Vědmino teritorium

 No nene, Vědmi napsala nejen akademický bullshit, ale i povídku!  Po nějakých přibližně třech letech od nástupu na českou filologii a literaturu se mi zadařilo chytnout místo na kapacitně dost omezeném blokovém semináři tvůrčího psaní.  Podmínka získání zápočtu a tří kreditů? Povídka o rozsahu 4-5 normostran na libovolné téma. S tím háčkem, že se pak bude číst na konci semestru nahlas před zbytkem semináře. Jo, a že vyučující je ostřílený spisovatel. A taky to, že se mi něco, co by se dalo číst a nebyla to seminárka standardního střihu, povedlo naposled napsat tak před třemi lety.  Nakonec jsem ale přece jenom něco do Wordu vyplivla. Stavěla jsem na osobní zkušenosti: vzpomínce ze svého posledního Game of Thrones tábora. Konkrétním odkazům na fandom jsem se teda pochopitelně vyhnula.  A tak vůbec.  Jedem. Hlavně nenápadně      Luna bar Emmone by o sobě v životě netvrdila, že je kdovíjak zkušená šermířka – a dešifrátorka byla taky při nejlepš...

 Ten pravý Valentýn je samozřejmě až den následující, kdy jde čokoláda do slevy, duh .  Respektive  chicolatl. Stylově, že jo .  Přináším další párovou kresbičku , tentokrát poněkud... kulturně rozmanitější. 

 Už je to tu zas!  A rozhodně ne naposled, protože mě to baví. Tak.  Na začátek tu mám letní šaty do stylu padesátých let. Sukně drží poměrně dobře sama od sebe, tak ani nepotřebují spodničku. *  Skok v čase o dekádu dál, budeme-li ignorovat telefon. *  Infinity dress!  Tedy... šaty, které by různým převázáním měly nabídnout teoreticky neomezené množství stylů a možností nošení. Zatím jsem s tímhle zkusila dvě. A aktuálně prezentovaná se mi rozhodně zalíbila víc. *  Tyhle šaty byly to nejsložitější, co jsem doposud šila. A jelikož mi přišly takové plané vzhledem k poměrně světlému odstínu použité látky, rozhodla jsem se na ně najeb ... našít hromádku flitrů. *  Pyžamo z pyžama, jehož zbytky jsem našla na půdě. Možná na ten kabátek našiju ze dva flitry nebo korálky jako napodobeninu knoflíků, ještě nevím. *  Tylová sukně, postupem tak trochu freestyle. Má asi osm vrstev (čtyři růžové, čtyři vínové) a pro jistotu ještě spodničku/minisukni, aby ...

 Yay.  Tradici novoročního kreslení už držím pár let a ani tentokrát tomu nebylo jinak. Pro jednou jsem měla nápad, čas a dokonce i chuť do práce (to vše zároveň!), takže jsem nečekala a rozhodla se jednat, protože - kdy se to zas povede, ne? Chvíli jsem se teda rozmýšlela, komu to přišiju. Dost jsem zvažovala Geralta a Yennefer, ale... nakonec to vyhrál úplně jiný pár.  A abych si to snad nedělala moc snadný. Od čeho je washi páska?   Jakožto předloha posloužilo: 

 Furt žijem! Já i blog! A stejně tak furt odmítáme skončit na šroťáku!  Čtrnáct, čtrnáct... co já jsem dělala, když mi bylo čtrnáct?  Vymýšlela blbosti, co jinýho. A ačkoli bych si tady teď ráda zalhala, že to už dávno není pravda... no, můžu si aspoň nakecat, že teď to dělám o něco sofistikovaněji. Možná ne v takové kvantitě. Zato kvalitně.  (hehe) ( kvalitně ) Proč to taky přehánět s vážností. Stejně to dělám v první řadě zrovna pro sebe.  Letos to výročí bude pojato opět poněkud literárně-pirátsky - v roce 20 14 (aha! Zase čtrnáct!) jsem totiž objevila A Song of Ice and Fire/Game of Thrones.  Takže toho využijeme:  (zdroj) A když říkám kvalitní, myslím tím kvalitní. Reklamace nepřijímáme.  Na finále dodatkem již tradiční Art vs Artist: 

 Nejradši bych se někam zašila já , co si budeme povídat. Nejlíp tak na nějakou chatu. Ale to tu jaksi nemám. Takže tohleto zašívání zůstane prozatím v rovině abstraktní.  A teď to konkrétní.  Pro začátek tu mám bodysuit, potažmo trikot/leotard. Suit yourself, ya know ... (a ven!) * Nedalo mi to, abych se nepokusila ušít tyhle šaty znova, tentokrát ve správné velikosti. A jelikož jistota je jistota, vzala jsem na ně zase kousek sametu, jelikož ten aspoň trochu pruží.  * V tomhle případě jsem dělala jen tu halenku - a sakra byly tumomenty, kdy jsem to chtěla komplet vyhodit z okna. Skoro (ale opravdu jen skoro) byla nad mé schopnosti... ale povedlo se mi ji dotáhnout do poměrně zdárného konce.  Ale na párání došlo taky.  *  Opět letmá vzpomínka na léto: * A na konec tu máme punčocháče zrecyklované z mých děravých silonek. Tady se fakt nic nevyhazuje... Pro zajímavost ještě pohled zezadu na švy. Hlavně rovně! .  .  .  Střihy: LuvigaDolls

 To mi letos teda "pěkně" vyšlo - tři díly, tři měsíce... Ale aspoň se můžu chabě utěšovat, že jsem to stihla do konce roku.  No jo, tomu se říká time management. /21/ SPORT CLOTHES (Kitty Devrees-Delacroix) *  /22/ WORKING (Venus)  Bordýlek na poličkách je vždycky zábava  (přinejmenším kreslit) (hledat v tom... to už je pak věc druhá) *  /23/ THE ONE WHO DIED (Yolihuani)  Ne snad, že bych zrovna tady neměla z čeho vybírat, he...  Yolihuani je matka Ahuiliztli. Zemřela při porodu, ale i přesto na svou dceru nadále dohlíží (jakožto cihuateotl ). *  /24/ HUMAN -> NONHUMAN (Esme)  Jako něco mezi kočkou siamkou a netopýrem. *  /25/ FORGOTTEN (Julia)  Další z velice kvalitních produktů třináctilété edgy Vědminky. Originál je někde v hlubinách blogu taky. Konceptuálně je to celkem průšvih, co si budeme. Po designové stránce až tak moc ne, ovšem backstory...  Nemám v plánu se k ní vracet, takže takhle zapomenutá nejspíš v ...

 KO-NEČ-NĚ jsem dodělala chybějící kresby a můžu už s víceméně klidným svědomím dojet letošní sérii, yay. Uznávám, zabralo mi to trošičku víc času, než jsem předpokládala (zvlášť s přihlédnutím, že zítra už je prosinec a já mám tady ještě říjen... no...).  Za tímhle zdržením stojí hlavně to, že mezi 12.-16. říjnem jsem si zaletěla do Estonska a ačkoli jsem se nejdřív naivně domnívala, že to nějak dám všechno, nakonec jsem kreslení odsunula stranou s tím, že to dodělám později.  No jo, později se nám trošku protáhlo. Ale už to je hotový. A tak míň keců, víc obrázků: /11/ 1930s (Weron)  *  /12/ FIGHTING (Neves)    *  /13/ COSPLAY (Swiftlinna jako Bella Parker ) *  /14/ IN THE MORNING (Jemma Lassey)  "Rána bych zakázala!" ( Jemma L., arcimagička představená, autentické citáty )  *  /15/ HOBBY (Erich von Wirtheim)  „Já jsem tu vlastně tak trochu omylem. Táta na mě pořád – 'když tě tolik baví ty letadla, dej se k Luftwaffe....

 V posledním článku se šily korálky. Dnes u práce s jehlou a nití zůstanu, tentokrát opět u té poněkud... běžnější. Kdysi jsem si pořídila v sekáči skinny rifle, ale ten přívlastek rozhodně neplatil jen o střihu nohavic. Naškubnout se mi je povedlo až moc snadno, ani jsem se nemusela moc snažit. A vzhledem k tomu, jak je ta látka tenká, zašívání byla ale sakra sysifovská práce, takže jsem pokusy o opravu vzdala. Kalhoty jsem ale z neznámého důvodu nevyhodila... a přišly vhodprávě teď, o několik let později.  Nejprve jsem chtěla zkusit ušít šukýnku pro Draculauru (která v současné generaci Monster High má jiný typ těla než ostatní ghúlky), ale stala se mi tu podobná situace jako minule s minišaty - jen jsem tentokrát asi vytiskla předlohu střihu ve špatném formátu a šukýnka vyšla o něco málo větší. Nevadí, jak ukázalo poučení z minula, stačilo pár úprav a hle, taky to funguje.  A potom, když už jsem je měla po ruce, provedla jsem něco, co by bylo možno nazvat kalhoty-cep...

 Vstávám z mrtvých! Zase!  Docela přiléhavé takhle okolo Dušiček. Teoreticky tu měl přistát spíš druhý díl letošního OC-toberu, ale tam to trošku vázne z technických důvodů, které vysvětlím, až na ně přijde čas. Dnesse podíváme opět pro jednou na korálky, k? /141/ Růžová cínie   Ano, nabízelo by se nazvat ji pouze "růžovou kytkou",ale lehčí upřesnění taky nemůže ničemu ublížit. *  /142/ Gizela  Kontext: úvod tohohle staršího článku . Náramky už mi v expozici nepraskají, takže jsme s mrtvou hraběnkou asi v pohodě, nevím. Doufám. Každopádně jsem se těmi reprodukcemi a nakonec i jejím portrétem inspirovala při výběru barevnosti pro tenhle konkrétní kousek. *  /143/ Tyrkysovo-růžový kontrast *  /144/ Téměř neviditelný *  /145/ Růžová vločka   *  /146/ High as kite  No jo, už jsem zas vtipná, až se mi z toho rolují ponožky. *  /147/ Korál(k)ovka *  /148/ Hvězdičky s měděnkou *  /149/ Fialky  Já vím, že takhle ty reáln...