Meine Mäner

... aka Moji cápci. Anebo jinak - moji OBLÍBENÍ cápci. Anebo ještě ÚPLNĚ jinak - mužská část stálého obsazení Literárního piráta. To se totiž seběhlo následovně. Někdy v říjnu jsem si při letmé prohlídce kolejního pokoje uvědomila, že mu schází věc celkem podstatná. A sice něco, na co se příjemně kouká a co by mi ideálně mohlo viset na zdi. Jelikož plakátů obecně se mi poněkud nedostává (a ty, které by byly k užitku, mi tam už dávno visí), nedalo se jinak než se k tomuto cíli dostat svépomocí. Zkráceně řečeno - nakreslila jsem si značně stylizovaný portrét prince Nuady. Měl být jediný a poslední. Ale samozřejmě, to bych nebyla já, aby se mi to zase nevymklo z ruky. Takže samozřejmě, že nezůstalo jen u mého milovaného kluka ušatého. Který vypadá takhle, mimochodem: * Ono se to postupně nabalilo. Následoval Erik, fantom Opery: * Andarien Ethereasil, nám známý poloelfí alchymista (a jeden z mých OCs): * Khal Drogo (aneb jeden z mála důvodů, proč jsem ochotna zkouknout znovu první sérii Hr...