Vědmino teritorium

 Je tady říjen a to znamená co?  (teda kromě toho, že je venku zas hnusno, mokro a zima a barevný listí to zachraňuje jen horko těžko) (podzim, druhé nejhorší období prostě)  OC-tober, jasně! A tentokrát jsem ani moc nepřestřelila začátek měsíce, ha ha.  /1/ IN CREATOR'S CLOTHES (Huitzilli)  A začneme rovnou s mým oblíbeným zadáním a tady naším mladým talentovaným tanečníkem, yay.   *  /2/ FORMAL (Anderien Ettreasil)  Andy je profák na magičské akademii. A i když plesová sezóna je ještě daleko, je i tak na co se těšit.  *  /3/ WORK OF ART (Lilith)  jako Měsíc, 1902, Alfons Mucha  *  /4/ THEN X NOW (Liori)  Fun fact: U Liori v2009 jsem na ocas nezapomněla. Tahle verze ho nikdy neměla. Nejsem si každopádně jistá proč a obávám se, že to by věděla jedině jedenáctiletá já.   *  /5/ AS A BALLERINA (Gabrielle)  Bílá labuť tohle, Černá labuť tamto... Gabe je Havran, hehe.   *  /6/ CO...

 V dnešním díle vykrádání metaforických hrobů... tedy zkoumání starých kreseb, které by zasloužily lehce předělat, se vydáváme zatím nejdál po časové ose.  S Liori (potažmo Lio ri, jak jsem ji psala dřív) v této konkrétní kresbě už jsme se tu jednou viděli - v minisérii poeticky nazvané Otevíráme staré hroby .  Zas až tolik mi vzato kolem a kolem nevadí. Rozhodně není z toho nejhoršího, co jsem kdy vyprodukovala. Bylo mi tehdy tak jedenáct, což taky mluví samo za sebe. A vlastně se mi tahleta kresbička docela líbí... svým způsobem.  Poslední argument je taky částečně důvod, proč jsem se při překreslování chtěla držet původního designu tak blízko, jak to šlo. A hele, ono to není vůbec špatný.    Nic, odcházím poskládat tu chaotickou změť, které říkám "seznam na OC-tober '25" a kterou jsem rozhodně nedávala dohromady až dneska během pauzy mezi prohlídkami . Tschüs.  .  .  .  Tohle už tu bylo:  Pro srovnání: 2011 vs 2024  Pro srov...

 Ačkoli jsem se letos v létě zrovna extra nenacestovala, doma jsem taky neseděla.  Nejdůležitější je, že jsem nevynechala jednu ze svých nejoblíbenějších aktivit, tedy přechod konkrétní části Jeseníků. Tradiční verze sice bývá Šerák - Červenohorské sedlo - Praděd - Karlova Studánka, ale poslední dva roky jsme to s mamá lehce modifikovaly a přidaly nový výchozí bod: sedlo Skřítek.  Zezačátku tam sice je takové lehce nechutné stoupání (koho by to taky napadlo, že...) , ale jinak je to de facto až na Praděd nádherná hřebenovka. Letos jsme na ní dokonce vychytaly až výjimečně nízký "provoz" a skoro celá trasa byla celá naše.  Čímž se dostávám právě k těm cestám, o kterých kvákám v nadpisu.  * * * * *   * * *   *

 Dneska mám na programu další panenkový článek, ovšem trochu odlišný oproti běžnému "šitíčku".  V únoru se mi povedlo ulovit tuhle Picture Day Operettu (2013)  z druhé ruky v relativně slušném stavu a s cenou někde pod 300,- (bez poštovného). Jasně, chybělo jí toho docela dost, ale říkala jsem si, že to mě nemůže zastavit a udělám si z ní restaurátorský projekt.  Vlevo: co mi přišlo  Vpravo: čeho jsem chtěla dosáhnout      V prvé řadě bylo potřeba zbavit se lepidla, kterého bohůmžel měla plnou hlavu. To byl u MH gen1 - a vlastně celkově u panenek spadajících pod Mattel - tou dobou docela rozsáhlý problém, konkrétně u těch vyráběných v Indonésii. Po čase mělo lepidlo tendenci prosakovat ven, nechávat na vlasech nechutný mastný potah a v nejhorším případě se kvůli němu tvořily na hlavičkách panenek žluté fleky.  Zasedla jsem tedy k počítači a rozjela velké pátrání po nějaké funkční metodě, jak se lepidla zbavit, ideálně za použití něčeho, ...

 Jsem zpět! A tentokrát zase s klasickým šitíčkem.   Hned na začátek lehká obměna od klasických Rainbow High. Tak trochu Barbie Basics 2025: Model 02 ( Barbie Signature Basics 2025 Series 1 Doll 2 JBH71)   na mé Made to Move series 1:  * A zase zpátky k běžnému programu.  Ještěří minišukýnka z ponožky.   *  Minišaty ve stylu kimona ze zbytků hedvábí.  *  Coney Island Mermaid Parade , here we go!  *  Další svetrošaty, tentokrát i s funkční kapsou.  *  A jelikož dneska končí pride month, něco tematického - zavinovací sukně v barvách lesbické vlaječky . (no tak, je to přece RAINBOW High... he he he)  (je došitá hezky za tepla ) (ok, už toho nechám)  .  .  .  Střihy:  - zavinovačka: freestyle - šukýnka: CosmoMoore   - ostatní: LuvigaDolls   

 Takže jsem zas páchala nepravosti s jehlou. Už to tak bude.  Mimo jiných korálkových výrobků běžnějšího stylu (přijdou na řadu, bez obav) jsem se znovu pustila do výšivky. Zvolila jsem si za předlohu jednoho z nejmenších ptáčků na světě - i když to může být zavádějící, druh od druhu, známe to. Každopádně tahle brož je v podstatě v životní velikosti, vážně.  A mimochodem, věděli jste, že podle aztécké mytologie jsou kolibříci reinkarnované duše válečníků padlých v boji?  ... a zezadu.  A pozor.  Tentokrát si to trochu ozvláštníme přehledem procesu výroby:    *  Docela brzo jsem částečně přehodnotila barevné rozvržení.     *  *    .  .  .  Tohle už tady taky párkrát bylo:  Dívka s perlou  Můry  

 Necahual, majitelka hostince a svobodná matka dvojčat Sacnite a Huitzilliho, má za všechny ty roky "ve funkci" zkušeností s jejich sourozeneckými potyčkami a hádkami víc než dost. A právě jako zkušená máti má svůj vrh dokonale přečtený a ví naprosto přesně, jak na ně. *  Zpočátku mezi těmito dvěma kresbičkami nebyla nějaká větší souvislost, šlo hlavně o to, že jsem viděla na IG mikinu s tímhle potiskem a napadlo mě, že "haha, to na ně sedí jak prdel na hrnec."  Ale když se to vezme kolem a kolem... stejně dobře přesně tohle mohlo předcházet prvnímu obrázku:

 ... a umění napodobuje život.  Fig. 1 : kámen Coyolxauhqui   Fig. 2 : když konečně najdeš tu jednu polohu, která spolehlivě zahání křeče   Inu... obojí má svou spojitost s... řekněme... více či méně krvavými záležitostmi. (a co teprv na ztuhlý záda)(lahoda)

 No nene, Vědmi napsala nejen akademický bullshit, ale i povídku!  Po nějakých přibližně třech letech od nástupu na českou filologii a literaturu se mi zadařilo chytnout místo na kapacitně dost omezeném blokovém semináři tvůrčího psaní.  Podmínka získání zápočtu a tří kreditů? Povídka o rozsahu 4-5 normostran na libovolné téma. S tím háčkem, že se pak bude číst na konci semestru nahlas před zbytkem semináře. Jo, a že vyučující je ostřílený spisovatel. A taky to, že se mi něco, co by se dalo číst a nebyla to seminárka standardního střihu, povedlo naposled napsat tak před třemi lety.  Nakonec jsem ale přece jenom něco do Wordu vyplivla. Stavěla jsem na osobní zkušenosti: vzpomínce ze svého posledního Game of Thrones tábora. Konkrétním odkazům na fandom jsem se teda pochopitelně vyhnula.  A tak vůbec.  Jedem. Hlavně nenápadně      Luna bar Emmone by o sobě v životě netvrdila, že je kdovíjak zkušená šermířka – a dešifrátorka byla taky při nejlepš...

 Ten pravý Valentýn je samozřejmě až den následující, kdy jde čokoláda do slevy, duh .  Respektive  chicolatl. Stylově, že jo .  Přináším další párovou kresbičku , tentokrát poněkud... kulturně rozmanitější.