Vědmino teritorium

 Jsem zpět! A tentokrát zase s klasickým šitíčkem.   Hned na začátek lehká obměna od klasických Rainbow High. Tak trochu Barbie Basics 2025: Model 02 ( Barbie Signature Basics 2025 Series 1 Doll 2 JBH71)   na mé Made to Move series 1:  * A zase zpátky k běžnému programu.  Ještěří minišukýnka z ponožky.   *  Minišaty ve stylu kimona ze zbytků hedvábí.  *  Coney Island Mermaid Parade , here we go!  *  Další svetrošaty, tentokrát i s funkční kapsou.  *  A jelikož dneska končí pride month, něco tematického - zavinovací sukně v barvách lesbické vlaječky . (no tak, je to přece RAINBOW High... he he he)  (je došitá hezky za tepla ) (ok, už toho nechám)  .  .  .  Střihy:  - zavinovačka: freestyle - šukýnka: CosmoMoore   - ostatní: LuvigaDolls   

 Takže jsem zas páchala nepravosti s jehlou. Už to tak bude.  Mimo jiných korálkových výrobků běžnějšího stylu (přijdou na řadu, bez obav) jsem se znovu pustila do výšivky. Zvolila jsem si za předlohu jednoho z nejmenších ptáčků na světě - i když to může být zavádějící, druh od druhu, známe to. Každopádně tahle brož je v podstatě v životní velikosti, vážně.  A mimochodem, věděli jste, že podle aztécké mytologie jsou kolibříci reinkarnované duše válečníků padlých v boji?  ... a zezadu.  A pozor.  Tentokrát si to trochu ozvláštníme přehledem procesu výroby:    *  Docela brzo jsem částečně přehodnotila barevné rozvržení.     *  *    .  .  .  Tohle už tady taky párkrát bylo:  Dívka s perlou  Můry  

 Necahual, majitelka hostince a svobodná matka dvojčat Sacnite a Huitzilliho, má za všechny ty roky "ve funkci" zkušeností s jejich sourozeneckými potyčkami a hádkami víc než dost. A právě jako zkušená máti má svůj vrh dokonale přečtený a ví naprosto přesně, jak na ně. *  Zpočátku mezi těmito dvěma kresbičkami nebyla nějaká větší souvislost, šlo hlavně o to, že jsem viděla na IG mikinu s tímhle potiskem a napadlo mě, že "haha, to na ně sedí jak prdel na hrnec."  Ale když se to vezme kolem a kolem... stejně dobře přesně tohle mohlo předcházet prvnímu obrázku:

 ... a umění napodobuje život.  Fig. 1 : kámen Coyolxauhqui   Fig. 2 : když konečně najdeš tu jednu polohu, která spolehlivě zahání křeče   Inu... obojí má svou spojitost s... řekněme... více či méně krvavými záležitostmi. (a co teprv na ztuhlý záda)(lahoda)

 No nene, Vědmi napsala nejen akademický bullshit, ale i povídku!  Po nějakých přibližně třech letech od nástupu na českou filologii a literaturu se mi zadařilo chytnout místo na kapacitně dost omezeném blokovém semináři tvůrčího psaní.  Podmínka získání zápočtu a tří kreditů? Povídka o rozsahu 4-5 normostran na libovolné téma. S tím háčkem, že se pak bude číst na konci semestru nahlas před zbytkem semináře. Jo, a že vyučující je ostřílený spisovatel. A taky to, že se mi něco, co by se dalo číst a nebyla to seminárka standardního střihu, povedlo naposled napsat tak před třemi lety.  Nakonec jsem ale přece jenom něco do Wordu vyplivla. Stavěla jsem na osobní zkušenosti: vzpomínce ze svého posledního Game of Thrones tábora. Konkrétním odkazům na fandom jsem se teda pochopitelně vyhnula.  A tak vůbec.  Jedem. Hlavně nenápadně      Luna bar Emmone by o sobě v životě netvrdila, že je kdovíjak zkušená šermířka – a dešifrátorka byla taky při nejlepš...

 Ten pravý Valentýn je samozřejmě až den následující, kdy jde čokoláda do slevy, duh .  Respektive  chicolatl. Stylově, že jo .  Přináším další párovou kresbičku , tentokrát poněkud... kulturně rozmanitější. 

 Už je to tu zas!  A rozhodně ne naposled, protože mě to baví. Tak.  Na začátek tu mám letní šaty do stylu padesátých let. Sukně drží poměrně dobře sama od sebe, tak ani nepotřebují spodničku. *  Skok v čase o dekádu dál, budeme-li ignorovat telefon. *  Infinity dress!  Tedy... šaty, které by různým převázáním měly nabídnout teoreticky neomezené množství stylů a možností nošení. Zatím jsem s tímhle zkusila dvě. A aktuálně prezentovaná se mi rozhodně zalíbila víc. *  Tyhle šaty byly to nejsložitější, co jsem doposud šila. A jelikož mi přišly takové plané vzhledem k poměrně světlému odstínu použité látky, rozhodla jsem se na ně najeb ... našít hromádku flitrů. *  Pyžamo z pyžama, jehož zbytky jsem našla na půdě. Možná na ten kabátek našiju ze dva flitry nebo korálky jako napodobeninu knoflíků, ještě nevím. *  Tylová sukně, postupem tak trochu freestyle. Má asi osm vrstev (čtyři růžové, čtyři vínové) a pro jistotu ještě spodničku/minisukni, aby ...

 Yay.  Tradici novoročního kreslení už držím pár let a ani tentokrát tomu nebylo jinak. Pro jednou jsem měla nápad, čas a dokonce i chuť do práce (to vše zároveň!), takže jsem nečekala a rozhodla se jednat, protože - kdy se to zas povede, ne? Chvíli jsem se teda rozmýšlela, komu to přišiju. Dost jsem zvažovala Geralta a Yennefer, ale... nakonec to vyhrál úplně jiný pár.  A abych si to snad nedělala moc snadný. Od čeho je washi páska?   Jakožto předloha posloužilo: 

 Furt žijem! Já i blog! A stejně tak furt odmítáme skončit na šroťáku!  Čtrnáct, čtrnáct... co já jsem dělala, když mi bylo čtrnáct?  Vymýšlela blbosti, co jinýho. A ačkoli bych si tady teď ráda zalhala, že to už dávno není pravda... no, můžu si aspoň nakecat, že teď to dělám o něco sofistikovaněji. Možná ne v takové kvantitě. Zato kvalitně.  (hehe) ( kvalitně ) Proč to taky přehánět s vážností. Stejně to dělám v první řadě zrovna pro sebe.  Letos to výročí bude pojato opět poněkud literárně-pirátsky - v roce 20 14 (aha! Zase čtrnáct!) jsem totiž objevila A Song of Ice and Fire/Game of Thrones.  Takže toho využijeme:  (zdroj) A když říkám kvalitní, myslím tím kvalitní. Reklamace nepřijímáme.  Na finále dodatkem již tradiční Art vs Artist: 

 Nejradši bych se někam zašila já , co si budeme povídat. Nejlíp tak na nějakou chatu. Ale to tu jaksi nemám. Takže tohleto zašívání zůstane prozatím v rovině abstraktní.  A teď to konkrétní.  Pro začátek tu mám bodysuit, potažmo trikot/leotard. Suit yourself, ya know ... (a ven!) * Nedalo mi to, abych se nepokusila ušít tyhle šaty znova, tentokrát ve správné velikosti. A jelikož jistota je jistota, vzala jsem na ně zase kousek sametu, jelikož ten aspoň trochu pruží.  * V tomhle případě jsem dělala jen tu halenku - a sakra byly tumomenty, kdy jsem to chtěla komplet vyhodit z okna. Skoro (ale opravdu jen skoro) byla nad mé schopnosti... ale povedlo se mi ji dotáhnout do poměrně zdárného konce.  Ale na párání došlo taky.  *  Opět letmá vzpomínka na léto: * A na konec tu máme punčocháče zrecyklované z mých děravých silonek. Tady se fakt nic nevyhazuje... Pro zajímavost ještě pohled zezadu na švy. Hlavně rovně! .  .  .  Střihy: LuvigaDolls