Cesta do Anglie - část 21

Dnes o jedné SMSce, hře na "Titanic", praktické zkoušce na řidičák a opakujících se vtipech :D

---

(na trajektu) (23:59)

B: (píše SMSku bratrovi) "Titanik vyplul :D"

Odpověď: "Ty jsi blba! Musel jsem si odskocit pro mobil a Liz si ted mysli, ze jsem milenec na baterky!"

B: (s vyděšeným výrazem zase něco píše) "UH! Tak to jsem vedet nemusela o_O"

(na palubě)

Vědmi: (sedí u okna, poněkud zelená)

T: Co ti je? (přisedne naproti ní)

Vědmi: (kníká) Já si zapomněla vzít prášek proti nevolnosti...

T: (obejme ji) To bude v pohodě...

Marika: Ehm... kocure, co jí to děláš?!

T: Ona říkala, že je jí blbě!

Marika: Utěšování Vědmi mám na starost já! Padej pryč!

Vědmi: Snad jsi zase něco nekouřila...

Marika: (jde z ní cítit marjánka) Ne-e!

(na horní palubě si Nuada a Blondie hrají na nejslavnější scénu z "Titaniku")

B: Jestli mě teď pustíš...

N: Neboj, držím tě za pásek.

B: (hystericky) Děláš si srandu?? Vždyť ten drží jen silou vůle!

N: Promiň! (posouvá ruce nahoru) Řekni mi, až TAM budu. Já to po hmatu nepoznám...

B: Ty jsi ale pitomec...

S: (zjeví se tam společně s Lusíím) Kdyby ses přidal k nám, elfe, nic takovýho bys řešit nemusel...

B: (najednou má v ruce revolver) Odstupte tři kroky od mýho snoubence, nebo to do vás vypálím!

L: Vždyť to byl jen návrh...

B: Počítám do tří! Jedna...

S: Jestli budeš počítat jako Lusíí, umřeme dřív stářím...

B: Dva...

N: Radši jděte, ona to myslí vážně. Učil ji to její bratr.

S: Počkej, není to ten, co je vysazenej na menšinově orientovaný?

N: (kývne)

S: Ale vždyť my už byli na odchodu, žeano Lusíí?

L: Jo jo. Já si stejně ještě musím odskočit přičarovat si čistý spodní prádlo...

(oba zmizí stejně jako se objevili)

N: Jde z tebe strach, víš to?

B: (potěšeně) Joo...

N: (pohladí ji) S tebou už se nemusím ničeho bát, že?

B: (kývne)

(zpět v autobuse)

(nikdo neví, jak se stalo, že spousta lidí/?/ hned usnula) (Blondie stále řídí)

B: To se mi zdá... Já ten řidičák snad nakonec dostanu!

(všichni mimochodem sedí jako předtím)

(asi o půl páté ráno)

Munkus: (už dvě a půl hodiny vypráví vtipy) A znáte ten o trpaslíkovi a...

Alice: (otráveně) Ano...

Munkus: A ten o těch dvou teplouších...

Marika: To není vtip, to je realita.

Munkus: A ten o pomeranči...

Viki: Ten jsem říkala já.

Munkus: A co ten o...

B: Už se docela opakuješ, víš o tom?!

***

Připomeňte mi, že nemám příště u něčeho takovýho pít kafe...