Vědmino teritorium

 Necahual, majitelka hostince a svobodná matka dvojčat Sacnite a Huitzilliho, má za všechny ty roky "ve funkci" zkušeností s jejich sourozeneckými potyčkami a hádkami víc než dost. A právě jako zkušená máti má svůj vrh dokonale přečtený a ví naprosto přesně, jak na ně. *  Zpočátku mezi těmito dvěma kresbičkami nebyla nějaká větší souvislost, šlo hlavně o to, že jsem viděla na IG mikinu s tímhle potiskem a napadlo mě, že "haha, to na ně sedí jak prdel na hrnec."  Ale když se to vezme kolem a kolem... stejně dobře přesně tohle mohlo předcházet prvnímu obrázku:

 ... a umění napodobuje život.  Fig. 1 : kámen Coyolxauhqui   Fig. 2 : když konečně najdeš tu jednu polohu, která spolehlivě zahání křeče   Inu... obojí má svou spojitost s... řekněme... více či méně krvavými záležitostmi. (a co teprv na ztuhlý záda)(lahoda)

 No nene, Vědmi napsala nejen akademický bullshit, ale i povídku!  Po nějakých přibližně třech letech od nástupu na českou filologii a literaturu se mi zadařilo chytnout místo na kapacitně dost omezeném blokovém semináři tvůrčího psaní.  Podmínka získání zápočtu a tří kreditů? Povídka o rozsahu 4-5 normostran na libovolné téma. S tím háčkem, že se pak bude číst na konci semestru nahlas před zbytkem semináře. Jo, a že vyučující je ostřílený spisovatel. A taky to, že se mi něco, co by se dalo číst a nebyla to seminárka standardního střihu, povedlo naposled napsat tak před třemi lety.  Nakonec jsem ale přece jenom něco do Wordu vyplivla. Stavěla jsem na osobní zkušenosti: vzpomínce ze svého posledního Game of Thrones tábora. Konkrétním odkazům na fandom jsem se teda pochopitelně vyhnula.  A tak vůbec.  Jedem. Hlavně nenápadně      Luna bar Emmone by o sobě v životě netvrdila, že je kdovíjak zkušená šermířka – a dešifrátorka byla taky při nejlepš...

 Ten pravý Valentýn je samozřejmě až den následující, kdy jde čokoláda do slevy, duh .  Respektive  chicolatl. Stylově, že jo .  Přináším další párovou kresbičku , tentokrát poněkud... kulturně rozmanitější. 

 Už je to tu zas!  A rozhodně ne naposled, protože mě to baví. Tak.  Na začátek tu mám letní šaty do stylu padesátých let. Sukně drží poměrně dobře sama od sebe, tak ani nepotřebují spodničku. *  Skok v čase o dekádu dál, budeme-li ignorovat telefon. *  Infinity dress!  Tedy... šaty, které by různým převázáním měly nabídnout teoreticky neomezené množství stylů a možností nošení. Zatím jsem s tímhle zkusila dvě. A aktuálně prezentovaná se mi rozhodně zalíbila víc. *  Tyhle šaty byly to nejsložitější, co jsem doposud šila. A jelikož mi přišly takové plané vzhledem k poměrně světlému odstínu použité látky, rozhodla jsem se na ně najeb ... našít hromádku flitrů. *  Pyžamo z pyžama, jehož zbytky jsem našla na půdě. Možná na ten kabátek našiju ze dva flitry nebo korálky jako napodobeninu knoflíků, ještě nevím. *  Tylová sukně, postupem tak trochu freestyle. Má asi osm vrstev (čtyři růžové, čtyři vínové) a pro jistotu ještě spodničku/minisukni, aby ...

 Yay.  Tradici novoročního kreslení už držím pár let a ani tentokrát tomu nebylo jinak. Pro jednou jsem měla nápad, čas a dokonce i chuť do práce (to vše zároveň!), takže jsem nečekala a rozhodla se jednat, protože - kdy se to zas povede, ne? Chvíli jsem se teda rozmýšlela, komu to přišiju. Dost jsem zvažovala Geralta a Yennefer, ale... nakonec to vyhrál úplně jiný pár.  A abych si to snad nedělala moc snadný. Od čeho je washi páska?   Jakožto předloha posloužilo: 

 Furt žijem! Já i blog! A stejně tak furt odmítáme skončit na šroťáku!  Čtrnáct, čtrnáct... co já jsem dělala, když mi bylo čtrnáct?  Vymýšlela blbosti, co jinýho. A ačkoli bych si tady teď ráda zalhala, že to už dávno není pravda... no, můžu si aspoň nakecat, že teď to dělám o něco sofistikovaněji. Možná ne v takové kvantitě. Zato kvalitně.  (hehe) ( kvalitně ) Proč to taky přehánět s vážností. Stejně to dělám v první řadě zrovna pro sebe.  Letos to výročí bude pojato opět poněkud literárně-pirátsky - v roce 20 14 (aha! Zase čtrnáct!) jsem totiž objevila A Song of Ice and Fire/Game of Thrones.  Takže toho využijeme:  (zdroj) A když říkám kvalitní, myslím tím kvalitní. Reklamace nepřijímáme.  Na finále dodatkem již tradiční Art vs Artist: 

 Nejradši bych se někam zašila já , co si budeme povídat. Nejlíp tak na nějakou chatu. Ale to tu jaksi nemám. Takže tohleto zašívání zůstane prozatím v rovině abstraktní.  A teď to konkrétní.  Pro začátek tu mám bodysuit, potažmo trikot/leotard. Suit yourself, ya know ... (a ven!) * Nedalo mi to, abych se nepokusila ušít tyhle šaty znova, tentokrát ve správné velikosti. A jelikož jistota je jistota, vzala jsem na ně zase kousek sametu, jelikož ten aspoň trochu pruží.  * V tomhle případě jsem dělala jen tu halenku - a sakra byly tumomenty, kdy jsem to chtěla komplet vyhodit z okna. Skoro (ale opravdu jen skoro) byla nad mé schopnosti... ale povedlo se mi ji dotáhnout do poměrně zdárného konce.  Ale na párání došlo taky.  *  Opět letmá vzpomínka na léto: * A na konec tu máme punčocháče zrecyklované z mých děravých silonek. Tady se fakt nic nevyhazuje... Pro zajímavost ještě pohled zezadu na švy. Hlavně rovně! .  .  .  Střihy: LuvigaDolls

 To mi letos teda "pěkně" vyšlo - tři díly, tři měsíce... Ale aspoň se můžu chabě utěšovat, že jsem to stihla do konce roku.  No jo, tomu se říká time management. /21/ SPORT CLOTHES (Kitty Devrees-Delacroix) *  /22/ WORKING (Venus)  Bordýlek na poličkách je vždycky zábava  (přinejmenším kreslit) (hledat v tom... to už je pak věc druhá) *  /23/ THE ONE WHO DIED (Yolihuani)  Ne snad, že bych zrovna tady neměla z čeho vybírat, he...  Yolihuani je matka Ahuiliztli. Zemřela při porodu, ale i přesto na svou dceru nadále dohlíží (jakožto cihuateotl ). *  /24/ HUMAN -> NONHUMAN (Esme)  Jako něco mezi kočkou siamkou a netopýrem. *  /25/ FORGOTTEN (Julia)  Další z velice kvalitních produktů třináctilété edgy Vědminky. Originál je někde v hlubinách blogu taky. Konceptuálně je to celkem průšvih, co si budeme. Po designové stránce až tak moc ne, ovšem backstory...  Nemám v plánu se k ní vracet, takže takhle zapomenutá nejspíš v ...

 KO-NEČ-NĚ jsem dodělala chybějící kresby a můžu už s víceméně klidným svědomím dojet letošní sérii, yay. Uznávám, zabralo mi to trošičku víc času, než jsem předpokládala (zvlášť s přihlédnutím, že zítra už je prosinec a já mám tady ještě říjen... no...).  Za tímhle zdržením stojí hlavně to, že mezi 12.-16. říjnem jsem si zaletěla do Estonska a ačkoli jsem se nejdřív naivně domnívala, že to nějak dám všechno, nakonec jsem kreslení odsunula stranou s tím, že to dodělám později.  No jo, později se nám trošku protáhlo. Ale už to je hotový. A tak míň keců, víc obrázků: /11/ 1930s (Weron)  *  /12/ FIGHTING (Neves)    *  /13/ COSPLAY (Swiftlinna jako Bella Parker ) *  /14/ IN THE MORNING (Jemma Lassey)  "Rána bych zakázala!" ( Jemma L., arcimagička představená, autentické citáty )  *  /15/ HOBBY (Erich von Wirtheim)  „Já jsem tu vlastně tak trochu omylem. Táta na mě pořád – 'když tě tolik baví ty letadla, dej se k Luftwaffe....