Cesta do Anglie - část 19

Radujte se, veselte se! Cesta do Anglie se vracíí! :D

Včera jsem byla u Mariky T. a konečeně, opakuji KONEČNĚ jsme to dodělaly! :D

Takže tu máte pokračování o tom, jak se Karel(řidič) zpil Luciusovou mangovicí a "účastníci zájezdu" museli nějak pořesit, jak se dostanou do přístavu v Doveru :D

---

(všichni víceméně v pohodě v autobuse)

Marika: (překročí Karla)

B: No, zajímalo by mě, jak se teď dostaneme do přístavu...

Vědmi: Chce to nějaké kreativní řešení...

N: Umíte někdo řídit?

L: Já kdysi řídil traktor...

S: Kde jsi proboha přišel k traktoru?

L: No to v létě u babičky...

Marika: (postrčí ho k volantu) Řídíš!

L: Ale já neumím značky!

A: Myslíš že někdo z nás jo?

Misto: To by se vyřešilo za jízdy, ne?

N: A nezapomeň, že musíš jet VLEVO! To je tam! (ukáže)

L: Vždyť jsem národností Briťák! Takový věci mám v krvi!

S: Ale taky jsi kouzlomrsk. K mudlovskejm dopravním prostředkům moc do styku nepříjdeš.

L: A...

Vědmi: Nezapomínej, jak dlouho žiješ v Čechostánu!

L: (pípne) Tak fajn...

(povede se mu nastartovat)

L: Ono to funguje!

(všeobecný jásot)

(o něco později) (autobus jede strašně rychle)

Vědmi: (natočená k oknu, něco tam kutí)

Marika: Co děláš?

Vědmi: (otočí se k ní, v ruce drží foťák) Chci si vyfotit tu hezkou anglickou krajinu...

Marika: (jukne z okna, vidí akorát rozmazanou skvrnu) Kterou?

Vědmi: ... a jak vidíš, moc to nejde...

(v Doveru)

L: A kurva...

Mac: Co?

L: Já nevím, jak se brzdí!

Mo: A ku...

Mac: Nesnaž se to doříct!

S: Takhle bránit dítěti v rozvoji...

Mac: (chystá se něco říct)

Verena: (přemůže veškerou nechuť a umlčí ho francouzákem)

Marika: Zkusíme vyřešit tuhle situaci nebo se budeme hádat?!

S: Hádat!

Viki: Drž hubu a nech ji mluvit!

Misto: Viki?

Jerrie: Ehm... víte někdo, jak se brzdí?

(ticho)

B: No já bych možná... brácha se mě to jednou snažil naučit...

Teazer: A nechceš mu zavolat?

B: Ale na to už není čas! Silnice za chvilku končí!

T: (zkoumá páčky) Možná by tohle... (zatáhne za jednu)

(autobus zastaví)(nejdřív je ticho, pak všichni začnou tleskat)

Verena: (odmění Tuggera pusou na tvář)

T: (omdlí)

Mac: (tváří se žárlivě)

Munkus: (vzbudí se) O co jsem přišel?

E: No, s Alicí jsi přišel o...

Munkus: (divoké gestikulování, ať Etcetera zmlkne) Neřeš to!

***

Prosímvás, noste nám kytky a plyšáčky před dveře naší hrobky :D