tomto (pa)útvaru větší role (POZOR! Všechny charaktery jsou velmi přehnané a zesměšněné. Nic proti originálnímu úmyslu)(Vědmi 2020 - předchozí bordel v postavách zdá se aspoň částečně napraven):

Irma Fawllerová - má OC. Nedobrovolná esesačka, třikrát převelená z koncentráku do koncentráku kvůli zlozvyku kouření za plynovou komorou. Trpící mimo jiné nezvladatelnými záchvaty vzteku, které si vylévá na spolupracovnících (nikoli na vězních)

Neubauer - velitel tábora, trochu ujetý na kytky a operu (to s tou operou nevím, domyslela jsem si to)

Weber - Irmin nesmiřitelný nepřítel. Celkem nesnesitelný a... a tak vůbec. Co se hierarchie týče, je těsně za Neubauerem.

Breuer - vyžívá se v mučení vězňů v mrňavých "bunkrech" (místnost, kde si nemůžete ani lehnout, ani sednout a už vůbec se tam nedá stát)

Steinbrenner - nováček, ze kterého mají všichni srandu, mimo jiné vhodný objekt k šikaně

Niemann - nevím, proč jsem ho tam dávala :D V knize moc prostoru neměl, tak o něm moc nevím. (ale možná si ho nepamatuješ, žeano?)

Schulte - má na starost dohled nad pracovními komandy v krematoriu (ti prohlížejí, zda nemají mrtví zlaté zuby nebo tak něco). Ví všechno o všech a nikdo neví, kde na to chodí

...

Nezdržujme, začněme :D

Lidská blbost aneb V krytu

Všichni jsme lidé. Navzdory všeobecnému přesvědčení jimi byli také nacisti*. A lidská blbost je nekonečná...

---

(teplé jarní odpoledne, v koncentračním táboře Mellern se nic neděje - arbeitskommanda jsou pryč, v "malém táboře" nechce nikdo lézt chlapům na strážních věžích na mušku. Irma se překvapivě vyvaluje v květinovém záhonku. Klid přeruší sirény z blízkého městečka, varující před náletem)

Irma: (zvedne se) "Co to je?"

Breuer: (běží okolo, všimne si Irmy, takže zabrzdí) "To je nálet! Zachvilku jsou tady! Musíme se schovat!"

Irma: "Kde?"

Breuer: "Přece v krytu!"

Irma: "A ten je…?"

Breuer: (chytne ji za ruku) "Pojďte se mnou, ještě to tu neznáte! Rychle!"

Irma: "Se aspoň zapnu, ne?"

Breuer: (nechápavě) "Proč?"

(v krytu)

Irma: (praští se o trubku) "Jau! Kterej blboun tohle realizoval?"

Breuer: "Na mě nekoukejte, to vedení…"

Weber: "Jo, tohle je běžný typ krytu, který se používá VŠUDE"

Irma: (znechuceně) "Eh… on je tu taky?"

Weber: "Vzhledem k okolnostem a tomu, že tohle je jediný kryt tady v táboře… ano, jsem tady taky."

Irma: "Tak to doufám, že tenhle nálet bude krátkej…"

Jeden z těch na strážních věžích: "Hlásím… (praští se o trubku) AU!... že jsem poslední!"

Weber: "Sakra! Já zapomněl, jak je tenhle kryt malej!"

Breuer: "Mám nápad. Co kdybychom někoho narvali do tamhletoho rohu? Bylo by tu víc místa!"

Irma: "Dobrá. Volím Steinbrennera!"

Steinbrenner: "Proč mě?!"

Irma: "Takže - jste z nás nejmenší, pro ten roh dokonalá velikost. Navíc jste ošklivej, výbušnej a taky máte z nás pravděpodobně nejnižší hodnost, což nám umožňuje nad vámi machrovat. Chlapce na stráži potřebujeme a když se v tom rohu udusíte vy, nebudete nikomu scházet, protože vás nemá nikdo rád."

(ticho)

Breuer: "Takže na tři. Raz..."

Steinbrenner: "Ne! To nemyslíte vážně, že ne??"

Breuer: "Dva…"

Steinbrenner: "Já už vím! Tohle je jenom fór, žeano?"

Breuer: "Tři! Na něj!"

Steinbrenner: "Hej, co to… mmpff!" (je narván do rohu)

Irma: "To bychom měli. Máte pravdu. Je tady o trochu víc místa… (protáhne se, omylem shodí Niemannovi brýle) Ježš, sorry!"

Niemann: (na kolenou na zemi hledá brýle) "To nevadí, nemůžete za to. Hej! Neviděl někdo moje…"

(ozve se křupnutí)

Niemann: "… brýle?"

(po chvíli)

Weber: "To není možné! Oni nás bombardují! A než bude mít tady Fawllerová nějakou vtipnou připomínku - tohle je prvně! Vždycky jenom přeletí a pokračují směrem na Hannover a Berlín!"

Irma: (rozčileně) "A proč bych měla být vtipná? Uvědomujete si, že tam nahoře je spousta lidí?!"

Niemann: "Jakejch?"

Irma: "Vy jak jste slepej, tak jste blbej, co? Myslím tím vězně, samozřejmě! Co mají ti chudáci dělat, když je tady jen JEDEN STUPIDNÍ MRŇAVEJ KRYT, kde je navíc narváno jako v plynové komoře!?!"

Weber: "Proboha... tak dlouho pracujete v koncentrácích a máte s nimi SOUCIT? Vždyť je to všechno akorát špína…"

Irma: "A dost! Jdu ven! Nebudu tady s bandou zatracenejch rasistickejch antisemitů a… tak ne. Zůstanu tady, ale jenom proto, že nevím, kde jsou dveře."

Breuer: "Měla byste mi sednout na klín, slečno Fawllerová. Bude to bezpečnější."

Irma: "Jestli je to jen chabá výmluva, jak mi sahat na zadek, zůstanu stát."

Breuer: (smutně) "Tak dobře, zůstaňte teda stát..."

(vypadá to, že vše bude v pořádku, když tu…)

Weber: "NE! Chcíplo světlo!"

Irma: (ironicky) "Opravdu? Nevšimli bysme si..."

(po chvíli)

Irma: "A dost! Kdo z vás to na mě šáhl?"

Esesáci v blízkosti Irmy: "Promiňte..."

Irma: "Au! Kterej idiot mi to stoupl na nohu?"

(ticho)

Irma: "To snad není možný... když se ptám, kdo mi málem rozdrtil nohu, to jste všichni potichu, ale když chci vědět, kdo mě ochmatával, to se můžete přetrhnout, co?"

Neubauer: "Tak co kdybyste se přestali chovat jako rozjívení puberťáci?!"

Irma: (kniknutí) "Herr Obersturmbannführer, vy jste tu taky?"

Neubauer: "Na tohle nebudu reagovat… Mimochodem, cítím fialky. Tak se přiznejte, kdo se mi to zase válel v kytkách?"

Irma: "Ehm…to Weber!"

Weber: "Fawllerová, já vás jednou asi zabiju, až to budete nejmíň čekat."

Irma: "Pozdě. Prozradil jste mi, že mě chcete zabít. To znamená, že jste ztratil moment překvapení. To znamená, že to čekat asi BUDU. To znamená, že jste asi totálně pitomej."

Weber: "Scheisse…"

Niemann: "HA! Takovej stěr!"

Weber: "Vy můžete bejt akorát rád, že nevidím, kde stojíte. Jinak bych vám už dávno takovou střelil, že…"

Irma: "Pane bože, já chci ven…"

***

* - nemám v úmyslu nijak nácky ospravedlňovat!

Pokud se vám tato... ehm... líbila, můžete se těšit na pokračování, protože celkem to má ve wordu tři strany :D